ARCHITEKT 11 | 2007 - Zdravotnické stavby

Od poloviny dvacátého století umožňuje rozvoj mikroelektroniky a informatiky nesmírný posun v oblasti diagnostických a léčebných metod. Od 90. let minulého století otevírá rozvoj elektronové mikroskopie nové možnosti v oblasti základního výzkumu buněčné biologie a genetiky. Vědecký rozvoj imunologie se okamžitě promítl do transplantační chirurgie. Posledních 15-20 let je ve znamení nebývalého rozvoje zobrazovacích metod. Počítačové technologie a skenování obrazu umožňují jeho dálkový přenos. To přináší nové možnosti pro výuku, a dokonce i možnost mezinárodní konzultační činnosti při složitých chirurgických zákrocích. Technický rozvoj vláknové optiky, léčebného a terapeutického laseru a samozřejmě další zpřesnění a zdokonalení zobrazovacích metod výrazně urychlilo pokrok v oblasti endoskopie. Současně se rozvíjí technika pro laparoskopii a z toho plynoucí nové možnosti laparoskopické operativy. Katetrizační metody, jako angiografi e a angioplastika, znamenaly revoluci v léčbě kardiovaskulárních onemocnění. Využití laseru pro operační techniku přineslo nové možnosti pro oční chirurgii a neurochirurgii. Na základě využití těchto metod vznikly prakticky nové obory - minimálně invazivní chirurgie a současně naopak dokonalé invazivní diagnostiky. V návaznosti na tyto obory vzniká v rámci diagnostického a léčebného komplementu nemocnice oddělení tzv. jednodenní hospitalizace. Endoskopické zákroky a vyšetření včetně některých katetrizačních zákroků nevyžadují vícedenní hospitalizaci a pacient po zákroku pouze odpočívá na lůžkovém sále do odeznění případné anesteze a posléze odchází domů, sám nebo s doprovodem. Zkracování hospitalizace je jedním ze současných významných trendů v oblasti terapie. To je opět umožněno využíváním metod minimálně invazivní chirurgie. Stárnutí populace s sebou naopak přináší požadavky na lůžka respitní péče, lůžka pro dlouhodobě nemocné až po zvýšený nárok na domovy pro seniory a na hospice. Tak jako bylo 20. století nazýváno stoletím informatiky a komunikace, 21. století můžeme nazvat stoletím mikrobiologie a genetiky. To s sebou přinese samozřejmě i zcela nové požadavky na uspořádání budoucích nemocnic. Nejedná se však pouze o rozvoj léčebných a terapeutických metod. Technické a racionalizační změny prožívá i zásobování a doprava v nemocnicích. Jedná se prakticky o samostatný vysoce sofi stikovaný technický obor. Moderní nemocnice se tak stává trvale se rozvíjejícím a proměňujícím živým organismem. Do časové disproporce se tím dostává projektování a výstavba s prudkým rozvojem medicíny a souvisejících oborů. Především rychlost rozvoje diagnostických a terapeutických technologií s sebou přináší nutné změny již ve fázi projektu a výstavby. S určitou nadsázkou lze říci, že nemocnice stárne již na papíře. Zmíněný vědecko- -technologický rozvoj přináší s sebou zásadní rozpor mezi životností stavby, která je v desítkách let, a především morálním stárnutím technologického vybavení, které se z nedávných pěti let zkrátilo na dobu 2-3 roky. Tento stav s sebou přináší striktní požadavek na vysokou vnitřní fl exibilitu nemocnice, především části vyšetřovacího a léčebného komplementu. Po vyčerpání možností vnitřní fl exibility musí dojít k rozšíření nebo k rozsáhlé restrukturalizaci, která znamená kompletní přestavbu. V krajním případě musí dojít k demolici a nové výstavbě. Proto se objevuje tendence výstavby komplementu pouze jako obálky technologie. Cesta demolice a nové výstavby však není zatím v areálech našich nemocnic s ohledem na společensko-ekonomické poměry ve větším měřítku reálně možná. Ve velkých nemocničních souborech proto probíhá prakticky permanentní rekonstrukční stavební činnost. V rámci velkých nemocničních areálů, u kterých dochází k trvalé restrukturalizaci, přicházejí složité urbanisticko-technické problémy, postupné rekonstrukce a přestavby, případně demolice a nová výstavba v rámci daného souboru. Proto je potřeba zpracovat generel, jehož součástí je i koncepce dopravy a kolektorizace inženýrských sítí. Tyto dvě věci spolu většinou i stavebně souvisejí. Racionální vyřešení generelu s hlubším časovým horizontem je předpokladem pro zachování odpovídající úrovně daného ústavu. S výstavbou nových nemocnic na "zelené louce" se v našich podmínkách setkáváme již poměrně zřídka. Většinou se jedná o využití rezervních ploch v areálech nemocnic nebo ploch po asanaci. Bouřlivý vědecký rozvoj se ovšem nepromítá jen do oblasti technologií. Poznatky moderní psychosomatické mediciny a psychologie přinášejí s sebou i změnu vztahu k pacientům. Pacient je z tohoto vědeckého pohledu nazírán jako biosociální jednotka, která je ovlivňována prostředím. V tomto případě se jedná nejen o vztah mezi zdravotnickým personálem a pacientem, ale současně i o vliv prostředí nemocnice nebo jiného zdravotnického zařízení na psychickou pohodu pacienta. Pro pacienta, který je frustrován svým onemocněním, hraje vstřícnost prostředí a s tím spojená vnitřní orientace v souboru nebo budově zásadní roli. Ve vyspělých státech Evropy a v USA je možno vysledovat humanizační tendence již od sedmdesátých let minulého století. Projekční a realizační odpověď na řešení daných problémů není rozhodně jednoduchá. Přesto vznikla v posledních letech řada významných architektonických realizací a mnoho dalších je ve fázi projektové přípravy. Některé z nich jsou obsahem tohoto čísla.Z obsahu čísla 11 | 2007:SLOVO KAREL FOŘTL REALIZACE> PSYCHIATRICKÁ KLINIKA ELLSINORE, HELSINGŘR, DÁNSKO / BIG – BJARKE INGELS GROUP > NEMOCNICE PRO ŽENY A DĚTI, KARLSRUHE, NĚMECKO / ARCHITEKTUR GRUPPE GAISER + FEIGENBUTZ / TEXT PETER SCHMIEG> MAX-PLANCK-INSTITUT MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE A GENETIKY, DRÁŽĎANY, NĚMECKO / HENNARCHITEKTEN, HEIKKINEN & KOMONEN> ÚSTAV MOLEKULÁRNÍ GENETIKY – AREÁL AV ČR, PRAHA / JAN ŠESTÁK / ARCHITEKTONICKÝ ATELIÉR Y> NEMOCNICE DOMAŽLICE / VRATISLAV DANDA, PAVEL KOVAŘÍK> PAVILON AKUTNÍ MEDICÍNY, NEMOCNICE MILOSRDNÝCH BRATŘÍ, BRNO / ALEŠ BURIAN, GUSTAV KŘIVINKA> PAVILON HYGIENY, BRNO / ALEŠ BURIAN, GUSTAV KŘIVINKA> OPERAČNÍ SÁLY OČNÍ KLINIKY MASARYKOVY NEMOCNICE, ÚSTÍ NAD LABEM / JAN TOPINKA, MICHAL JUHA, JAN LÍMAN> CENTRÁLNÍ LÁZEŇSKÝ PARK, LIBENSKÉHO KOLONÁDA, PODĚBRADY / TOMÁŠ JIRÁNEK, MAREK LEHMANN, ZAHRADA NAD METUJÍTÉMA> SOUČASNÉ TENDENCE V ARCHITEKTONICKÉ TVORBĚ ZDRAVOTNICKÝCH STAVEB / TEXT KAREL FOŘTLREALIZACE> SMUTEČNÍ SÍŇ MANCHING, NĚMECKO / GLASER ARCHITEKTEN> NÁJEMNÍ DŮM V TEPLÉHO ULICI, PARDUBICE / PETR PINKAS, JAN ŽALSKÝDESIGN> NEMOCNIČNÍ LŮŽKA / LINET> STUDENTSKY DESIGN 2007 / TEXT LENKA ŽIŽKOVÁTÉMA> SMĚRY URČUJÍCÍ ARCHITEKTURU PRO ZDRAVOTNICTVÍ / TEXT HUSAIN VARAWALLA TÉMA > CARE MARKET, DIPLOMOVÁ PRÁCE / TEXT MARTIN MORKRAMER, ŠÁRKA VOŘÍŠKOVÁ SOUTĚŽ> STAVBA ROKU 2007> SYMPOZIUM O TRVALE UDRŽITELNÉ VÝSTAVBĚ VÝSTAVA> LE CORBUSIER: UMĚNÍ ARCHITEKTURY, VITRA DESIGN MUSEUM, WEIL NAD RÝNEM> HUSÁKOVO 3+1: BYTOVÁ KULTURA 70. LETOHLÉDNUTÍ> JAKÝ BYL ARCHITECTURE WEEK 2007 / TEXT HELGA HRABINCOVÁ