Architektura /

VÁCLAV STŘÍDÁ VÁCLAVA

Desátým prezidentem naší země se stal profesor Václav Klaus. Po Václavu Havlovi je zároveň druhým prezidentem samostatné České republiky. Václav I. bude mít více času na psaní divadelních her, úkolem Václava II. bude dokázat, že dokáže být nadstranickým vládcem.

Dominik Herzán , 10. 3. 2003

POLITICKÉ KRUPOBITÍ, JASNO V NEDOHLEDNUMnozí si jistě oddechli, že konečně máme prezidenta, což je do zahraničí dobrý signál, ale politická taškařice v české kotlině tím zdaleka nekončí. Komunisté plíživě sbírají další cenné politické body, vláda se otřásá, v ČSSD to vře a hrozí její rozpad.Vládní koalici, která má většinu v poslanecké sněmovně, se nepodařilo prosadit svého kandidáta, pátrá se po zrádcích, kteří podpořili opozičního Klause. A ze záhrobí zavelel ke zteči na Vladimíra Špidlu Miloš Zeman, uvidíme, kam budou směřovat jeho ambice po neúspěšné prezidentské kandidatuře. Pokud se vnitrostranické třenice v ČSSD přiostří, hrozí rozpad na ZSSD a ŠSSD (Zemanovu stranu sociálně demokratickou a Špidlovu stranu sociálně demokratickou). Špidlovi opravdu není co závidět.JAKÝ BYL HAVEL?Havel byl mužem své doby, doby plné euforie, nadšení a nadějí a jeho historická úloha byla naprosto specifická – po čtyřiceti letech komunismu byl prvním demokratickým prezidentem. Asistoval při důležitém rozpadu Československa, ač byl neskrývaným zastáncem společného státu, přivedl Českou republiku do NATO, ač byl zpočátku spíše střízlivým odpůrcem Aliance. Za jeho vlády se Česká republika velice přiblížila vstupu do Evropské unie. V neposlední řadě, Havel byl jakousi protiváhou patologicky ambiciózního Klause, zajišťoval určitý „balanc“, a když hrozilo, že modrý pták míří příliš vysoko, přistřihl mu křidélka.Česká republika prošla během doby, kdy Havel zastával úřad prezidenta, zásadní ekonomickou transformací, na čemž měl v dobrém i špatném nemalý podíl právě Václav Klaus.JAKÝ BUDE KLAUS?Je dobře, že nejvyšší státní funkci zastává člověk s jasným názorem, charismatický a plný energie, člověk s vizí. Hrozí ovšem nebezpečí, že charisma přeroste v aroganci, čehož jsme nejednou byli svědky (Dobrý den, u telefonu Václav Klaus, Zastavte socialismus, národ volí Klause...). Přímo z řad ODS zazněl i názor, že poslední personifikovaná kampaň, hraničící se socialistickou agitkou, prohrála občanským demokratům volby, protože spoustu lidí znechutila. Kritiku přijal šéf ODS až s odstupem, kongres ho ale ve funkci potvrdil. Ovšem i kdyby ne, Klaus dobře věděl, že Havlovi končí funkční období a že jako předseda ODS je na tento post neprůchodný.DO UNIE S KLAUSEMNa prezidenta Klause čekají historické úkoly, během jeho funkčního období by se Česká republika měla stát členem Evropské unie. Že je vstup do EU pro naši zem naprostou nezbytností je evidentní, otázkou zůstává, zda Klaus dokáže obdobně jako Havel polknout v důležité chvíli vlastní názor a podřídit se historické nutnosti. Blízcí i vzdálení sousedé se na integraci České republiky do evropských struktur pod vedením Klause dívají bez křiku, ale se zvednutým prstem. ZA HRANICEMI RADOST I OBAVYOhlasy ze zahraničí jsou spíše ostražité až skeptické. Die Presse příliš nevěří tomu, že by Klaus dokázal být nadstranickým prezidentem. V německých médiích také zaznělo, že „Klaus bez Havla je jako auto bez brzd“. Z Belgie přicházejí obavy, zda se volbou Klause nezkomplikuje evropská integrace. Nejkritičtěji se k celé záležitosti postavila pražská zpravodajka listu La Libre Belgique Christine Dupreová. Špidlově vládě dává několik týdnů a obává se o nezávislost ČNB. Dále očekává, že nové mocenské centrum kolem Klause nebude váhat amnestovat lidi namočené do privatizačních skandálů. Politolog Jean-Michel De Waele soudí, že Česká republika vyšla z krize kolem volby prezidenta poměrně dobře, nemusí měnit ústavu a organizovat přímou volbu. Dodává ale, že Klaus se nespokojí s dekorativní úlohou a bude se vměšovat do práce vlády. Pro Financial Times je Klaus rozhodný nacionalista a populista, Spojené státy a Slovensko se naopak na spolupráci s Klusem těší. I Francouzské denníky vyslovily naději, že Francie získá českou podporu kritického stanoviska k válce v Iráku.JÁ JSEM STÁTVelmi bude záležet na tom, zda Klaus dokáže ohnout hřbet a sloužit - vykonávání prezidentského úřadu je přece také „jen služba“ veřejnosti - a nebo zůstane politikem, který sbírá body za sebe. Historie se nebude ptát, co Klaus udělal pro svoje osobní vítězství, ale čím se zasloužil o vlast.

Klíčová slova:

Generální partner
Hlavní partneři