Vjezd do silničního tunelu jako svébytná architektura

Jedním z nejdůležitějších spojení do jihovýchodní Evropy je 5,5 km dlouhý Bosrucký tunel, procházející Ennstalskými Alpami a spojující Horní Rakousy se Štýrskem. Původní obousměrný silniční tunel byl zrekonstruován a vedle něj vyrostl druhý, nový tunel. Nyní je součástí dálnice A9 Pyhrn a projede jím cca 18 000 vozidel denně.

Působivá dopravní realizace se na obou stranách tunelu ohlašuje novými portálovými konstrukcemi podle vítězného soutěžního projektu architekta Petera Riepla. Promyšlené architektonické zpracování je pro projekty tohoto druhu neobvyklé. Projekt tak naznačuje novou typologii staveb, oslavující dopravní infrastrukturu. Ale precedenty lze nalézt v architektuře portálů železničních tunelů 19. století.

V Bosrucku najdeme obecně mnoho příkladů moderní architektury. V tomto případě řada zástěn – vyrobených z děrovaných mosazných kazet, profilovaných a uspořádaných tak, aby odrážely vertikálnost okolí – částečně zakrývá budovy a zařízení, nezbytné pro provoz a zabezpečení tunelů. Vytváří transparentnost a vzdušnost, symboliku nynějšího bezbariérového spojení mezi dvěma spolkovými zeměmi na jihovýchodě Rakouska. Rytmy vertikálních mosazných zástěn podtrhují zážitek cestujících, kteří se přibližují a vjíždí přímo do stavby, dramatickou ‚letící střechou‘ vstupní a výstupní galerie, působící jako přechodný prostor mezi vnitřkem a vnějškem.

Tento přístup lehkého dotyku potlačuje trvalou povahu staveb a technickou náročnost v obtížném prostředí. Mosaz byla zvolena pro svou dlouhou životnost a odolnost, zahrnující i odolnost proti posypové soli, ověřenou simulací korozního procesu při expozici materiálu po dobu 30 let. http://copperconcept.org/cs/reference/bosrucky-tunel-bosruck-rakousko