Suché podlahové systémy a jejich akustika

Protože tyto podlahové systémy mají malou váhu, předejde se problémům se statikou tam, kde se nacházejí dřevěné trámové stropy, především při sanacích starých budov. To vše jsou silné argumenty pro používání suchých podlahových systémů. Rozmanité jsou také oblasti, kde je možné použít suché podlahové prvky a jejich systémové nástavby. Jedná se například o novostavby, přestavby starých budov (zvláště sanace budov), kancelářske prostory a administrativní budovy, všechny obytné prostory, vlhké místnosti domů, výškové a úrovňové vyrovnání nerovných podlah či podlahové vytápěcí systémy. Pomocí systé- mových nástaveb instalovaných pod podlahové prvky lze splnit také stavební a fyzikální požadavky, které se dnes kladou na výstavbu. Jedná se o požadavky protipožární ochrany, požadavky na tepelnou izolaci a požadavky na izolaci před hlukem (vzduchová a kročejová neprůzvučnost).

Než se budeme zabývat metodami, jak zvýšit vzduchovou neprůzvučnost a naopak snížit úroveň kročejového zvuku, je dobré vědět, v čem je vlastně základní rozdíl v řešení akustiky u sendvičových konstrukcí (např. konstruk- cí na bázi dřeva) a u klasických konstrukcí. U monolitických (jednovrstvých) konstrukcí masivních staveb závisí vzduchová neprůzvučnost především na hmotnosti stavebního dílu. Tyto konstrukce kmitají jako celek a platí u nich, že čím vyšší je hmotnost stavebního dílce (stěny), tím lepšího útlumu se dosáhne. Požadavky a materiály se i v oblasti klasické výstavby vyvíjejí a postupný tlak trhu na odlehčené materiály dnes paradoxně vyvolává „akustické otazníky“ i u běžných zděných objektů. Nově se tak objevují případy, kdy se lehké a suché sendvičové konstrukce, tak typické pro suchou výstavbu, přidávají ke stávajícím zděným konstrukcím a vylepšují jejich akustické vlastnosti.

U dřevostaveb je tomu jinak - obecně lze říci, že sendvičové konstrukce dřevostaveb vykazují lepší vzduchovou neprůzvučnost než konstrukce masivní. Své vynikající akustické vlastnosti však nedosahují sendvičové konstrukce vysokou objemovou hmotností stavebních dílů, ale využitím inteligentní kombinace materiálů a skladby konstrukce. Dosáhnout dobré akustické pohody v dřevostavbě tak není při dodržení určitých zásad velkým problémem. Faktem je, že citlivým místem dřevostavby je snižování hladiny kročejového zvuku, protože její snížení je závislé na hmotnosti stropní konstrukce a uspořádání jejích vrstev. Velká pozornost z hlediska akustických požadavků by určitě měla být věnována kromě stropní konstrukce také schodišti a všemprostupům, ať už se jedná o trubky topení v podlaze nebo zásuvky ve stěnách. Je nutné, aby projekt od projektanta domu obsahoval kompletní skladby konstrukcí včetně detailů, protože řešení těchto detailů je z hlediska akustiky alfou a omegou.

Zvyšování vzduchové neprůzvučnosti a snižování hladiny kročejového zvuku

Akustická zlepšení podlahových a stropních kon- strukcí závisí na řadě vzájemně souvisejících faktorů – na vlastnostech jednotlivých vrstev (opláštění), na provedení dutého prostoru mezi vrstvami (vyplnění zvukovou izolací) a u kročejové neprůzvučnosti se k výše uvedenému řadí ještě vliv vrchní vrstvy položené na nosné stropní konstrukci.

Vlastnosti jednotlivých vrstev

Pro tlumící účinek vrstvy platí princip: čím větší je plošná hmotnost vrstvy, tím lepší je útlum. Dalším faktorem zlepšujícím útlum je počet vrstev - platí, že dvě vrstvy suchých desek 10 mm silných mají lepší účinek než jedna vrstva 20 mm silná. Obě vrstvy desek však nesmí být spojeny „natvrdo“, např. slepením. Zlepšení akustických vlastností, zejména snížení hladiny kročejového hluku, lze dosáhnout přitížením konstrukce např. voštinovým akustickým systémem. Jaroslav Benák ze společnosti Fermacell (výrobce sádrovláknitých desek a materiálů Fermacell) k tomu dodává: „K přitížení dřevěných trámových stropů doporučujeme používat materiál, který je ohybově měkký a leží přímo na nosné části stropu (záklopu). K tomuto účelu vyvinula naše firma patentovaný sytém voštiny a voštinového zásypu. Papírová voština se celoplošně přizpůsobí stropní konstrukci, voštinový zásyp z drceného vápence s vysokou objemovou hmotností vyplní voštinu a vytvoří celoplošné zatížení stropní konstrukce.“

Provedení dutiny mezi vrstvami

Vzduch v dutině mezi oběma opláštěními působí jako tlumicí pružina, která je tím pružnější, čím větší je vzdálenost obou opláštění. Nevýhodou je zvětšení konstrukční výšky nosné stropní konstrukce. Účinek takovéto tlumicí pružiny je lepší, je-li vložena do dutiny vláknitá izolace. Vlákna izolace „rozbíjejí“ zvukové vlny a snižují tak zvukovou energii. Výzkumy ukázaly, že nejvhodnější je dutinu vyplnit izolací cca ze 70 %. Izolace z vláken – minerálních, dřevitých nebo skelných - jsou vždy vhodnější než izolace s uzavřeným povrchem (např. polystyrénové desky), které mají vysokou dynamickou tuhost.

Provedení vrchní vrstvy stropních konstrukcí

Na správné skladbě vrchní vrstvy na nosné konstrukci závisí akustické vlast- nosti celé stropní konstrukce. Velký důraz musí být u dřevěných stropů věnován hladině kročejového zvuku a jejímu snížení. Nejvhodnější kročejovou izolací je izolace z dřevěných nebo konopných vláken (pórovitě otevřené izolační materiály). Pokud jsou na takovéto vrstvě umístěny např. sádrovláknité podlahové prvky Fermacell, sníží se hladina kročejového zvuku o cca. 9 dB. Desky s uzavřeným povrchem (např. polystyrén) snižují hladinu kročejového zvuku o 4 – 6 dB. Vrchní krytiny podlah (např. koberec) mohou u dřevěného stropu snížit hladinu kročejového zvuku o 2 – 6 dB, pro stanovení výsledné hladiny kročejového zvuku však s touto vrstvou není vhodné počítat, protože tato krytina může být v době užívání měněna. Pro snížení hladiny kročejového zvuku zejména v nízkých frekvencích je vhodné stropní konstrukci přitížit voštinovým systémem. Zlepšení akustických vlastností se pohybuje v rozmezí 8 – 20 dB a závisí na celkové skladbě stropní konstrukce.

Závěr

Dodržování výše uvedených pravidel vede k velmi výraznému zlepšení vzduchové neprůzvučnosti a ke snížení kročejového hluku. Stejně tak rozhodující je provedení detailů konstrukcí, zejména jejich různá napojení vzájemně na sebe. Chyby provedené v požární ochraně se většinou nezjistí, nebo se zjistí až při požáru, zato chyby v akustice pocítí investor stavby okamžitě...

šov, kresby Fermacell

Psáno pro časopis Podlahy a interiér