Stanislav Fiala proměnil prostory prvorepublikové banky od Josefa Gočára na restauraci Červený jelen
V centru Prahy se ke konci minulého roku otevřela jedna z největších restaurací u nás – Červený jelen. Interiér podniku spolu s celkovou rekonstrukcí Paláce Špork navrhl přední český architekt Stanislav Fiala. Restaurace vznikla v zapomenutých prostorách původní bankovní haly a dvoupodlažního podzemního trezoru od Josefa Gočára z období první republiky. Díky tomu nabízí zcela unikátní prostorový zážitek podtržený důsledným zpracováním sebemenších detailů.
PALÁC-BANKA
Rozlehlý areál přímo v centru hlavního města mezi ulicemi Hybernská a V Celnici zůstával veřejnosti dlouhá léta nepřístupný. To se ale v poslední době změnilo. Po náročné rekonstrukci trvající osm let získal soubor památkově chráněných budov zcela novou funkci, díky níž se míjené „území nikoho“ opět proměnilo v živý městský prostor. Celý projekt rekonstrukce Paláce Špork měl na starosti Stanislav Fiala, držitel ocenění Architekt roku 2019.
Historie areálu sahá až do konce 18. století. Původně zde totiž stál šlechtický palác, ze kterého se ovšem dodnes dochovalo prakticky jen průčelí. Na jeho místě totiž po první světové válce vyprojektoval významný modernistický architekt Josef Gočár nové sídlo Anglo-československé banky, které poté doplnily další budovy. Na úzkém pozemku nedaleko dnešního Náměstí republiky tak nakonec vznikl poměrně rozlehlý a spletitý areál. Banka zde ale vzhledem k historickým zvratům nesídlila dlouho – pouze do druhé světové války. Objekt následně využívalo gestapo a komunisti, jejichž správa se podepsala na mizerném stavu, ve kterém se budovy ještě před několika lety nacházely.
Více k tématu
KLENBA
Pozornost veřejnosti ke zrekonstruovanému Paláci Špork přitáhla zejména nově založená ulička sv. Huberta, která areál podstatným způsobem zpřístupnila. Jejím nepřehlédnutelným znakem se totiž staly sochy létajících červených jelenů od umělce Michala Gabriela. A právě ty dnes současně zvou do nové restaurace pojmenované příznačně Červený jelen, která se rozkládá hned na třech podlažích, čímž se stala jedním z největších takových podniků u nás.
Vstupní část restaurace představuje původní bankovní hala obkládaná bílým mramorem, nad kterou Josef Gočár navrhl krásnou velkorysou klenbu ze sklobetonu. Kvůli špatnému stavu ji ovšem nebylo možné již zachránit – komunisté ji totiž přelepily asfaltovými pláty, které způsobily její postupný rozklad. Aby se do haly přirozené světlo vrátilo, navrhl architekt Fiala obnovit klenbu ze zakřivených tabulí skla, které zároveň umožňují výhledy na sousední budovy i oblohu. Tím se pochopitelně celý prostor výrazně nadechl a získal novou kvalitu. Snahou architektů poté bylo bez zásadních změn zachovat atmosféru reprezentativní bankovní haly v její originální podobě, což současně požadovali také památkáři.
SVĚTLO DO TREZORU
Dvě podzemní podlaží nacházející se přímo pod halou během první republiky sloužily jako prostory bankovního trezoru, který před případnými pokusy o loupež chránily masivní betonové konstrukce. „Bezpečnostní pojistku“ proti prokopání pak představovaly tlusté litinové pláty zalité do stěn i stropů. Ovšem – aby v podzemních prostorech mohl vzniknout restaurační provoz, bylo nutné tyto stěny i strop „prořezat“. Architekti zkoušeli různé technologie, nejlépe se ale nakonec osvědčil řez tzv. diamantovým lanem.
Záměrem architektů bylo přivézt sluneční světlo co nejhlouběji do dispozic restaurace, aby i v podzemních patrech mohly vzniknout příjemné světlé prostory. Podlahu bankovní haly přímo pod obnovenou klenbou proto prořízl nepravidelný otvor s geometricky řešenými stěnami, jejichž tvar se opakuje v různých podobách napříč celým Palácem Špork. I když tedy sedíte dvě patra pod zemí (a navíc v bývalém robustním trezoru), necítíte se nikterak stísněně, máte totiž neustálý kontakt s vyššími patry. Prořezáním stropu a propojením pater schodišti navíc vznikl mimořádně působivý prostor, se kterým se nikde jinde nesetkáte.
DETAILY POD DROBNOHLEDEM
Architekt Fiala své realizace vždy řeší do posledního detailu a se svými kolegy pro ně navrhuje originální kusy vybavení. Díky poměrně volné ruce od klienta přistoupil stejně tak i k interiérům restaurace Červený jelen. Neobvyklé prostory bývalé bankovní haly a bankovního trezoru autoři vybavili na míru řešenými stoly, lavicemi, pulty i osvětlením. Autoři ale zašli i do takových detailů, jako jsou třeba věšáky na kabáty ve tvaru jeleního paroží z ocelových prutů, držáky pivních podtácků na stolech nebo třeba umyvadla na toaletách z jednoho kusu mramoru. Fiala při rekonstrukcích často také odhaluje a do jisté míry „vystavuje“ vybrané původní prvky. Při cestě na toalety tak narazíme třeba na dochované masivní dveře trezoru, které tak dodnes připomínají původní funkci prostoru. Podobně tomu je i u starých kolejnic, na které se v objektu narazilo během rekonstrukce. Architekti je nevyhodili, ale našli pro ně nové využití – slouží nově jako držáky tanků s pivem prostupující vertikálně všechna patra restaurace.
Kromě samotných třech pater nabízí restaurace ovšem ještě další prostory, do kterých vystoupáte pomocí mramorového schodiště přímo z bývalé haly. Vstup rámuje sytě červený rám. Prostory původně sloužily jako kanceláře banky a vévodí jim dochované reprezentativní obklady stěn ze dřeva. Salonky restaurace v současnosti slouží pro pořádání uzavřených eventů.
Stejně jako třeba u budovy DRN na Národní třídě spolupracoval Fiala na interiéru restaurace Červený jelen s umělcem Patrikem Háblem, který pro ni vytvořil řadu speciálních akustických obrazů. Společně se svými studenty pak pomaloval stěny podzemních pater motivy evokujícími pravěké jeskynní malby. Spolupráce architekta a umělce tak podtrhuje, s jakou důsledností a péčí je celý interiér do detailu řešen.
Náročnou rekonstrukci rozlehlého Paláce Špork v centru Prahy představuje pohledem architekta Stanislava Fialy krátký dokument z produkce EARCH.TV.
- autor: EARCH.CZ *
- publikováno: * 19. 2. 2020
