Za postmoderními hody do Liberce I.
Naše první zastavení je sice trochu mimo téma, ale je rozhodně zajímavé. Je známo, že Liberec byl zvláště v dobách vrcholu Rakousko-Uherské monarchie výstavním městem českého království. Rozsáhlý textilní průmysl přinesl celkem záhy své ovoce a v Liberci nastala zlatá éra. Kromě architektonicky velmi kvalitních továren, které se dnes pro svůj neužitek víceméně do jedné bourají, zde na sklonku 19. století vzniklo mnoho hodnotných staveb. Kromě unikátní radnice ještě třeba přehradní hráz (1902-4), budova Městských lázní, ale také stavby sakrální.
Ladislav Zikmund-Lender , 11. 12. 2007
Harcovská přehradaJe naprosto ojedinělé, že se v Liberci nacházejí hned dva secesní kostely. Doba secese byla sice dobou krásnou, estetickou, ale také dobou nesmírně komplikovanou a secesních kostelů je velmi málo. Při naší cestě na Ještěd, o kterém se samozřejmě dále zmíníme, se musíme zastavit u Kostela sv. Bonifáce v Dolním Hanychově. Svatý Bonifác byl Římský mučedník, který podnikl cestu do asijského Tarsu, kde měl pro bohatou Římanku – křesťanku hledat ostatky mučedníků. Pro svou víru byl umučen ve vařící smůle a jeho druhové pak do Říma přivezli jen jediné ostatky mučedníka – právě Bonifáce. A není náhodou, že Bonifác je především německý světec, je tedy nadmíru logické, že mu v Liberci, historicky německém městě, byl zasvěcen kostel. Byl postaven stavitelem Stefanem Arnoldem v letech 1915-1919, stavba se protáhla kvůli válce. Kostel sv. Bonifáce v Dolním HanychověAle teď už k slíbené postmoderně. První zastavení uděláme hned v centru města, kde pořád ještě stojí někdejší Obchodní dům Ještěd, dnes OD Tesco. Pochází z počátku šedesátých let, v roce 1961 byla na obchodní dům, který by měl uzavírat Soukenné náměstí – nové společenské a hlavně dopravní centrum města, vypsána soutěž. Musely být demolovány původní domy a až do roku 1978/9 se stavělo. OD Ještěd (Tesco)Argumenty pro nynější plány zbourání OD stavící na potřebě více prostoru na Soukenném náměstí jsou tedy zcela liché. Na tomto pozemku vždy zástavba byla a kromě toho za Tescem už se staví něco nového (a rozhodně ne malého). Ale zpět. Soutěž vyhráli architekti Karel Hubáček a Miroslav Masák. Vytvořili žlutohnědý členitý objekt, který nese prvky jak architektury brutalistní, tak organické – připomíná jakési chemické či fyzikální struktury. Velmi esteticky neobvyklá jsou také výrazná venkovní schodiště, která mohou v lecčems připomínat odkaz meziválečné avantgardy. foto autor
