Lávka z Holešovic do Karlína je dlouhá 300 metrů. Stavba začala minulý rok v lednu. Lávka slouží pro pěší a cyklisty a její stavba vyšla na asi 352 milionů korun.
Foto: Radek Úlehla
1/17
Autory lávky je architektonicko-konstrukční tým Petr Tej, Marek Blank a Jan Mourek, kteří mají na kontě již několik oceňovaných mostů a lávek u nás.
Foto: Radek Úlehla
2/17
Soutěž na architektonicko-technické řešení lávky proběhla v roce 2018. Celkově bylo odevzdáno 48 návrhů z nichž porota jako nejlepší ocenila projekt architektů Petra Teje a Marka Blanka a inženýra Jana Mourka.
Foto: Radek Úlehla
3/17
Lávka svou minimalistickou a jednoduchou formou s ostrými úhly silně kontrastuje s okolní přírodou a vlnící se vodní hladinou. Tento kontrast je podpořen i jasně bílou barvou betonu, který odráží světlo z vodní hladiny a stíny stromů třesoucích se ve větru.
Foto: Radek Úlehla
4/17
Jasně bílá barva silně odráží slunce. Při vysokém záření - které zavalilo lávku při jejím otevření, musíte mít přivřené oči a nebo lépe, sluneční brýle. Je otázkou jestli se časem, kdy se čistá barva "zachodí", tato skutečnost zlepší.
Foto: Radek Úlehla
5/17
Lávka má údajně připomínat tenkou bílou linku, která nenarušuje panorama Prahy. Při pohledu na lávku z dálky je jasné, že tohoto cíle bylo dosaženo. Je ale otázkou, jak dlouho velké bílé plochy odolají nájezdu sprejerů a graffiti . Buď bude potřeba most často čistit anebo musíme doufat, že mu čmáranice na eleganci neuberou. Architekt Adam Gebrian dokonce na svém facebookovém profilu napsal "Okamžitě bych z toho udělal Open air graffiti galerii. Jen za rok smazat, vyčistit a znovu. Ten most to unese."
Foto: Radek Úlehla
6/17
Lávka spojuje Holešovice, Karlín a ostrov Štvanici. Ten nyní prochází celkovou revitalizací a měl by se stát rekreačním místem Pražanů. Lávka HolKa usnadní přístup pěším a cyklistům. Dosud byli odkázáni pouze na Hlávkův most, který je ovšem silně zatížen automobilovou a tramvajovou dopravou.
Foto: Radek Úlehla
7/17
Minimalistická konstrukce je zhotovena z ultravysokopevnostního neboli ultravysokohodnotného betonu (UHPC – ultra-high performance concrete), který mimo jiné umožnil i snížení počtu podpor. Celá hmota lávky je tak skutečně její nejmenší možná masa. Tím se týmu autorů podařilo vytvořit ladnou subtilní konstrukci.
Foto: Radek Úlehla
8/17
Unikátní druh ultravysokopevnostního betonu odolá vodě i tlaku, říká architekt Petr Tej. Celá konstrukce je díky tomuto materiálu osekána na dřeň tak, aby byla výsledná podoba a silueta lávky co nejsubtilnější a tedy co nejméně narušovala panorama města.
Foto: Radek Úlehla
9/17
Součástí projektu jsou také dvě umělecká díla. Jedním z nich je skulpturální bronzové zábradlí sochaře Aleše Hvízdala. To svým poměrně dekorativním zpracováním kontrastuje s puristickou hmotou lávky. Zábradlí je na všech třech koncích zakončeno hlavou jiného zvířete - zajíce, koně nebo býka, který vyhlíží na bývalá jatka v Holešovicích.
Foto: Radek Úlehla
10/17
Bronzové zábradlí v sobě chytře ukrývá LED pásky. Ty jsou umístěny ve spodní hraně zábradlí a nejsou tudíž vidět. Toto elegantní řešení umožnilo eliminaci lamp a jiných svítidel, které by jinak mohly čistou a jednoduchou formu lávky narušit.
Foto: Radek Úlehla
11/17
Druhá figurativní socha na úpatí lávky na Štvanici je dílem akademického sochaře Jana Henrycha. Ženská figura s názvem Řeka vznikla v sochařově ateliéru ještě za normalizace, kdy mohl oficiálně tvořit jen velmi málo. Socha je také vytvořena z vysokopevnostního betonu a jak autor dodává „Je to velice pevný materiál, takže tady ta socha bude strašit dlouho.“
Foto: Radek Úlehla
12/17
"Nová lávka pomáhá vytvářet město krátkých vzdáleností, které umožní lidem všude dojít do patnácti minut,“ dodal náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti).
Foto: Radek Úlehla
13/17
Lávka je postavena z ultravysokopevnostního betonu, který podle architekta Teje vydrží desítky let bez větší údržby. Díky malým pórům nesaje vodu a dobře se umývá. Menší praskliny se působením vody dokonce samy zacelí.
Foto: Radek Úlehla
14/17
Z bílého ultravysokopevnostního betonu v některých místech vylézají ocelové mikrovýztuže v podobě "pilin". Tento problém se však má údajně brzo vyřešit a odstranit. Částečně tomu pomůže i koroze na povrchu, která časem "piliny" odstraní. Do té doby ale pozor na prsty.
Foto: Radek Úlehla
15/17
Jednou z hlavních výtek lávky bylo, že přes její plnou konstrukci děti neuvidí vodu. Návštěva potvrdila, že tomu je skutečně tak. Je však otázkou, do jaké míry je tento problém zásadní. Je dost možné, že by při jiném řešení, které by výhled na vodu skrze konstrukci umožnilo, celá konstrukce ztratila svou eleganci a jednoduchost, která bývá zmiňována jako hlavní přednost lávky.
Foto: Radek Úlehla
16/17
Lávka je poměrně úzká (4 metry), nepůsobí však stísněně. Při větším počtu chodců a cyklistů se spoléhá na vzájemnou ohledupnost. Někdy je bezpečnější sesednout z kola.
Foto: Radek Úlehla
17/17
