Zahradní domek na dosah Prahy, který se otevírá do zeleně

Malé komorní stavbě architekti říkají „zahradní pavilon“. Je to příhodné – není tu kuchyň ani koupelna, ale dost prostoru na pohodlné pobývání. Příležitostně se tu dá i přespat. Dle slov Jana Holuba a Tomáše Hanuše ze studia BYRO je takovým „zázemím pro trávení volného času ve velkoměstě“. Majitelé ho mají navíc pouze deset minut pěšky od svého trvalého bydliště. Stačí ujít pár set metrů a jsou na chatě.

Velká zahrada, na které pavilon stojí, proniká do interiéru. Jeho čelní stěna se totiž dá kompletně otevřít. Tvoří ji výklopný panel z polykarbonátu, který po vyklopení funguje taky jako stříška rozšiřující krytý prostor. Ačkoliv je panel široký přes celou fasádu, pohne s ním i jednotlivec. „Mechanismus vyklápění panelu sestává z ocelových lanek, kladkových koleček a protizávaží, díky kterému zvládne celou fasádu snadno otevřít jeden člověk,“ popisují svůj technický „vynález“ architekti z ateliéru BYRÓ.

Pavilon je se svým kubickým tvarem oproti ostatním chatkám v okolí střídmější. Přesto se jim snaží v něčem podobat – sledovat je to možné na úrovni materiálu a velikosti.

Fasádu má z opalovaného smrkového dřeva. Jedná se o odolné řešení, architektům se na něm však líbí taky jeho strukturální nepravidelnosti. „Chatky jsou si navzájem podobné, jsou povětšinou tmavé, téměř nemají okna a je jim vlastní až romanticky vyznívající nedokonalost a nepravidelnost,“ popisují ráz lokality architekti.

Ateliér BYRÓ má za sebou už několik realizací, ve kterých s aspekty nedokonalosti pracuje. Je tomu tak třeba v chatě u Sušice či pošumavské stodole. Obě zmíněné realizace architekti navrhovali a investoři stavěli se snahou snížit náklady na minimum. Ani pražský pavilon nebyl zvlášť drahý. Jeho vznik vyšel na jeden milion korun.

Dřevo se v realizaci využívalo i na úrovni konstrukce, jde tedy o dřevostavbu, která stojí na betonové základové desce. Ta není nová, původně na ní stála malá dřevěná, pomalu se rozpadající, chatka. Nový pavilon tedy není o nic větší než jeho předchůdkyně. Zastavěná plocha činí pouze 16 metrů čtverečních.

Vnitřek je rozdělený na dvě úrovně. Hlavní pobytový prostor, který se dá celý otevřít do zahrady, obsahuje knihovnu a prostor pro posezení – pohodlně se sem vleze středně velký stůl s několika židlemi a nějaký prostor pořád ještě zbyde. Spaní je situované na patro, postele tedy cenné místo nezabírají.

Více k tématu

A Architektura

Malou chatu v Sušici postavili architekti vlastníma rukama z těch nejlevnějších materiálů, co měli k dispozici

22. 5. 2023

A Architektura

Rekonstrukce jako DIY akce. Stodolu v Pošumaví proměnili majitelé vlastníma rukama v letní útočiště přátel

11. 5. 2023

Chatky v okolí taky nejsou nijak komfortně vybavené, většinou slouží hlavně jako sklad náčiní pro opečovávání zdejších zahrad. Na toto nový pavilon specificky navazuje taky, majitelé si ho totiž přáli sezónně využívat i jako zimní zahradu.

Světlo bude k rostlinám proudit, i když bude čelní stěna zavřená, polykarbonát ho dovnitř propustí. Zbytek pak zastanou tři okna – kulaté v přízemí a střešní s větším čtvercovým v patře. I v zavřeném pavilonu se tudíž dá pohodlně – za světla – pobývat. A večer si obyvatelé normálně rozsvítí, na střeše jsou totiž fotovoltaické panely.