Že by už kovářova kobyla nebyla bosá?

Neďaleko mesta Kolín, v obci Konárovice, je pri hlavnej komunikácii umiestnená budova firmy IPM Building. Prečo práve na tomto mieste? Fotodokumentácia mierne zavádza. Ona zelená lúka v okolí stavby nie je až tak zelená. IPM Building dlhodobo spolupracuje s firmou ARA, spracujúcou drevo na všetky spôsoby. Majiteľ firmy IPMB Pavel Matyáš má dom v tej istej obci. Jeho rozrastajúca sa firma potrebovala väčšie priestory. Slovo dalo slovo a časť až príliš rozsiahleho pozemku firmy ARA bol odpredaný IPM Building. Spriaznené firmy sa rozhodli zdielať lokáciu a spestriť tak priemyselný areál obce.

Ako vznikol samotný koncept stavby? Na tom sa obaja hlavní protagonisti, investor aj architekt, zhodnú. Prevádzka a hrubý objem vzišli od investora. „Architekt Rýzner obratem na mé zadání udělal hmotový koncept a musím vám říct, že ten prvotní záměr, což byla opravdu skica pastelkami, kterou mi poslal mailem, z 90 procent zůstal. Měnily se materiálové specifikace, různé detaily. Ale ta hmota a návrh mně hned natolik oslovili, že jsem si říkal, jo, pochopil, co chci.“

Stavba samotná má podobu jednoduchého kvádra, do ktorého sú v dvoch miestach prerezané átriá. 5 modulov po 6 metroch. Architekt priznal, že zadanie bolo pôvodne menšie. Z 22 metrov vzniklo 30. „Když jsme začali dávat objekt do hmot, narazili jsme na disproporci spodku a vršku. Kdybychom metry ubrali, přišli bychom o lichý počet modulů, ten sudý by nevypadal dobře, a kdybychom je zmenšili, změní se proporce a už to zas nebude ono."

"Balkóny" vznikly tím, že jsem z hmoty pro administrativu vyřízl nepotřebný objem. Ponechali jsme ho černý a prosklený, přičemž fasádní efekt – plná zeď, prosklená zeď, plná zeď, prosklená zeď, plná zeď – zůstal stejný. Takže cihla nebo prosklení.“

Exteriér a úprava zelene pred stavbou pochádza z dielne Jitky Kaščákovej. Pravidelne sekaný trávnik obkolesený divokou lúkou. Na ňom kameňmi vysypaný odraz budovy so solitérnym stromom. Na jar dostane záhrada svoj mobiliár a v horizonte 5 – 6 rokov by mala získať finálnu podobu, v ktorej sa bude udržiavať.

Do samotného areálu sa vstupuje priamo z hlavnej komunikácie. Osobné vozidlá parkujú v bezprostrednej blízkosti budovy. Vstup je umiestnený excentricky, zvýraznený červeným orámovaním, ktoré tak ako červená bodka v logu firmy podtrháva budovu samotnú. Pri vstupe zistíte, že červenej je príjemne viac. Nasleduje vzorkovňa a schodisko. Zaostrujete na interiér a pohľadové KB bloky.

Ako sa k nim dospelo? Investor oslovil architekta už s tým, že nechcel klasické murivo a omietky, že by chcel skúsiť niečo iné. „Aby z toho bylo vidět řemeslo, to, že jsme stavební firma, že děláme tu zedničinu a umíme to.“ Slovami architekta: „Od začátku tu byla představa, vzít obyčejný materiály a poskládat to z nich ale tak, aby jakýkoliv člověk už na první pohled ocenil precizní detail, i když by to nebyl zrovna jeho šálek čaje.“

Nosná konštrukcia a zároveň interiérová pohľadová stena je z dutých betónových tvárnic firmy KB Blok /1/, stropy z betónových panelov. Na ne sú kotvené katrované cédrové dosky. Poskytujú budove osobitý, veľmi príjemný čuchový vnem. Na podlahe biela liata stierka. Priečky buď z tvaroviek KB alebo presklené bezrámové. Všetky materiály v priamom kontakte, minimalisticky, bez akéhokoľvek zalištovania. Dvere v plných priečkach vo farbe podlahy, zalícované so stenou cez negatívnu spáru.

Vnútorný priestor objektu je veľkoryso presvetlený veľkoformátovým zasklením v čiernych hliníkových profiloch. Kontrastom k materiálom v ich surovej podobe je biely nábytok so sviežo zelenými čelami skriniek s perspexu. Interiéru dominujú masívne lakované cédrové stolové dosky. Materiál síce prírodný, ale precízna úprava lakom? Za architektov: „Hodně kontrolních dnů bylo ohledně dřeva. Tam jsme se trošku rozcházeli všichni.

Každý měl trochu jiný názor, co má bejt na stole. Dřevo na stropě bylo jasný a teď co na ten stůl. Luděk vždy preferuje dřevo v nějaké syrovější podobě.“ Čo na to investor? „Syrová deska vypadala skvěle. Napustil jsem ji olejem. Vypadala dobře, ale prakticky – katastrofa. Vzal jsem jeden papír, napsal písmeno a vepsalo se to do něj. Cedr je měkké dřevo, když člověk trochu přitlačil, stůl by byl za 2 – 3 roky zničený. Dodavatel nábytku i Rýzner mě přesvědčovali, že to přírodní dřevo bude lepší, já jsem se prostě přes to nepřenesl. Mám rád, když jsou věci čistý a dobře udržovatelný.“

Pokračujme v prehliadke budovy. Na poschodí oproti schodisku priestorová rezerva, zázemie pre zamestnancov a toalety opakujúce červenú pri vstupe. Za posuvnými dverami srdce firmy – prepojené kancelárske priestory pre prípravu a realizáciu stavby. Nasleduje zasadacia miestnosť, kancelária administratívy, samozrejme kancelária majiteľa firmy a super balkóny na prácu. Ráno slnko, inak tieň, „v létě k nezaplacení“. To boli priestory v zornom poli návštevníka. Do technického zázemia sa vstupuje na prízemí, hneď za zádverím. Vstupuje sa do sivej zóny, už bez cédrových stropov, sivé plechové zárubne, sivé krídla dverí, kovové popisy jednotlivých miestností. Napriek sivej zostávame v elegancii a obdivuhodnej čistote. Z exteriéru je táto časť obložená copilitom. „Původní záměr byl takový, že copilit pokračoval dál za zeď a byl součástí plotu, který měl krýt stavební dvůr. Možná, dle posledních informací, se daný záměr bude dodatečně přeci jen realizovat. Investor o tom uvažuje.“

Čo dodať na záver? Skutočne sa vec podarila. Vzniklo reprezentatívne firemné sídlo a zároveň veľmi príjemné prostredie pre prácu s bonusom vonkajších balkónov a záhrady.

Poznámky:

1 „Což ve finále znamenalo, že za jakéhokoli počasí děláte sice hrubou stavbu, no zároveň finální povrchy a že po jeden a půl metru musíte zdění zastavit, nastrkat veškerý instalace a až pak pokračovat.“

2 „Mám rád, když jsou detaily čistý, minimalistický bez zalištování. Chtěl jsem, aby se těm detailům dalo podívat až na kost, aby bylo vidět, že si s nimi umíme poradit.“