Velkoformátové tvárnice Ytong a Silka urychlily výstavbu designového bytového domu Iconik
Na začátku srpna 2024 předal tým Ing. Petra Čeňka z Divize 3 společnosti Metrostav dokončený designový bytový dům Iconik. Při jeho výstavbě byly k vyzdění stěn a příček použity pórobetonové tvárnice Ytong a vápenopískové tvárnice Silka včetně velkoformátových prvků Ytong Jumbo a Silka Tempo.
Xella CZ , 16. 1. 2025 / Advertorial
Divize 3 společnosti Metrostav byla generálním dodavatelem stavby, autorem projektu byli architekti z ateliéru „EDIT!“. Developerem bytového domu Iconik byl KARLÍN GROUP pod vedením Serge Borensteina a Jana Ludvíka, který stál u zrodu nové éry Karlína, jeho urbanistického rozvoje a modernizace infrastruktury.
Budova Iconik je opticky rozdělena na dvě hmoty, respektující původní rozložení pozemku
Vyšší, úzkou o devíti nadzemních podlažích a nižší, širší osmipodlažní. Byty oddělují od ulice francouzská okna, otevírající se do lodžií. Optické rozdělení fasády umocňují na zakázku ručně vyrobené keramické pásky ve dvou odstínech režných cihel, jež odkazují na tradiční vzhled industriálních objektů starého Karlína.
Ve třech podzemních podlažích, která zabírají celý půdorys parcely, se nachází parking pro 38 vozů, obsluhovaný autovýtahem, 48 bytových sklepů a technické zázemí domu. V parteru jsou umístěné dvě komerční jednotky, připravené na provoz restaurace nebo bistra a vstupní hala ke 48 bytům s dispozicí převážně 1+kk až 3+kk ve vyšších patrech. Pomyslnou třešničkou na dortu je pak velký střešní dvoupodlažní mezonet.
Kombinace železobetonu s pórobetonem Ytong a vápenopískovými tvárnicemi Silka
Dům je založený na vrtaných pilotách a milánských stěnách, které zajišťovaly stavební jámu. V suterénu doplňují obvodové i vnitřní stěny sloupy, železobetonové konstrukce ve styku se zeminou jsou vodonepropustné. Stropy jsou železobetonové monolitické, stejně jako stěny v 1. až 3. nadzemním podlaží. Výše jsou pak vyzdívané z pórobetonových tvárnic Ytong Jumbo a vápenopískových tvárnic Silka Tempo, šikmé zastřešení vymodelovaly dřevěné trámy.
„Původní projekt počítal s komplet železobetonovou konstrukcí stropů i stěn, ale ve shodě s generálním dodavatelem stavby jsme došli ke změně, která výrazně zrychlila realizaci celého projektu. Pro vyzdění stěn a příček vyšších nadzemních podlaží využil generální dodavatel pórobetonové příčky Ytong Klasik v tloušťkách 75, 100, 150 a 200 mm a Ytong Statik tloušťky 250 mm, kombinované s vápenopískovými tvárnicemi Silka šířky 80 a 120 mm. Na obvodových stěnách se uplatnily velkoformátové tvárnice Ytong Jumbo Statik tl. 250 mm, na nosných stěnách pak vápenopískové velkoformátové tvárnice Silka Tempo 240 mm. Součástí dodávky velkoformátových prvků byl i podrobný kladecí plán, který usnadnil manipulaci s těmito tvárnicemi. Použití velkoformátových prvků na poměrně malém staveništi v centru Prahy nebylo obvyklé, ale vyplatilo se. Počítali jsme úsporu času, pracovních kroků i zdící malty při zdění s klasickými formáty a použitými velkoformátovými tvárnicemi a výsledky mluví za vše. Při ploše cca 800 m² tvárnic Ytong Jumbo Statik stavební firma ušetřila 143 hodin, 3 570 pracovních kroků a 1,1 tuny malty, u tvárnic Silka Tempo s plochou přibližně 1 800 m² byla úspora 564 hodin, 20 510 pracovních kroků a 3,8 tuny malty,“ říká Jan Tinka, manažer pro klíčové projekty společnosti Xella CZ.
„Samotná stavba byla komplikovaná, protože jsme měli k dispozici staveniště o velikosti pouhých 210 m². Na této ploše jsme museli umístit nejen zařízení staveniště, ale část vyhradit i pro postavení čerpadla na beton včetně plochy pro přistavení autodomíchávačů, výtahu a sil na omítku. Nosné stěny objektu byly od 4. NP vyzdívané z velkoformátových tvárnic Ytong Jumbo a Silka Tempo. Pro výstavbu bytového domu v centru města a v proluce s tak minimální plochou staveniště jsme je využili snad jako první v Evropě,“ hodnotí průběh stavby Ing. Petr Čeněk z Divize 3 společnosti Metrostav a.s.
Náhrada železobetonových konstrukcí tvárnicemi Ytong a Silka na obvodových a nosných stěnách je u bytových domů velmi častá. Proč by podle vás měly takový krok zvažovat i další stavební firmy a na co by si měly dávat pozor?
Petr Čeněk: Důvodů pro kombinaci monolitické konstrukce se zděnými stěnami je několik. Prvním je finanční stránka, zděné konstrukce jsou levnější než monolitické. Dalším důvodem je úspora času, realizace stěn zejména z velkoformátových prvků je podle našich zkušeností výrazně rychlejší než realizace železobetonových stěn. Výhodou této metody je i lepší využití velkých stavebních jeřábů, protože při výstavbě s velkoformátovými tvárnicemi se využívají samostatné minijeřáby, které zajišťuje v rámci dodávky materiálu společnost Xella. To současně umožňuje lépe využít klasické velké statické jeřáby pro ostatní profese a tím dělat více činností v souběhu. Někdo se obává horší manipulace s velkoformátovými tvárnicemi, ale v tomto ohledu jsou obavy zbytečné, minijeřáby jsou velkým pomocníkem a stavbu zjednodušují a zrychlují. Úskalím může být logistika a dovoz a uskladnění materiálů. Pokud je to stavba jako byl bytový dům Iconik, tak tam jsme museli pracovat v režimu „just in time“, což kladlo nároky na nás i dodavatele. Dodávky k nám chodili z několika výrobních závodů po Evropě - Polska, Německa a Maďarska. Doprava tedy nefunguje, že odpoledne naloží a druhý den na stavbě vykládá jako u dodávek z ČR. Pokud se však jedná o výstavbu na zelené louce, kde se dá materiál uskladnit, tam žádné úskalí není a ta výstavba je opravdu jednoduchá a rychlá.
Měli jste už dříve zkušenosti s využitím velkoformátových stavebních prvků Ytong a Silka?
Na jiných stavbách jsme pracovali s maloformátovými pórobetonovými tvárnicemi a příčkovkami Ytong, ale s velkými formáty jako Ytong Jumbo a Silka Tempo jsme poprvé pracovali až na bytovém domě Iconik. Tuto pozitivní zkušenost jsme uplatnili i na aktuálně realizovaném projektu v Praze-Hrdlořezích.
Co bylo to hlavní, proč jste se rozhodli pro využití velkoformátových tvárnic?
U vůbec první realizace jsme cíleně chtěli měnit železobeton za vyzdívané konstrukce a odborníci na centrále naší společnosti nám doporučili právě vápenopískové tvárnice Silka. Hlavním důvodem byla při odpovídající statice výborná akustika těchto tvárnic, navíc při stejné tloušťce jako stěny z ŽB. Mezibytové stěny vyzdíváme tvárnicemi šířky 240 mm, zatímco klasické cihlové konstrukce mají srovnatelné akustické parametry až při tloušťce 300 mm. Je to výhodné i pro investora, protože obecně se u železobetonu pracuje s tloušťkou stěn 200-250 mm, protože záměnou z ŽB na Silku neubíráme plochu bytů jako při náhradě za cihlové konstrukce při obdobných akustických vlastnostech.
Byla rychlost výstavby hlavním argumentem pro využití velkoformátů nebo při změně hrály roli i další aspekty – úspora materiálu a tím i skladování a manipulace, úspora pracovních kroků apod.?
Maloformátové tvárnice Silka jsme mohli použít i na bytovém domě Iconik, ale my jsme cíleně chtěli vyzkoušet právě velkoformátové tvárnice, o nichž jsme věděli, že výstavbu umí urychlit. To se nám také při výstavbě potvrdilo. Dle mých zkušeností jsou u podobných objektů velkoformátové prvky jednoznačně výhodnější, protože urychlí stavbu a navíc uleví i lidem, kteří s tvárnicemi pracují. Na nosné stěny jsou velké formáty ideální.
Využili jste kromě kladecích plánů i minijeřáby společnosti Xella, pokud ano, jak se vám osvědčily?
Samozřejmě, bez nich to dělat nejde. Jak minijeřáby, tak kladecí plány jsou nutností, ale s nimi to pak jde velmi rychle.
Více k tématu
Osvědčil se vám tento způsob výstavby natolik, že chcete v této kombinaci stavebních prvků pokračovat?
My máme za sebou dvě realizace, z nichž každá byla naprosto odlišná. První realizace byla v centru města v proluce, logistika tady byla velice náročná. Druhá realizace je naopak téměř na zelené louce, v otevřeném prostoru. Obě jsme zvládli, samozřejmě ta druhá byla jednodušší, protože umožňovala skladovat materiál a byl tam i větší manipulační prostor. U té první jsme neměli žádné skladové plochy, co se dovezlo, to se muselo zpracovat. Každý mezikrok něco stál, ale přesto se to dalo zvládnout. Pokud jsme to zvládli postavit z velkoformátových tvárnic v proluce v centru města jako je Praha, tak tento model stavby lze úspěšně zvládnout i na jiných vícepodlažních objektech. Jen je potřeba počítat, že dodání velkoformátových stavebních prvků nějaký ten den trvá a že jej nebude mít stavební firma na druhý den k dispozici.
Je zvolený systém výhodný oproti původně zamýšlenému monolitu i z hlediska finančního? A pokud ano, řádově o kolik %?
Je určitě levnější, přibližně o 10 %.
