POHLEDOVÝ BETON | MOŽNOSTI A PŘÍKLADY POUŽITÍ V PRAXI

Pro estetické ztvárnění stavebního díla má beton řadu předpokladů. Základním předpokladem je vysoká tvarovatelnost betonu v čerstvém stavu. V současnosti lze díky široké škále zpracovatelnosti čerstvého betonu od zavlhlé směsi až po dokonale tekutou (samozhutnitelné betony) vytvořit jakýkoliv tvar, který architekt navrhne. Rovněž možnost dosahování vysokých pevností betonu umožňuje navrhovat štíhlé konstrukce, které dávají stavbě lehký vzdušný charakter. Vlastní pohledovost betonu je však chápána jen jako vzhled povrchu betonu. I zde skýtá beton řadu vynikajících možností. Beton lze vyrobit s vysokým podílem jemných částic a zajistit tak jeho dokonale hladký povrch, nebo naopak použít modifikované složení s vyšším podílem větších zrn a zdůraznit „hrubou sílu“ materiálu. Vysoká tekutost betonu umožňuje otisknout do povrchu betonu rozmanitou škálu textur povrchů jiných materiálů nebo struktury a linie dle představ architekta. Dalším neopomenutelným ztvárněním povrchu betonu je jeho barevného řešení a v poslední době i využití světla v tzv. průsvitných betonech s optickými vlákny, které procházejí celou konstrukcí.Snaha technicky exaktně definovat pohledový beton (např. počet pórů na m2) je sice v současné době patrná, avšak s ohledem na široké možnosti použití tohoto materiálu by mohla být i omezující. Pohledový beton by měl být takový, aby umožnil tvůrci architektonického řešení stavby realizovat jeho estetický záměr s cílem uspokojit jak uživatele stavby, tak i oko náhodného návštěvníka.Povrch betonové konstrukce, na kterou jsou kladeny požadavky na vzhled, musí být specifikován architektem nebo projektantem. Je vhodné určit strukturu povrchu, zejména množství a velikost pórů a jejich rovnoměrnost, barevnost, uspořádání a řešení pracovních spár, stanovit vzorový plán bednění (individuální nebo systémové). Pro úspěšné použití pohledových betonů je nutná úzká spolupráce projektanta, prováděcí firmy a technologa betonu. Velký důraz je potřeba klást na výběr vstupních surovin a bednění, včetně odbedňovacích přípravků a ochranných impregnací. Právě použití nekvalitního, poškozeného nebo špinavého bednění může znehodnotit jinak správně navržený a zpracovaný výrobek. Zkušená realizační firma s kvalitním týmem pracovníků je v tomto případě nezbytností. U zvlášť pohledově náročných konstrukcí je vhodné vyrobit z uvažovaných materiálů a plánovanou technologií zkušební plochu o rozměru minimálně 2 m2 pro ověření vzhledu a vlastností betonu. Obecně lze konstatovat, že pohledové betony vyžadují použití kvalitnějšího betonu. Nelze přitom vyrobit beton bez jakýchkoliv pórů a s naprosto jednolitou barevností. Pokud však chápeme beton jako přírodní materiál, pak by tato jeho přirozená nedokonalost měla jako u každého přírodního materiálu být jeho předností. Uplatnění betonu je podmíněno hlubšímu porozumění těchto jeho charakteristických vlastností a uplatnění jeho výhod. Práce s hmotou, liniemi, strukturou, texturou a barvou nabízí neomezené možnosti aplikace betonu nejen jako pohledového betonu.Jako úspěšnou aplikaci pohledového betonu uvádíme příklady staveb občanské výstavby i staveb dopravního stavitelství, na kterých se podílely dodávkami betonu a jeho vstupních složek - cementu a kameniva, společnosti Českomoravský beton, Českomoravský cement a Českomoravské štěrkovny, členové skupiny HeidelbergCement v České republice. ZVONICE KOSTELA V OSTRAVĚ – ZÁBŘEHUNa podzim roku 2005 dodávala betonárna Českomoravského betonu ve Vítkovicích ve spolupráci se zkušební laboratoří BETOTECH pohledový beton pro konstrukci zvonice nového římskokatolického kostela v Ostravě - Zábřehu. Realizace proběhla v období od 30.8. do 4.11.2005. Zakázka nebyla sice příliš velká objemem (168,3 m3), ale byla zajímavá z technického hlediska.Zvonice kostela je na stavbě situována jako samostatný objekt. Postupná betonáž byla realizována pomocí překládaného bednění o výšce 3200 mm v deseti částech s použitím autočerpadla a bádií. Na základě posouzení požadavků projektanta a stavební firmy, která výstavbu realizovala, stanovila firma BETOTECH složení betonu. Bylo rozhodnuto použít beton třídy C 25/30 XF1 S4 Dmax16, který musel splňovat následující požadavky: musel mít prodlouženou dobu zpracovatelnosti, rychlý nárůst pevnosti v tlaku nesměl být náchylný k rozměšování, musel zaručit dobrou kvalitu povrchu a být odolný vůči vlivům okolního prostředí. Podstatnou roli při stanovení receptury hrála i cena výrobku. Po výběru a zabezpečení vstupních složek pro výrobu betonu byl proveden zkušební pokus na jiném objektu kostela, aby mohly být posouzeny a ověřeny skutečné vlastnosti čerstvého betonu při jeho dopravě, ukládání, zpracovávání a jeho vzhledu po zatvrdnutí. Čerstvý i ztvrdlý beton splnil očekávané požadavky. Z důvodu dodržení časového plánu betonáže bylo při ukládání betonu do bednění do dvou třetin zvonice kostela nasazeno autočerpadlo. Bádie byly použity k betonáži nejvyšších částí a byly upraveny tak, aby bylo usnadněno ukládání čerstvého betonu do poměrně subtilní stěny konstrukce. Betonáž probíhala za neustálé kontroly konzistence čerstvého betonu na betonárně i na stavbě sednutím kužele. Betonovalo se po částech o objemu cca 16 m3 vždy v pátek. K odbedňování a překládce bednění docházelo vždy na počátku příštího týdne, tzn. po 3, příp. 4 dnech.Čerstvý i ztvrdlý beton v průběhu realizace konstrukce splnil očekávané předpoklady. Dosahované pevnosti v tlaku (12 MPa po 1 dni, 20 MPa po 3 dnech, 47 MPa po 7 dnech a 64 MPa po 28 dnech), snadná a dlouhodobá zpracovatelnost za značně rozdílných teplotních podmínek, odolnost proti vodě a chemickým látkám, světlá barva betonu a dobrá kvalita povrchu jsou předpokladem pro použití tohoto výrobku v podobných konstrukcích. NOVÉ SPOJENÍRozhodující stavbou Železničního uzlu Praha je dobudování kolejového propojení tratí ze severních a východních Čech s pražským Hlavním a Masarykovým nádražím - tzv. Nové spojení. Dodavatelem betonu na tuto výjimečnou stavbu je společnost TBG Metrostav patřící do skupiny Českomoravský beton. Nejvýznamnějším stavebním objektem západní části staveniště Nového spojení je bezesporu nově budovaná estakáda přes Masarykovo nádraží, která kolejově spojí západní portály tunelů pod Vítkovem s nedávno dokončeným mostem přes Seifertovu ulici a Hlavním nádražím. Vzhledem k parametrům mostu (délka přes 500 metrů, spojitá předpjatá nosná konstrukce, příčné uspořádání pro 4 koleje, půdorysné zakřivení, zhlaví v kolejovém svršku, atd.) se jedná o jedinečný projekt nejen v podmínkách České republiky.Stavba čtyřkolejné železniční estakády přes Masarykovo nádraží je však také významná pohledová dominanta centra Prahy, a proto jsou na ni kladeny vysoké estetické nároky. V současnosti je již dokončeno 11 pilířů budoucí estakády. Pro dřík a hlavici pilířů bylo vyrobeno speciální bednění vytvořené systémovými prvky, dřevěnými ramenáty a dřevěným pobitím prkny na sraz. Vzhledem ke komplikované možnosti beton zhutnit byla použita v pilířích kombinace „lehce zhutnitelného“ a samozhutnitelného betonu C 35/45 XC4 s cementem CEM II/B – S 32,5, který v masivní konstrukci pilířů snižuje vývin hydratačního tepla.Dokončením stavby opěrné zdi v Husitské ulici a jejím rozšířením finišuje realizace části spodní stavby v místě křížení s pozemní komunikací. Při rekonstrukci opěrné zdi byla použita prováděcí firmou pro splnění požadavku na „kamenný obklad“ matrice do bednění a byl použit beton s pomalým nárůstem pevnosti tak, aby se omezilo smrštění velké plochy poměrně tenké dobetonávky.Realizace nosné konstrukce bude zahájena podle předpokladů na jaře 2006, od středního pole bude betonáž probíhat střídavě na obě strany. Vnější část nosné konstrukce bude sestavena z prefabrikovaných dílců, jejichž výroba bude pravděpodobně probíhat přímo v areálu staveniště.VYSOČANSKÁ RADIÁLAVysočanská radiála je součástí komunikační sítě hlavního města Prahy a umožní dopravní spojení v úseku Vysočany – komunikace R10 (Mladoboleslavská). Nejvýznamnějším mostním dílem, resp. soustavou mostních objektů, jsou mosty na MÚK Kbelská. Beton pro pilíře byl dodáván společností TBG Metrostav. Vzhledem k velice husté výztuži hlavic pilířů bylo nutné použít samozhutnitelný beton C35/45. Pilíře jsou vysoké 5,9 až 13,9 m. Dříky pilířů byly betonovány v jednom betonážním celku, bez pracovních spár. Pilíře byly betonovány do ocelového bednění s vložkou z prken kladených na polodrážku. Na fotografiích je patrný dokonalý povrch s perfektně otištěnou strukturou dřevěných prken. Autoři článku:Ing. Vladimír Veselý, BETOTECH, vladimir.vesely [at] betotech.cz" target="_blank">vladimir.vesely@betotech.czIng. Břetislav Vařeka, CSc., BETOTECH, bretislav.vareka [at] betotech.cz" target="_blank">bretislav.vareka@betotech.czIng. Milada Mazurová, TBG Metrostav, technolog.tbgmts [at] comp.cz" target="_blank">technolog.tbgmts@comp.czIng. Petr Dvořáček, Českomoravský beton, petr.dvoracek [at] cmbeton.cz" target="_blank">petr.dvoracek@cmbeton.czwww.cmbeton.cz