VELKÉ ZÁMĚRY SOCIALISTICKÉHO REALISMU V PRAZE >3.díl<

1949 | VELESLAVÍN - ŠKOLA S INTERNÁTEMJde o výrazný monoblok při Evropské třídě, výškově poněkud utopený. S projektem bylo započato na konci roku 1949, první koncept počítal s otevřeným dvorem do Evropské třídy a se vzdáleností přední fronty o 20 m větší od ulice než je dnešní. Přiblížení ke komunikaci vyplynulo z nepříznivých základových podmínek. Celý komplex se skládá z budov internátu, budovy technického zázemí, budovy s administrativními prostory a s učebnami a společného sálu. Kromě komplexu těchto budov byly postaveny ještě byty pro učitele a zaměstnance a další pomocné stavby.

1951 | INTERNACIONAL - FRANTIŠEK JEŘÁBEKZáměr vybudovat ubytovací objekt pochází z roku 1951, jedním z cílů bylo uvolnit ubytovací kapacity ve středu města pro civilní sektor. Plánovací referát Ústředního národního výboru určil pro výstavbu hotelu volný pozemek cihelen na "Julisce" při třídě Jugoslávských partyzánů tak, aby projekt hotelu uzavíral pohled na užitkové stavby vojenské správy. Zastavovací plán pro toto území byl vypracován v roce 1951 architektem Františkem Jeřábkem a kolektivem pracovníků Vojenského projektového ústavu. Vznikly dvě varianty - 14 podlažní a 9 podlažní, v projektu se počítalo s výstavbou analogické budovy na protější straně náměstí. Po posouzení vládních a stranických orgánů byla zvolena varianta výškové budovy. Projekt byl vypracován v letech 1952-1954, se stavbou se začalo v roce 1952 souběžně s projekčními pracemi. Úloha byla hned od počátku poznamenána neúměrností a maximalizací požadavků investora, jenž nedbal ani urbanistické polohy staveniště a vynutil si situačně naprosto neodůvodněný akcent ve tvaru věžové stavby. Lze říci, že přes svoji dominantní formu nepředstavuje obohacení siluety města - stejně nevhodné je mrtvé náměstí před ním. Podle dobových kritik je nešťastnost této stavby dána především přehnanými nároky investora a neschopností architekta těmto požadavkům čelit.

1953 | SMĚRNÝ PLÁN PRAHYSměrný plán Prahy z roku 1953 vytyčuje hlavní veřejné prostory, které se mají dotvořit v následujících letech v duchu socialistického realismu. Jejich kompoziční schéma je velmi podobné, většinou jde o symetrickou kompozici polouzavřeného prostoru s dominující věžovitou stavbou. Novými centry se mají stát Letenská pláň, Holešovice, náměstí Budovatelů, Vítězné náměstí (dostavba), předpolí Nuselského mostu, centrální část Pankráce, Dívčí Hrady, pět velkých center v prostoru Kobylis + Proseka + Vysočan. Přeměnit se mají prostory Staroměstského nábřeží. Z dopravního hlediska je plán velmi podobný plánu z roku 1948. Na rozdíl od něj je zde však prvek malého vnitroměstského okruhu, který má spojovat Letenskou pláň, náměstí Budovatelů, Národní museum, nové smíchovské centrum a Hradčany. Jsou navrženy nové tunely pod Petřínem (jeden z nich je součástí malého okruhu), Vítkovem, Chotkovými sady.

1953 | STUDIE PRAŽSKÉHO CENTRA + STUDIE ÚSTŘEDNÍHO PROSTORU PRAHYPotřeby politického systému si vyžádaly úvahy na vytvoření nového ústředního shromažďovacího prostoru Prahy, který by sloužil jako nástupiště k manifestacím. Podle směrného plánu z roku 1948 mělo k těmto účelům sloužit náměstí Budovatelů. Z roku 1953 však pochází návrhy na vybudování takového prostoru v historickém centru Prahy. V rámci návrhu je zcela přetvořeno Staroměstské nábřeží od kostela Křížovníků až ke Štvanici, v tomto prostoru by byly umístěny budovy politicko-kulturního charakteru. Nový ústřední prostor je navržen v místě dnešního hotelu Intercontinental. Studie ústředního shromažďovacího prostoru pak předpokládá asanaci budov v prostoru ulice Kaprova, vznikne tak náměstí, částečně oddělené od náměsti Jana Palacha, o rozloze téměř dvojnásobku rozlohy Staroměstského náměstí. Takové zásahy v centru Prahy by znamenaly druhé vítězství Mrštíkovy Bestie.

STUDIE ÚSTŘEDNÍHO PROSTORU SOCIALISTICKÉ PRAHY, J.E.KOULA 1953, PERSPEKTIVA NÁBŘEŽÍ> VELKÉ ZÁMĚRY SOCIALISTICKÉHO REALISMU V PRAZE >2.díl<> VELKÉ ZÁMĚRY SOCIALISTICKÉHO REALISMU V PRAZE >1.díl<> Československý socialistický realismus 1948 – 1958