VELKÉ ZÁMĚRY SOCIALISTICKÉHO REALISMU V PRAZE >2.díl<

Zásady navrhování ve stylu socialistického realismu musí obsahovat plné respektování a odkrytí krásy přírody, zesílení jejího účinku na člověka. Klade se důraz na přírodní prvky, na jejich orientační významnost. Zásadní význam má kompoziční páteř a vzájemné propojení důležitých center podle hesla "jaký střed takové město". Umístění veřejných budov je rozhodující, společensky významné budovy určují ráz města, zdůrazňují hlavní a nejvýznamnější body ve městě. Výškové kompozici musí být věnována mimořádná pozornost, dominanty volit tak, aby příliš neuškodily stávající siluetě. V celkové kompozici mají být zvýrazněna architektonická díla minulosti, ozdobou jsou pomníky velkých událostí a lidí, sochy v parcích, pavilony, kašny ... Velmi důležitá je vnitřní bloková zeleň. Semerád srovnává situaci s obdobím kapitalismu, kdy se vnitrobloková zeleň zastavovala různými provizorními stavbami pro výrobní aktivity. 1925-1929 PROTOSORELA - PALACKÉHO NÁMĚSTÍ - BOHUMIL HYPŠMAN Jako hlavního představitele tradicionalismu, a tím do jisté míry předchůdce socialistického realismu v urbanismu, lze uvést Bohumila Hypšmana. Ve svém návrhu na rekonstrukci Palackého náměstí z let 1925-1929 zachovává dominantní postavení kláštera "Na Slovanech", před kterým vytváří prolomenou frontu nových veřejných budov ve stylu tradicionalismu, takto formované náměstí pak rozevírá směrem k řece. Podobné kompoziční schéma často nalézáme v pozdějších návrzích socialistického realismu z padesátých let. Bohumil Hypšman se též účastní soutěže na budovu parlamentu na Letné s neoklasizujícím návrhem. Z roku 1955 pochází jeho návrh na regulaci části Podolí, kterým chtěl sjednotit nábřeží v tomto úseku řeky Vltavy.

PALACKÉHO NÁMĚSTÍ, FOTO SOUČASNÉHO STAVU

STUDIE ZASTAVĚNÍ OKOLÍ VYŠEHRADU, 19571946-1947 STRAŠNICE - SOLIDARITA Nové sídliště velikosti 38 ha vzniklo jako plánovitě soustředěná výstavba podle návrhu Františka Jecha, Karla Storcha a Hanuše Majera v letech 1946-1947 při Černokostelecké silnici. Celková kompozice je neutrální k přilehlým ulicím, jedná se o řádkovou výstavbu, typickou pro dvouletkovou zástavbu, kolmo na ústřední sadový pás.

1947 VRŠOVICE - PRAŽSKÉ SÍDLIŠTĚ Č.6 Autorem urbanistického řešení je Jaroslav Vančura, který předkládá plán zastavění Vršovic roku 1947. Ve svém návrhu spojuje prvky řádkového zastavění, se složitější kompozicí, která se v Československu rozšířila na konci 50.let pod vlivem sovětské architektury.

1948 PRAHA - SMĚRNÝ PLÁN Směrný plán z roku 1948 je koncipován ještě bez vlivu nastupujícího socialistického realismu, počet obyvatel má do budoucna zůstat zachován (rok 1948 - 930 000 obyvatel). Plán počítá s ukončením teritoriálního vývoje Prahy a navrhuje částečné asanace Žižkova, Nuslí, Košíř a Radlic, při kterých dojde k přesunům z těchto hustě osídlených částí do nově vybudovaných míst. Průmysl má být stavěn tak, aby nedocházelo ke znečištění ovzduší. Zeleň pronikne pokud možno až do centra města. Na místě Masarykova nádraží je plánováno největší pražské náměstí o rozloze asi dvojnásobné než Václavské náměstí (8ha), vniklo by tak nové centrum města (ve spojení s magistrálou) sloužící pro velké slavnostní lidové přehlídky a shromáždění. Jako reakce na směrný plán vznikají úvahy s "ekologickým" zaměřením, jako např. studie zelených clon v Praze od Jiřího Novotného, jejímž obsahem je postavit les do cesty znečistěnému vzduchu od západu - západní břeh zalesnit a výstavbu situovat na břeh východní, kam dopadne regenerovaný vzduch.

SMĚRNÝ PLÁN 1948

STUDIE ZELENÝCH PLOCH V PRAZE - JIŘÍ NOVOTNÝ1948 NOVÉ OBYTNÉ ČTVRTĚ V PRAZE - STANISLAV SEMERÁD Navazuje ve svých návrzích na směrný plán z roku 1948, který shledává vyhovující, ale ještě bez vlivu socialistického realismu. Ve svém článku v časopise Architektura ČSR navrhuje rozsáhlé asanace - Vinohrady a Žižkov mají být přesunuty na Pankráckou pláň, na předmostí Liběňského mostu, do Holešovic, Bohnic, Kobylis, na západním břehu pak na Petřiny - všude zde navrhuje (po příkladu Moskvy) postavit 15tipatrové obytné bloky. V Praze navrhuje řešit dopravní kostru jako roštový systém dvou transversál a jedné magistrály, mají vzniknout náměstí na Pankráci, náměstí Budovatelů, nové velké náměstí v Holešovicích a na Letné. V roce 1950 ve spolupráci s F.Valentou předkládá podrobný územní plán pankrácké pláně.> VELKÉ ZÁMĚRY SOCIALISTICKÉHO REALISMU V PRAZE >3.díl<> VELKÉ ZÁMĚRY SOCIALISTICKÉHO REALISMU V PRAZE >1.díl<> Československý socialistický realismus 1948 – 1958