Z bývalé prodejny byty. Jak se obec Hodslavice chce vypořádat s prázdnými domy
Hodslavice leží v malebném podhůří Beskyd, mají tu gotický kostel i rodný domek buditele Františka Palackého. Oprýskaná bývalá Jednota a rozpadlé domy u silnice ale idylu kazily. Co poradil tým složený ze socioložky, sociálních geografů a odborníka na cestovní ruch?
EARCH.CZ , 24. 9. 2024
Opuštěné domy a zanedbaný veřejný prostor, to je častý problém mnoha jinak malebných vesnic. Sociálně geografické studio SocGeo nabízí v této situaci pomoc. Situaci nejprve zanalyzuje a poté nabídne řešení, založené na získaných informacích, expertních znalostech, dostupných datech, dotazování místních. Právě tak to probíhalo v Hodslavicích, kam pozvali tým ze SocGeo, aby pomohl vyřešit, co se dvěma chátrajícími budovami: poloprázdná bývalá Jednota stála hned naproti radnici, další nevyužitá prodejna a malý domek o kus dál u hlavní silnice.
„Zejí prázdnotou už přes patnáct let,” komentuje to starostka Pavla Adamcová. Zejména poloprázdná budova prodejny s oloupaným oranžovým nátěrem na dohled sochy “otce národa” Palackého byla nevzhledná, jak říká starostka: „ostuda obce.” Ani prázdný dům na dolním konci vesnice nevypadal dobře. Chtěli tedy vědět od občanů, co by si na zanedbaných místech přáli oni. ”Aby dotazování mělo hlavu a patu, oslovili jsme na doporučení odborníky,” říká starostka.
Dosažitelný, udržitelný
Do vesnice tedy přijeli experti ze studia SocGeo. Než však vůbec mohli začít mluvit s lidmi, bylo třeba analyzovat situaci a spoustu dat a dokumentů: achitektonicko-urbanistickou studii obce, jejich strategický plán i všechna dostupná demografická data – jaký je věk obyvatel, jak dojíždí školy a práce, kolik lidí se přistěhovalo a odstěhovalo a tak dále.
„Naším úkolem bylo najít a pojmenovat možné funkce, které by mohly budovy nabídnout,” říká Jan Haruda ze SocGeo. Bylo potřeba uvažovat nad strategií rozvoje obce, nad potřebami obyvatel, nad turistickým potenciálem. „Šlo o to, aby cílový stav byl dosažitelný, v čase udržitelný a podpořil rozvoj obce zamýšleným směrem," vysvětluje.
Pak bylo potřeba položit správné otázky obyvatelům obce – dostat k lidem dotazníky, kde mohli sdělit svoje potřeby a přidat své nápady, co s jednotlivými budovami udělat. „Obec má velmi aktivní spolky, což se ukázalo i při vyplňování dotazníků jako velká výhoda. Přes spolky se podařilo mobilizovat pro vyplňování například důchodce, kteří by se jinak v takové míře nezapojili," komentuje participační část socioložka Tereza Květoňová.
Na dotazník navázaly rozhovory s důležitými aktéry v obci, kterými byli zastupitelé, představitelé spolků, církve, školy či místní podnikatelé. Vše vyvrcholilo společným setkáním v kulturním domě, kde se veřejnost dozvěděla výstupy z dotazníku i rozhovorů a mohla v menších skupinkách u stolů dále diskutovat o výhodách či nevýhodách jednotlivých funkcí pro budovy a jejich možných kombinacích. „I když se názory lidí mnohdy rozcházely, bylo evidentní, že společným cílem je, aby se využití pro budovy našlo a mohl být nastartován proces jejich přestavby," říká k průběhu participační části Tereza Květoňová.
Rekonstruovaná budova Jednoty pojme byty, služby i komunitní prostor
První budova, která vyžadovala zásah, je Jednota (dnes COOP) přes silnici přímo naproti radnici. V přízemí je pořád ještě prodejna řetězce, ale další prostory jsou nevyužité, zdi oprýskané, předprostor odžitý a neudržovaný.
„Když jsme o budově mluvili s místními, téměř všichni vzpomínali na to, jak ji stavěli jejich dědové či otcové v akci "Z" a že v počátcích socialistické nákupní středisko dobře sloužilo. Zároveň ale bylo jasné, že původní koncept dnes již fungovat nemůže," komentuje socioložka Tereza Květoňová.
Na základě zjištění, doporučilo studio SocGeo kombinovat v této budově více funkcí najednou. Horní patro adaptovat na byty o velikosti 2+KK a 3+KK, které budou fungovat jako startovní.
V dolní části pak zůstane prodejna COOP a přibude komunitní prostor, pracovně pojmenovaný “František” podle zdejšího rodáka Palackého. Centrum by mělo lidem přinést spoustu nových možností – budou se tam konat jednorázové akce i kurzy či workshopy v rámci celoživotního vzdělávání. Prostor tu možná najde i kavárna nebo bistro s prodejem lokálních produktů, co-workingová kancelář či sdílená cyklodílna.
Revitalizací projde i venkovní prostranství a starostka Adamcová si představuje, že tady jednou bude společenské místo pro všechny: „Velmi aktivní jsou u nás senioři, a tak by tu mohla být i jejich klubovna. Ráda bych do objektu přesunula poštu, aby byla bezbariérově dostupná. V prostoru mezi potokem a budovou si umím představit venkovskou zeleň, posezení ve stínu stromů, prostě klidnou zelenou oázu v centru obce, kde se člověk občerství, popovídá si, odpočine i pobaví...” Takhle by mohla vypadat dnes zanedbané místo před jednotou.
V chátrajících domech u rušné silnice může vzniknout denní stacionář i samoobslužný obchod
Hodslavice mají sedmnáct set obyvatel a na délku téměř tři kilometry – táhnou se podél rušné silnice z Nového Jičína do Valašského Meziříčí plné osobních i nákladních aut. Ačkoliv je v plánu výstavba tzv. palačovské spojky, která by měla z průtahu obcí odvézt alespoň těžkou nákladní dopravu, nelze úplně počítat s tím, že bude někdy v budoucnu silnice úplně klidná.
V dolní části obce leží u tohoto silničního tahu další dva objekty. Větší patrový dům dříve také sloužil jako prodejna. Je na konci řady stavení, navazuje na něj už jen zanedbaný volný prostor. Z pravé strany je k němu přilepený přízemní domek s rozpadající se střechou, který trpí tím, že z jeho vchodových dveří vystoupíte rovnou na úzký chodník u hučící silnice. Není proto úplně překvapující, že jsou oba dva tyto domy již delší dobu opuštěné a chátrají.
Obec část většího objektu odkoupila od státu a musí tak dodržovat úmluvu, týkající se využití pro obecný prospěch. „V obci rezonuje sociální téma – lidé opakovaně zmiňovali, že kapacity např. stacionářů pro seniory či zdravotně postižené jsou v blízkých městech přeplněny, a že by zde mohl být pro tuto funkci vhodný prostor. I v momentě, kdy by nebyl stacionář obsazen místními, nebude problém ho naplnit, protože bude z větších sídel v okolí rychle a dobře dostupný," upřesňuje Jan Haruda.
V návrzích je denní provoz stacionáře doporučeno zkombinovat s aktivitami, které by bylo možné zde uskutečňovat ve večerních hodinách, např. klubovnou pro spolek či prostorem pro nějakou klidnou formu zdravotního cvičení.
Více k tématu
Vedlejší domek, který je ve špatném technickém stavu, by mohl být zbourán a za jeho zdí jako clonou před rušnou silnicí, by vznikla zahrada pro klienty a návštěvníky stacionáře. „Místní si také přejí obnovit obchod, který zde roky fungoval. Nejeví se však jako reálné najít soukromého provozovatele, ale mohlo by jít o samoobslužný obchod Jednoty COOP, které už na několika místech v ČR fungují. Díky blízkosti cyklostezky by mohl být využit jeho nepřetržitý provoz a oživení místa i pro místní by mohlo přinést zatraktivnění veřejného prostoru s krytým posezením na plácku před krámkem," dokresluje myšlenku Tereza Květoňová ze SocGeo Studia.
Je zřejmé, že všechny návrhy nepůjde uskutečnit najedou. Obec musí jednotlivé záměry nejprve schválit, vyřešit majetkové otázky, získat finance. Podstatné je, že jejich cesta má už jasně daný cíl.
„Vrháme se do projektové přípravy projektu a výstupy ze studie budou součástí zadání pro architekty. Spolupráce s odborníky a veřejností nám přinesla nové úhly pohledu a tím i větší možnosti využití staveb. Věříme, že studie nás nasměrovala do lákavé a pestré budoucnosti,” říká starostka – jejich úsilí má teď jasný směr.
