VÝROČÍ | MISTR PROSTORU SE NARODIL PŘED 135 LETY
Dne 10. prosince roku 1870 se v Brně v rodině kamenosochaře narodil architekt Adolf Loos. I nezasvěceným příznivcům architektury jistě neuniklo spojení jeho jména především se slavnou Müllerovou vilou v Praze-Střešovicích.
Bohumír Kotora , 28. 12. 2005
Dílo, na němž se autorsky podílel spolu s Karlem Lhotou, pochází z let 1928-1930 a patří nepochybně k nejvýznamnějším památkám moderní architektury ve střední Evropě. Vyvrcholila v ní Loosova koncepce Raumplanu; architektovy dovednosti uvidět nejprve prostor "duchovým okem". Nejde však o to rozebírat na tomto místě leckdy až pohnuté osudy slavného objektu, jedná se pouze o malou vzpomínku na tvořitelskou duši jeho spolutvůrce.Dříve než se mohl vydat na dráhu profesionálního architekta, prošel Loos studentským obdobím života. V letech 1885-89 se vzdělává na Královské státní průmyslové škole v Liberci, 1887 se vrací do Brna, kde studuje na Německé průmyslové škole. V období 1889- 1990 se pokusil o studium na univerzitě v Drážďanech, byl však vyhozen.V polovině devadesátých let 19. století Loos vycestoval za moře. Cestuje po USA, navštěvuje Philadelphii a Světovou výstavu v Chicagu. Roku 1896 se vrací do Brna, později odchází do Vídně. Metropoli našich jižních sousedů si velice oblíbil a jeho „pracovní“ vztah k tomuto městu vyvrcholil v letech 1921-24, kdy se stal hlavním architektem bytové správy hlavního města Vídně. To už měl za sebou nejednu realizaci, jmenujme alespoň dvě z nich.První zastupuje obchod Goldman & Salatsch (1911- 1913), jedna z mála větších realizací, ve které otec moderní architektury představil své nadčasové myšlení o architektuře. To se objevilo i v Loosově stati Ornament a zločin, kterou publikoval v roce 1908. Hlavní dogmata tohoto díla zhmotnil do pevného skupenství právě v obchodním domě pro krejčovskou firmu Goldman & Salatsch. Müllerova vilaobchod Goldman & Salatsch Haus ScheuDruhou je Haus Scheu (1913), až nezvykle modulový dům využívající pochozích teras, které významnou měrou rozšiřují obytný prostor a poskytují další příklad propojení exteriéru s interiérem.Z dalších Loosových vídeňských realizací můžeme připomenout například Café Museum, Operngasse a Friedrichgasse (1899), byt Leopolda Langra (1901), vlastní byt (1903), Steinerovo klenotnictví, Kartnerstrasse (1907), Salon Kníže a spol., Graben, Dům Spanner či Vilu Ruffer (1922).Do Vídně se Loos navrací ještě jednou. To už má za sebou 3leté stavební „intermezzo“ v Paříži, kde zanechal svou uměleckou vizitku například domem Tristana Tzary (1926). Rok 1928 ale pro něho znamená velké zklamání, dokonce byl zatčen policií kvůli zneužívání mladých dívek. Slavný architekt umírá 23. srpna v nervovém sanatoriu v Kalksburgu u Vídni.
