Židovské muzeum z krajek

Muzeum stojí na okraji starého Židovského města, můžeme ho tedy vnímat jako bránu do kdysi významné, dnes, s výjimkou několika domů, bohužel zmizelé čtvrti. Proto se také stává památníkem budícím v nás vědomí, že tu bývalo něco neobyčejného, jehož duch navzdory hmotě přetrval. Budova je umístěna do zádní části parcely, blíže Pinkasově synagoze. Půdorys částečně kopíruje její linie. Předsazená fasáda je z perforovaného plechu se vzorem, který je odvozen z interiéru Španělské synagogy. Štíty tyčící se do výše odkazují na typickou starou židovskou zástavbu. Otvor je onou vstupní branou do Židovského města, také prostorem ke zklidnění před vstupem do muzea. Zároveň však nepravidelný půdorys a převýšení tohoto průchodu, jeho šikmé stěny z lesknoucího se plechu vyvolávají neklid, který upozorňuje na to, do jakého muzea se člověk chystá vstoupit, jaký kus historie si chce připomenout. Mezi muzeem a Pinkasovou synagogou je zachována původní ulička rozšířená o další prostor, který je možné využívat pro venkovní expozice. Vnitřní výstavní prostory se nacházejí ve dvou podzemních a třech nadzemních podlažích. Čtvrté nadzemní podlaží s vloženými mezipatry tvořícími páté podlaží je provozně nezávislé na muzeu. Najdeme zde knihovnu a kavárnu. Knihovna je orientována na Starý židovský hřbitov, v mezipatrech spojenými lávkou jsou prostory pro čtení a relaxaci. Kavárna nabízí výhled do Široké ulice, v mezipatrech se nacházejí další prostory k sezení.

Komentář poroty

Mimořádně složité místo, urbanisticky, historicky a samozřejmě i kulturně-společensky, čehož si je autorka zjevně vědoma. Pracuje tedy s historickými souvislostmi, potlačuje ego své i navrhované budovy a výsledkem je poetická stavba až překvapivě přirozeně zapadající do organismu města a místa. Tvarové asociace hmoty domu a fasáda připomínají asanovanou židovskou čtvrť – je zajímavým i neobvyklým řešením. Goticky vyznívající tvarosloví odlehčené od hmot obou okolních eklektických staveb – Filozofické fakulty UK a UMPRUM muzea je odvážným svébytným vstupem do složitého prostoru. Nasvětlení fasády i dekor stavbu odlehčují opticky a dávají pocit bezčasovosti –fontána světla nevztahující se k ničemu, než sama k sobě. Symbolika židovství i světla je optimistická. Zadání bylo složité nejen polohou domu, ale i jeho náplní. Sloučit objemný program, polohu, velikost, záměr i snahu dodržet platné normy a technická řešení vedlo ke vzniku relativně komplikovaných dispozic. Škoda trochu neobratného záběru hlavní vizualizace.