Za moderní architekturou Zlína a okolí. Vybíráme 10+1 výjimečných míst, která neminout

Baťův památník, Zlín

Během návštěvy Zlína si nesmíte nechat ujít především návštěvu Baťova památníku, o kterém odborná veřejnost mluví výhradně v superlativech. Památník vznikl jako upomínka na tragickou smrt „šéfa“ baťovských závodů a celého Zlína Tomáše Baťu, který v roce 1932 zahynul při letecké nehodě v nedalekých Otrokovicích. Prosklená budova, která nezapře baťovský původ, ukrývá repliku osudného letadla Junkers. Jinak je budova téměř prázdná, tak aby vynikl samotný podmanivý prostor, kde si můžeme všimnout také schodiště ve tvaru písmene „Z“.

Návrh architekta Františka L. Gahury skrývá řadu odkazů a symbolů a patří mezi nejzajímavější místa, jaká dnes můžete ve Zlíně navštívit. Památník dnes září ve své původní podobě díky mimořádně pečlivé rekonstrukci vedené místním studiem TRANSAT architekti.

Baťův mrakodrap, Zlín

Legendární Baťův mrakodrap nebo také „jednadvacítka“ je bývalá správní budova celých baťovských závodů ve Zlíně. Právě tady se odehrávalo všechno důležité, co se týkalo Zlína a Baťova obuvnického impéria. Najdete tu pojízdnou kancelář ve výtahu (a pozor, s klimatizací a umyvadlem), funkční páternoster, ředitelské patro i nádhernou vyhlídku na celý Zlín z 16. etáže. Budova je volně přístupná během otevírací doby, na webu 14|15 Baťova institutu si ale můžete objednat taky prohlídku s průvodcem. Ostatně, pokud chcete Zlín poznat opravdu podrobně, vezměte si sebou na cestu Zlínský architektonický manuál.

Tovární areál, Zlín

Vystavět celý tovární areál chce pořádně hluboké zamyšlení. Baťovský systém se ale prokázal i ve stavbě továrních hal. Baťa nechal navrhnout železobetonový skelet s kruhovými sloupy o rozestupech 6,15m. Továrny jsou vystavěny z červených cihel a jsou seřazeny do přísného rastru, který dodnes umožňuje snadnou orientaci. Díky šachovnicovému systému značení budov je první budova v první řadě značena jako 11, v řadě za ní 21, dále pak 31 a tak dále. První budova v druhé řadě bude zcela jistě 12, ve třetí řadě 13 a tak pořád dokola. Jde vám z toho hlava kolem? Pak vězte, že nejlepší je svou procházku továrním areálem začít v budovách 14 a 15, kde sídlí 14|15 Baťův institut, Krajská galerie výtvarného umění i Muzeum jihovýchodní Moravy. Dozvíte se toho dost na to, abyste se v areálu vyznali. Pokračujte pak na prohlídku slavné „jednadvacítky“ nebo se zatoulejte až do 64 budovy na skvělou kávu do kavárny Jedním tahem.

Obchodní dům, Zlín

Obchodní dům neboli Obchodňák byl vždycky chloubou města, která zde vyrostla mezi lety 1930-31 podle návrhu dvorního architekta Tomáše Bati Františka L. Gahury.  Svého času to bylo největší nákupní centrum na celé Moravě, byl tu vůbec první eskalátor, na jaký jste mohli v Československu narazit, a šlo o reprezentativní prodejní dům firmy Baťa. Jeho sláva pokračovala také v dobách, kdy jej vlastnil Prior. Chodilo se sem nejen na nákupy, ale také na chlebíčky a pivo. Devadesátá a nultá léta však Obchodní dům zanechala napospas času a ten se tu doslova zastavil. Před rekonstrukcí v roce 2017 byste tu našli atmosféru 70. let, ve výtahu za vás tlačítka mačkala obsluha a dole u toalet měla svůj krámek kartářka.

Během prohlídky Obchodňáku nesmíte opomenout také originálně pojatý městský park s názvem Gahurův prospekt, který zaujme svými chodníky zahloubenými pod úroveň trávníku. Projekt je dílem zlínského architektonického studia Ellement.

Stavby Evy Jiřičné, Zlín

Ze Zlína pochází také světoznámá architektka Eva Jiřičná, která pro město navrhlo dvě velké realizace. První z nich představuje Kongresové centrum dokončené roku 2012, které nepřehlédnete zejména díky svému plášti z luxferů, která chrání budovu před hlukem od silnice. Kousek odtud se pak nachází také tři roky starý Vzdělávací komplex Univerzity Tomáše Bati.

Kaple sv. Václava, Sazovice

Jako svinutý list papíru vypadá kaple v malé vesničce Sazovice jen kousek od Zlína. O výstavbě vlastního kostela místní uvažovali už od roku 1935, k výstavbě svatostánku ale došlo až o 80 let později. Díky tomu však v Sazovicích stojí odvážná stavba, jejíž tvar vychází z klasického tvarosloví rotundy a je zasvěcen svatému Václavovi, patronovi obce. Za návrhem kostela stojí brněnský architekt Marek Jan Štěpán se svým studiem Ateliér Štěpán, který za svou kariéru navrhl již několik sakrálních objektů. Více o projektu se dozvíte zde.

Jen kousek odtud je nový sportovní areál s koupalištěm a restaurací, který navrhl architekt Pavel Mudřík.

Pavilon Expo Milano 2015, Vizovice

Jen pár kilometrů od Zlína, v městečku Vizovice, pak najdete ukázku soudobé české architektury, o které ve své době mluvil doslova celý svět. Jedná se totiž původně o český pavilon z milánského EXPO 2015, který na této slavné akci získal bronzovou medaili za architekturu. Následný převoz stavby z Itálie na Moravu umožnil konstrukční systém z lehkých modulů vizovické společnosti KOMA Modular, která pavilon v současnosti využívá jako své hlavní sídlo (pokud se objednáte předem, můžete si ho spolu s průvodcem prohlédnout). Autorem pavilonu (stejně jako mnoha dalších projektů pro firmu KOMA Modular) jsou architekti ze známého studia Chybík+Krištof.

Kaple sv. Antonína Paduánského, Fryšták

Na nevysokém návrší nad městečkem Fryšták, coby kamenem dohodil od Zlína, vyrostla před pár lety malá pozoruhodná kaple sv. Antonína Paduánského. Věž z červených cihel najdete v místní části zvané Skalka. Po těžbě pískovce tu zůstaly odhalené skalní útvary, kam chodí místní na procházky. Mimo jiné také proto, že tu je nádherný výhled na Fryštáckou brázdu a na Zlín. Stavbu, o které se obecně moc neví, nechal postavit místní (nedávno zesnulý) podnikatel Antonín Zátopek podle návrhu architekta a pedagoga Zdeňka Rothbauera.

Jurkovičovy Luhačovice

Básník dřeva, který do Luhačovic promítl všechny své sny o urbanismu v duchu lidové secese. Kam jinam by se hodily stavby s folklorními motivy než sem, do městečka schovaného v údolích Bílých Karpat, kde jsou dodnes živé nejen zkazky o bohyních a čarodějnicích, ale také nářečí a lidové zvyky?

Malebné městečko Luhačovice Jurkovičovy stavby zdobí už více než sto let. Dodnes jsou nádhernou a nadčasovou ukázkou toho, jak osobitý styl slovenský architekt Dušan Samo Jurkovič měl. Jurkovičův dům, Jestřabí, Sluneční lázně a další stavby z Luhačovic udělaly nejen světové lázně, ale také architektonickou perlu Zlínska a Luhačovicka.

Modernistické lázně, Luhačovice

V areálu luhačovických lázní najdeme také několik významných příkladů architektury meziválečné moderny. Mezi nimi kraluje elegantně řešená kolonáda od brněnského architekta Oskara Pořísky, který tak scelil celou centrální část lázeňského areálu. Zajímavostí je také to, že jde o jednu z vůbec posledních realizací moderní architektury první poloviny 20. století – v době výstavby ve 40. letech už byl totiž z politických důvodů prosazovaný socialistický realismus. Důkladná prohlídka kolonády se dnes vyplatí také díky tomu, že stavba prošla v minulých letech velice pečlivou a příkladnou obnovou, díky které se kolonáda rozzářila ve své původní podobě.

Z modernistických staveb stojících přímo v lázeňském areálu pak stojí a zmínku ještě přísně symetrický Společenský dům od pražského architekta Františka Roitha, který si dodnes zachoval mnoho původních prvků.

Bílá čtvrť, Luhačovice

Nejen Dušan Jurkovič vtiskl Luhačovicím jedinečnou atmosféru. Jako protiklad k dřevěným ornamentům Jurkovičovy lidové secese, vzniká v Luhačovicích pod dohledem známého modernistického architekta Bohuslava Fuchse strohá a přísně elegantní Bílá čtvrť, která reaguje na požadavky moderního urbanismu funkcionalistickými stavbami.

Na svahu pod pramenem Aloisky vzniká série lázeňských penzionů, které díky svým fasádám daly ulici jméno Bílá čtvrť. Avion, Viola i Radun jsou dodnes úžasnými příklady funkcionalismu i prvorepublikové elegance. Doplňuje je také Městská plovárna nebo rodinné vilky Jarča, Draža a Eva.

Tip: O luhačovických vilách existuje skvělá kniha Příběhy domů a vil, kterou napsala Ladislava Horňáková a Blanka Petráková. Seženete ji v infocentru nebo v Muzeu luhačovického Zálesí. Stojí za to. 

Článek vznikl ve spolupráci s projektem Objevujeme Zlínsko a Luhačovicko.