Zastrčený výdech pražského metra od žáka Le Corbusiera

Výjev jako z pohádky: romantický rybník s ostrůvkem, obklopený květinovými partery, skálou s vodopádem a loukami pokračujícími až skoro k Národnímu muzeu. To vše bylo součástí „Velkého parku“ před budovou Wilsonova nádraží, jehož pozdější a dosud stojící budovu vyprojektoval jeden z nejvýznamnějších představitelů české secesní architektury Josef Fanta.

V letech 1972–1977 další velká část parku ustoupila nové hale Hlavního nádraží, metru, jeho výstupům i výdechům. Odbavovací halu nádraží realizoval po vyhrané architektonické soutěži tým tvořený spolupracovníky z ateliéru Beta Janem Bočanem a Janem Šrámkem (společně tou dobou již realizovali slavná československá velvyslanectví ve Stockholmu a Londýně), které doplnila ještě Alena Šrámková a Josef Danda, jenž se podepsal i pod jeden z místních výdechů.

Právě Danda patřil tehdy mezi nejvýznamnější experty na železniční architekturu v Československu. Za první republiky dokonce strávil studijní pobyt u jednoho z nejvýznamnějších architektů celého 20. století – legendy Le Corbusiera. V sedmdesátých letech pak měl za sebou již stavby několika nádražních budov, z nichž připomeňme alespoň nádraží v Pardubicích, prvotřídní ukázku poválečného funkcionalismu, nebo stavbu nádraží Ostrava-Vítkovice z roku 1967 v bruselském stylu, za jejíž záchranu se dosud bojuje.

Dandova spolupráce na podobě pražského Hlavního nádraží byla určitě nejen pomyslným vyvrcholením jeho kariéry. Součástí projektu byla ovšem i úprava Vrchlického sadů, kterým většina Pražanů kvůli jejich hororové atmosféře po setmění neřekne jinak než Sherwood. V nich najdeme mnoho výdechů (včetně menších staničních), z nichž tři si zaslouží větší pozornost.

První z nich dělí od Fantovy staré budovy nádraží magistrála a jako hlavní architekt stavby je na výkresech podepsán přímo spoluautor nového Hlavního nádraží architekt Danda. Betonový kruhový základní blok na sobě nese k vrcholu samotný zužující se osmiúhelníkový pyramidovitý výdech z děrovaného plechu, který do stran roztínají ladné linky prohnutého betonového žebroví.

Text převzat z nové knihy Nádech výdech Jana Charváta, zde pro potřeby článku redakčně zkrácen a upraven. Kniha mapující architekturu výdechů pražského metra vychází v prosinci 2017 u nakladatelství BiggBoss. Předobjednávky za sníženou cenu a více informací o knize na stránkách kampaně na HitHit.