Moderní dřevostavby a využití dřeva pro stavění

Mýty a předsudky o dřevostavbách - jeden z významných důvodů jejich menšího rozšíření v ČR: 1. Dřevo je hořlavé, dům ze dřeva proto "snáze" vyhoří…Při požáru je pro obyvatele nejnebezpečnější vzplanutí interiéru, nábytku, textilu a spotřebičů = jedovaté zplodiny z plastických hmot. Dřevo hoří, ale moderní dřevěné konstrukce jsou velmi odolné vůči požáru. Zuhelnatělá povrchová vrstva vznikající při požáru na nosných prvcích brání dalšímu ohoření. V USA po 11. září chrání v některých případech ocelové skelety budov dřevěnými obklady!2.Dřevěný dům vypadá jako hájenka nebo srub… Moderní dřevostavba vypadá podle toho, nakolik se sejde osvícený klient a výtvarně potentní architekt znalý konstrukcí dřevostaveb; tradiční forma srubu nebo roubené chalupy je technologicky i výtvarně dávno překonaná, viz příklady.3.Dřevěný dům má horší tepelně-izolační vlastnosti než například zděný (je v něm větší zima a hůře se vytopí)… Naopak- většina, a to i katalogových projektů, má nesrovnatelně lepší tepelně izolační vlastnosti než jejich zděné protějšky. Vyplývá to z principu konstrukce - obvykle dřevěný rám vyplněný kontaktně izolací - integrována složka je tedy nosná a tepelně izolační. Je pravda, že dřevěné stavby jsou lehké a obvykle hůře akumulují teplo. To však považuji za přednost - u dřevostavby vytopím ekonomicky rovnou vnitřní objem vzduchu, teplo se neukládá nejdříve do těžkých konstrukcí jako u zděných staveb. Jestliže chci akumulaci, umím ji vytvořit i u dřevostavby - vložením zděné nebo betonové části do podlah, stropů nebo stěn.4.Dřeveny dům vypadá podobně jako „okal“… - viz bod dva. Je pravda, že okaly jsou bohužel v mysli stavebníků hluboko uloženy jako odstrašující příklad konstrukce dřevostavby. Vývoj je však dnes jinde, je to jako srovnávat trabanta s oktávií. Nové certifikované polistopadové materiály, zcela ekologická a bezpečná technologie s vyloučením plastových fólií, systémy vytápění, vzhled i provedení atd.5. Dřevěný dům může zničit houba nebo červotoč… Může - pokud je navržen a realizován amatérem, nebo často svépomocí. Moderní dřevostavby je nezbytné svěřit profesionálům. Základním předpokladem jsou kvalitní znalosti a zkušenosti architekta i realizační firmy. Prioritou je dokonale zvládnutý konstrukční detail a znalost principů tak zvané „konstrukční ochrany dřeva“ k zamezení vnikání vlhkosti do konstrukce a ochrana konstrukčních prvků proudícím vzduchem. Konstrukční ochrana má vždy přednost před chemickou. Dřevo a výrobky z něj nesmí být navrhovány do souvislostí, kde nemohou z povahy věci obstát, např. pod úroveň terénu. Dále je nezbytná technologická kázeň při realizaci.6.Dřevěná stavba je křehčí než zděná, má nižší životnost… (jako "domeček z karet"). I moderní dřevostavba musí splňovat přísné zákonné a normové požadavky na pevnost, stabilitu a životnost. Správně udržovaná dřevostavba má stejnou životnost jako zděná stavba - mimochodem tu musíme také udržovat, na což se rádo zapomíná...7.Stavět domy ze dřeva je neekologické, nešetrné k přírodě, musí se kácet stromy… Stavby ze dřeva jsou stavby z jediného masově použitelného a plně obnovitelného tuzemského materiálu. V současnosti máme dvojnásobnou rozlohu lesů než za první republiky. Míru využití dřeva pro stavebnictví máme horší než například Portugalsko, které je skoro bez lesů. Roční přírůstky jsou stále vyšší než plánovaná těžba. Problémem je, že pro dřevo neumíme nalézt odbyt doma - vyvážíme ho jako surovinu naležato, místo abychom do něho dokázali vložit přidanou hodnotu a vyváželi ho jako sofistikované výrobky do zahraničí. Takže o poškozování životního prostředí nebo neúměrném kácení nemůže být řeč.8.V dřevěném domě je všechno slyšet… Citlivější místa dřevostaveb na řešení jsou obecně statika, požár a právě akustika, zejména u vícepodlažních bytových domů. Nicméně u správně navržené a provedené moderní dřevostavby musí být splněny rovněž závazné hygienické předpisy a normy z hlediska šíření hluku konstrukcemi a vnitřními prostory, takže je to náročnější než u klasické zděné stavby, ale plně řešitelné.9.Dřevěná stavba, to je spíš chata nebo provizorium… Dalším mýtem je fakt, že v ČR to tak donedávna platilo a byla to rovněž dlouho oficiální politická doktrína. A ještě chvíli bude trvat, než srovnáme krok alespoň s Evropou. Zkušenosti ze světa ukazují, že typologicky neexistuje druh stavby, který by se nedal s výhodou ze dřeva realizovat, včetně rozsáhlých administrativních budov, nákupních center a sportovních hal. Zejména v oblasti nízkoenergetických a pasivních domů mají dřevostavby řadu významných předností. Klady a zápory moderních dřevených stavebPLUSY: vysoká rychlost výstavby, suchá montáž = možnost prací i v zimě, výborné tepelně izolační vlastnosti, bezkonkurenční z hlediska vlivu na životní prostředí a z hlediska svázaných emisí CO2 a SO2 (skleníkových plynů), nízké dopravní nároky, snadná recyklace, ideální do seismických oblastí a povodňových oblastí - vysychají rychleji než zděné stavby s nesrovnatelně menšími škodami. MINUSY: větší nároky na projekt a provedení stavby, důraz na statiku, protipožární řešení a akustiku, vyšší míra citlivosti na vlhkostní režim, pouze v ČR (!) cca o 10 % vyšší pořizovací náklady. Dřevěný kostel Laajasalon Helsinky, 2003architekti: Kari Järvinem a Merja Nieminen,cena European Architektural Awards 2005.Foto: J. SmolaPříklad běžné výstavby řadových domů, Tapiola - Helsinky,Foto: J. SmolaNejčastěji kladené otázky 1.Proč se u nás staví méně staveb ze dřeva než ve vyspělém světě? Neopodstatněné tradující se předsudky a mýty (viz blok 2), chybějící soustředěná a cílená kvalifikovaná osvěta a propagace, účinný tlak konkurence silikátové lobby, chybějící zelená politika státu a finanční motivace stavebníků a daňové úlevy, neochota učit se novému a nedůvěra ze strany profesionálů architektů i realizačních firem, cenová hladina dřeva a výrobků z něho = stále se např. vyplatí dovézt kontejner dříví z Kanady (!) ,poškození pověsti dřevostaveb amatérskými pokusy = pověsti o nepovedených se šíří rychleji než o těch kvalitních, nedostatečná činnost ČOI = použití výrobků bez zkoušek a certifikátů i stavebních úřadů = zkolaudují každou „hovadinu“, nekontrolují osvědčení, nešťastná, nepoučená a nekvalifikovaná vystoupení některých kolegů v době povodní proti dřevostavbám, kterým byla dána ve zjitřené době velká publicita v tisku, problematická úroveň kvality práce řady stavebních firem na dřevostavby se specializujících, nedostatek objektivních zaručených informací pro laickou i odbornou veřejnost a naopak nepravdivé, zkreslené a zavádějící informace běžně uvedené na internetu….2. Kdy a kde dřevo jako stavební materiál nedoporučujete? S výjimkou podzemních staveb asi neexistuje výluka. Vždy záleží na specifikách konkrétního zadání, ekonomické i technologické výhodnosti, dřevo samozřejmě není samospasitelné a tam, kde evidentně neobstojí, má smysl ho nahradit jiným materiálem, běžně ocelovými prvky nebo spřaženými dřevo-betonovými konstrukcemi, které účinně řeší problematiku požáru i akustiky zejména u větších rozponů stropních konstrukcí vícepodlažních staveb. Běžně se dřevo používá u staveb pro bydlení, dopravních, občanských, sportovních, sakrálních, průmyslových, pro výstavní účely atd.3.Kdy byste dřevo naopak upřednostnil? Určitě u domů nízkoenergetických a v pasivním energetickém standardu - tam nemá vážnou konkurenci. Vzhledem k integrované funkci nosné a tepelně izolační se dosahuje minimálních tlouštěk obvodového pláště ( = úspora vnitřního prostoru) a zároveň vysokého tepelného výkonu s eliminací tepelných mostů (to je podstatné).Pořizovací náklady (zjednodušené a primitivní hledisko) jsou o něco vyšší (cca +10 %). To však není objektivní údaj, který nezohledňuje společensky nutné náklady vložené do stavby. Ve vyspělém světě se běžně hodnotí stavby a použité stavební materiály v celém životním cyklu, tj. z hlediska množství svázané energie do stavby vložené v celém procesu od výroby materiálů, jejich dopravu, zabudování a pořizovací náklady, náklady na údržbu, odstranění a recyklaci stavby.Objektivní přepočtový ekvivalent jsou např. vzniklé oxidy uhlíku a síry jako skleníkové plyny. Z tohoto hlediska nemají dřevostavby konkurenci. Podstatně hůře jsou na tom stavby z cihel nebo betonu, děsivě pak dopadnou ocelové nebo dokonce konstrukce z hliníku.4. Jaké jsou další výhody dřeva oproti jiným stavebním materiálům? (viz blok č.1a dále…). Dřevo jako jediný stavební materiál má pasivní bilanci CO2. Více ho za života v lese absorbuje (fotosyntéza), než jako mrtvé v podobě stavebního výrobku vygeneruje.Je to ideální materiál - zaživa se stará o naše zdravé životní prostředí - mrtvé nám věrně slouží na stavbách. Když ho nepotřebujeme, tak se beze zbytku ztratí (= dokonalá bezodpadová technologie).Psáno pro časopis Realit.