Došky zachraňují středověký mlýn

První, neověřená zmínka o obci a jejím vodním mlýnu je však již z roku 1352. Nyní se usilovně pracuje na jeho obnově. Mohli bychom mnoho psát také o unikátních nálezech, jako je mlecí zařízení nebo o renesančních bosážích nalezených v sýpce. Podstatná část areálu několika budov je již opravena. Od mlecí technologie takzvaného českého složení, přes stáje s doškovou střechou, po stodolu se starým žentourem. „Tuto práci jsme získali výběrovým řízením na doškaře, po němž generální dodavatel opravy, akciová společnost Jihospol, vyzval k této práci jako subdodavatele naši firmu,“ říká Rostislav Brožek. Firma Bromastav, s. r. o., Rostislav Brožek a syn z Rychvaldu u Karviné, má za sebou v této oblasti mnoho zkušeností počínaje renovacemi chalup, historických i nových objektů, po práce pro filmaře. Došková, stejně jako šindelová střecha dává, podle Brožkových slov stavbě duši. „Výroba došku je jen ruční prací. Projde mnoha rukama, než se dostane z pole až na střechu. Je to obřad od zasetí, po pokosení, navázání do snopků, vymlácení, vyčesání, uvázaní povřísel, svázání panenek došků dohromady, zastřižení atd. Upozorňuji, že vše ručně, bez mechanizace, kombajnů, mlátiček, které by stéblo polámaly. Jakmile došek položíte na střechu máte pocit, že jste zachránili kus starého mizejícího řemesla.“ Slaměné, v rybnikářských oblastech rákosové, střechy mají u nás velmi dlouhou tradici. Většinou předcházely na venkově šindelovým střechám a přetrvaly až do poloviny devatenáctého století. Byla to snad nejlevnější krytina, kterou si navíc každý hospodář mohl položit sám. Došková střecha měla výborné izolační vlastnosti a bránila rychlému střídání teplot. Byla-li dobře provedená, mohla vydržet až padesát let. Obvykle se došková krytina prováděla z došků přivázanými povřísly, později drátem, k laťování na sekané nebo štípané latě vysoké asi 4 cm, u rákosu až 7,5 cm a tloušťka takto poskládané krytiny se pohybovala okolo 30 cm. Způsoby krytí i vázání nebyly stejné a dnešní doškaři by měli respektovat při opravách střech krajové zvyklosti. „Jedním z problémů bylo, že se v letošním roce neurodila sláma a její nedostatek byl doslova v celé Evropě. Proto jsme museli zavést i několik novátorských způsobů. Konkrétně šlo o rákos, protože vázali rákosové došky do otýpek po 10 cm jednu vedle druhé je zdlouhavé. Tudíž jsme udělali inovaci úvazku a vázat rákos stejným stylem, jak se vážou slaměné došky, tzn. dvě panenky dohromady. To znamená, že střecha je dělána jako odstupňovaná slaměná střecha. Navíc je trvalejší, protože rákosové stéblo je jednak silnější a hnilobný proces je u rákosu pomalejší.“ Rákos se odstupňovaným způsobem váže jako slaměná střecha. Krytí se začalo zezdola, od okapu. Převislé krokve u okapu se podbíjejí prkny, aby se došky nezvedaly větrem. Laťuje se ve vzdálenosti 40 cm, aby došky o délce 120 cm měly dostatečné překrytí pro spodní úvazky. Položení došků na střechu se říká pošití střechy. Došek se položí na lať, dotáhne povříslem, vedle něj se položí další do ukončení první řady. Pak se pokládají až dvě vrstvy záklasníků, což jsou delší došky. Poté se kladou další řady (šáry) došku až ke hřebeni. Ve štítech je třeba došky chránit před větrem větrovci, tj stojatými prkny, aby se došky větrem nevydouvaly. Když jsou došky navázány, udusají se dusadlem, zarovnají se odskoky, zastříhají se nároží a vyčešou. Největší pozornost musí být věnována hřebeni. Z větrné strany se přes hřeben došky přesadí a z druhé strany dorazí, nebo se hřeben kryje drnem, nebo tzv kalenicí, které se uhlazují hlínou. Případně se na hřebeni došky zpevňují dřevěnými bidly. Ty se ke krokvím silně přitáhnou houžvemi. Nároží se kryjí záklasníky, které se kladly na stojato vedle sebe a zastřihávaly. Po pošití střechy je nutno ještě doškovou střechu očistit od úlomků a ostříhat přečnívající stébla. Na samotném mlýnu, kde valbová střecha představuje plochu 350 m2, bylo použito asi 4200 došků. Jeden štít měl 56 m2. Čtyři lidé navážou denně až 350 došků za směnu. Vedle samotného mlýnu se pokrývaly i stáje o ploše 220 m2, stodola o ploše 325 m2, Ty se ovšem pokrývaly slámou. Psáno pro časopis Střechy, fasády, izolace 1 | 2008Čeští architekti se inspirovali pařížskou modernou | Veletrh Střechy Praha a výstava Úspory energií | Vikýře výrazný prvek šikmých střech | Pokrývačské mistrovství ČR vyhlášeno v Brně | Dělící vrstva pod drážované krytiny z titanzinku | Analýza nesilových namáhání povrchové tenkovrstvé omítky Etics | Infotherma 2008 popatnácté | Olovo na historických střechách | Klempířské stroje a nářadí | Ventilační turbíny zcela nově | Ocenenie pre ženu, ktorá sa venuje strechám | Šindelové střechy - rostoucí trend u novostaveb | Došky zachraňují středověký mlýn | Prosvětlení objektu s náročným provozem | Lehké dělící konstrukce ...