Velké stěhování Národní galerie

Salmovský palácSalmovský (malý Schwarzenberský) palác je klasicistní trojkřídlá budova vystavěná v letech 1800-1811 s použitím starších, zejména renesančních konstrukcí. Stojí v bezprostřední blízkosti Schwarzenberského paláce, který v lednu 2002 Národní galerie převzala od Ministerstva obrany České republiky.Správa Pražského hradu pronajímá palác galerii za tím účelem, aby jej užívala jako výstavní prostory pro stálou expozici a aby na svůj náklad provedla celkovou rekonstrukci paláce. K tomuto rozhodnutí dospěla Správa Pražského hradu po neúspěšné realizaci projektu se soukromou společností, který předpokládal úpravu Salmovského paláce na luxusní hotel. Tato, pro Správu pražského hradu nevýhodná smlouva, byla rozhodnutím vedoucího Kanceláře prezidenta republiky PhDr. Jiřího Weigla zrušena a Salmovský palác byl předán k užívání Národní galerii tak, aby mohl v budoucnu sloužit veřejnosti. Tato budova poukazuje svým neutěšeným stavem již mnoho let na nepružnost státu při řešení komplikovaných situací týkajících se historických objektů a nemovitostí vůbec. Restituce přinášejí mnohé komplikace, na Salmovský palác si také činí nároky dědička hlubocké větve rodu Schwarzenbergů Alžběta Pezoldová, zatím však u českých soudů neuspěla. To však není důvodem pro pomalost řešení záležitostí oprav a pronájmu budov, alespoň na krátké časové období, než se situace vyjasní. Podobně je na tom mnoho domů i na Václavském náměstí, jenž se díky nezainteresovanosti úředníků ještě dnes nacházejí ve stavu předrevolučním, stačí zvednout hlavu a nad výlohami obchodů uvidíme prázdná patra nevyužívaných bytů a kanceláří, což 13 let po revoluci opravdu udivuje. Soukromý majitel by nejspíš nikdy nenechal ležet svůj dům třináct let ladem.Jistá bezradnost státu a celé společnosti, potažmo soudců postavit se restitučním nárokům a jiným břemenům zatěžujícím mnoho budov působí jejich devastaci. To naštěstí není případ Salmovského paláce, i když ho Státní ústav památkové péče zařadil na Seznam nejohroženějších a nevyužívaných nemovitých památek v České republice. Jeho oprava tak teď přijde stát, tedy nás všechny, díky liknavosti úředníků Správy pražského hradu na 100 miliónů korun.Spolu se sousedním Schwarzenberským palácem, získaným v roce 2002 od Ministerstva obrany, vytvoří tyto budovy komplex pro sbírky Národní galerie, celkově se úprava budov vyšplhá podle Milana Knížáka na 230 milionů korun. V Salmovském paláci by měla být vystavena česká gotika přenesena z Anežského kláštera vystaveného možným povodním, ve Schwarzenberském paláci se objeví české baroko. Na Hradčanském náměstí tak vznikne jedno z galerijních center, připočteme-li k němu i objekt Šternberského paláce se sbírkou starého evropského umění a Svatojiřského kláštera představujícího baroko a manýrismus, kostel sv. Jiří nyní ostatně prochází renovací, to samé čeká v budoucnu i ostatní budovy kláštera. Atraktivní poloha těchto objektů dozajista přiláká mnoho turistů, pro něž jsou místa na Pražském hradě atraktivnější než ostatní pražské lokality.Dům U černé Matky BožíJedinečná kubistická budova postavená architektem Josefem Gočárem v letech 1911 až 1912 v místě zbořeného starého domu rytířů Granovských zvaného U černé Matky Boží. Budova je čtyřpodlažní se dvěma mansardovými ustupujícími patry. V prvním patře byla kavárna, navštěvovaná zejména výtvarníky, výše byly kanceláře.Muzeum představuje vrcholná díla českého umění, pozornost bude zaměřena především na výtvarníky z okruhu Skupiny výtvarných umělců a na jejich generační druhy.