Vysočany a ohrožené průmyslové dědictví období od vzniku Československého státu do 2. světové války a meziválečná průmyslová architektura

Tento stav je o to nepochopitelnější, že jiná díla meziválečného období, bytové nájemní domy, vily, veřejné stavby - jejichž autoři přímo či skrytě připouštěli nebo se doslova odvolávali na inspiraci novými konstrukčními možnostmi, tvary technických objektů a strojů, racionálními technologickými postupy novodobé průmyslové výroby - získávají uznání….Právě to se stalo jedním z hlavních důvodů, proč se Výzkumné centrum průmyslového dědictví rozhodlo systematicky mapovat a vyhodnocovat také industriální stavby dvacátých, třicátých a čtyřicátých let dvacátého století. V současné době - po pár měsících - vstupní databáze meziválečných průmyslových objektů obsahuje přes 320 položek - objektů z celých Čech, Moravy a několik příkladů i ze Slovenska; s mírnými časovými a typologickými přesahy. Což je, vzhledem k pozoruhodně dynamickému průmyslovému rozvoji první republiky samozřejmě pouze zlomek. První výsledky výzkumu VCPD (které současně přispěly jako podklad k podání návrhů na prohlášení vybraných industriálních objektů v Praze – Vysočanech za kulturní památky) byly představeny na přednášce v rámci odborného semináře „Ochrana architektury 20. století a přínos architektů 20. století k ochraně památek“. , který letos v dubnu v Národním technickém muzeu v Praze uspořádal Český národní komitét ICOMOS.Texty přednesených přednášek, včetně této, mají podle sdělení organizátorů semináře vyjít do konce roku ve Zprávách památkové péče, případně v samostatném sborníku. V souvislosti s radikální proměnou pražských Vysočan pro ilustraci zatím zachycujeme alespoň některé významnější stavby v této části Prahy, zmíněné právě na setkání v NTM. VCPD spolupracovalo při posuzování návrhů na jejich prohlášení za kulturní památku./Jedním z dalších pokračování výzkumu by mělo být společné odborné setkání teoretiků a historiků architektury a techniky v roce 2004, s cílem v evropském kontextu, v obecnějších souvislostech vývoje techniky, průmyslu a moderní architektury první poloviny 20. století formulovat možnosti ochrany průmyslového dědictví. V předstihu zveme ke spolupráci a účasti. Výzkumné centrum průmyslového dědictví uvítá informace, náměty a doporučení, které by napomohly mapování tohoto období./ Benjamin Fragner

Hala E v bývalém areálu závodu Praga :::::: Jeden z dominantních objektů při Kolbenově ulici. Trpělivějším pozorováním si potvrdíte, že nedávné chaotické úpravy nejsou nevratné, převážná část exteriéru zůstala poměrně autentická. Stavba na charakteristickém půdoryse písmene E představuje v měnící se urbanistické struktuře významové připomenutí starších, mizejících vrstev stavebního vývoje. Pro sledování stylových proměn architektury 20. století dokládá dobové vymezování reprezentativní a užitkové funkce průmyslových staveb. Jde pravděpodobně o dílo významné stavitelské firmy V.Nekvasil, která ve Vysočanské oblasti působila od roku 1906.

Tovární komín, součást areálu PragaZrežného zdiva a s tzv. límcem (komínový vodojem, který zásoboval užitkovou vodou celý areál je také cihelný, na železobetonové konstrukci s ochozem ( z let 1934-35. Vzhledem k demolici obdobných objektů v okolí je už vzácným technickým unikátem, připomínkou historie „průmyslových“ Vysočan.

Objekt bývalé továrny Aero /na parcele 1128, č.p. 305, Vysočany, Kolbenova ulice – Na Černé strouze/ Vícepatrový funkcionalistický výrobní objekt. Odmyslíte-li si zubožený stav a nejrůznější přílepky, doplňky a přístavky, je v okolí stylově nejvýraznější industriální architekturou, s charakteristickou kompozicí fasády, s plochami do pásů uspořádaných okenních otvorů, členěných rastrem okenních tabulek a v ose schodiště s motivem kruhových oken. Až s nostalgickým podtextem evokuje atmosféru technického a průmyslového rozvoje Vysočan 20. a 30. let minulého století. (Podle podkladů Úřadu městské části Praha 9 jsou jako autoři uváděni architekt Jindřich Freiwald a inženýr Jaroslav Böhm )

Bývalá továrna AGADalším z objektů při Kolbenově ulici ve Vysočanech, u něhož proběhlo řízení o prohlášení za kulturní památkou, je pozůstatek areálu bývalé továrny AGA od architekta Františka Alberta Libry z druhé poloviny třicátých let. Mnoho bohužel už nezbylo, především přestavovaná administrativní budova. Až na několik detailů byla většina objektů původního areálu zničena.

Při identifikaci pomáhá porovnání s dobovými fotografiemi a původními plány. F.A. Librovi byla architektura továrny AGA příležitostí k obecnější úvaze, která - jak začátkem čtyřicátých let poznamenal - do značné míry charakterizuje průmyslovou architekturu meziválečného období: „…každá stavba, tedy i stavba průmyslová, má vedle své funkce věcné, v daném případě hospodářské, i velmi významnou funkci kulturní. /…/ Architekt, který poctivě prožíval a vyrovnával se se zásadami nové architektury, tj. s funkčností stavby a hospodárností, má již dostatečnou přípravu, aby zvládl i výrobní pochody projektované stavby i po stránce funkční…a dle nich vytvořil celou dispozici.“…