Z mlýnu lofty. Budova z 19. století prošla citlivou proměnou na moderní byty tak, aby neztratila své původní kouzlo

"Je pro mě jako architekta bolestné vidět rozpadající se dům, který je napůl dokončený," říká Bence Turányi, hlavní architekt studia T2.a Architects z Budapešti. Popisuje tím osud projektu rekonverze starých mlýnů na moderní byty, kterým bylo jeho studio roku 2005 pověřeno.

Cihlová budova z 60. let 19. století, ležící na okraji Budapešti chátrala od 90. let, kdy činnost mlýnu skončila. Když poté investor v roce 2005 architekty ze studia T2.a oslovil s projektem rekonverze stavby na moderní lofty, nabídku nadšeně přijali. Plně si totiž uvědomovali jak historickou, tak architektonickou hodnotu objektu, který je v dané lokalitě jedním z nejstarších.

Více k tématu

A Architektura

Bydlet v pivovaru? Červený bytový dům sebevědomě doplnil areál Varšavských pivovarů

6. 7. 2023

A Architektura

Bytový dům v Gdaňsku odkazuje na historickou architekturu hanzovních měst

16. 12. 2020

První pokus obnovy

„Obrovské cihlové zdi mlýna, dřevěné desky a střešní konstrukce byly úžasnými ukázkami industriální architektury 19. století, které byly mezi sousedními panelovými betonovými bloky ze 70. let 20. století výjimečné a jedinečné. Bylo velmi inspirativním úkolem představit do tohoto prostředí nový životní styl 21. století, dát nový význam této více než sto let staré budově, živému svědkovi někdy pohnuté historie země,“ upřesňuje Bence Turányi.

Architekti tak prvně začali s renovací stávající budovy a vybudováním nových konstrukcí – stavební předpisy totiž neumožňovaly zachovat původní dřevěnou desky a střešní konstrukce. Cílem bylo vytvořit harmonický vztah mezi starým a novým, čímž vznikl záměr napojit na původní cihlové zdi nové betonové konstrukce, které stavbu zároveň zpevní a stabilizují. Bohužel pak přišla krize realitního trhu v roce 2008, která měla za následek, že se i projekt bytového domu Jazz Loft v roce 2009 zastavil. Celá stavba tak zůstala rozestavěná, čekající na svůj další osud.

Milostivý okamžik – projekt zpátky ve hře

„V roce 2016 jsme jako architekti zažili milostivý a šťastný okamžik: noví majitelé byli jako developeři s velkou strojírenskou firmou v pozadí dostatečně zkušení a trh byl připraven i na nestandardní, unikátní projekt,“ popisuje pozitivní zvrat Bence Turányi a dodává: „Na začátku byla otázka, zda vůbec můžeme stavbu ještě používat, protože byla mokrá a plná soli. Hlavním úkolem bylo to dokázat a najít způsob, jak ji zachovat v původní podobě.“

Nakonec se povedlo. Původní budova byla nadstavěna o jedno patro. Fialový odstín cihel a velká dvojitá okna vytvářejí záměrný kontrast k původní struktuře s malými okny, ale zároveň podporuje její industriální charakter. Velké překvapení se ovšem skrývá ve dvoře, kde už se plně ukazuje současný architektonický jazyk s velkými okny a charakteristickými balkóny v odstínech bíle a červené, které dodávají vnitřnímu dvoru dynamiku, živost a hravost.

Interiéry jsou pojednány surově a jasně ohalují kontrastní spojení dvou konstrukcí – původních cihel a strohého betonu. Právě ze schodišť pochází celkový název projektu. Jsou totiž pojmenovaná po slavných jazzových hudebnících. Velký důraz byl kladen také na udržitelnost stavby a energetickou nenáročnost, která jde ruku v ruce s implementací té nejmodernější technologie. Aby bylo vyhověno požadavkům nejvyšší kvality a zároveň vysoké nízkoenergetické náročnosti stavby, využili architekti hliníková okna s izolačním trojsklem společnosti ALUPROF– konkrétní typy níže.

Udržitelnost především

„Pevně doufáme, že architektonické řešení projektu a obchodní úspěch budou inspirací pro další majitele a developery, aby namísto bourání obnovovali a rekonstruovali staré průmyslové budovy na multifunkční komplexy 21. století. Budapešť je v tomto smyslu "zlatým dolem" a má v této oblasti velké architektonické kapacity a potenciál. Nejde však jen o architektonickou otázku, ale také o důležitou otázku udržitelnosti,“ uzavírá projekt Bence Turányi.

Ambiciózní projekt se tedy nakonec dočkal dokončení - 15 letech od svého začátku. K už tak zajímavému osudu mlýna se nakonec přidal ještě další, neméně zajímavý a dramatický příběh samotného projektu. Ale architektura nejsou pouze domy, ale právě především jejich příběhy, které bývají nevyzpytatelné a fascinující.

Použité produkty:

Architekti využili hliníková okna a fasádní systémy společnosti ALUPROF: trojitá okna systému MB-79 N SI, který poskytuje vynikající tepelnou techniku a těsnost, zdvižně posuvné dveře MB-77HS HI, které našly uplatnění na balkónech a terasách a systém sloupko-příčkových fasád MB-SR50N HI+, který se lehce přizpůsobí nejrůznějším tvarovým a koncepčním požadavkům architektů.