V šlechtickém sídle ve spacáku. Na Slovensku mají zážitkové ubytování ve zchátralém kaštělu

Kultura na Slovensku momentálně zažívá těžké časy. Po odvolání ředitele Slovenského národního divadla a ředitelky Slovenské národní galerie od našich sousedů přišla přeci jen jedna dobrá zpráva. Do provozu byl uveden pozoruhodný projekt. Ubytování pro cestovatele v experimentálních skleněných útulnách uvnitř zchátralého historického kaštělu v Jelšavě. Je to počin inspirativní – věnuje se netradiční péči o památky, a to v regionu Gemer na jihu Slovenska, který patří k těm nejchudším a více pozornosti turistů mu může prospět.

Po letech příprav

O projektu v Jelšavě jsme slýchali už od roku 2022, kdy vyhrál jednu z cen CEZAAR (Cenu Slovenskej komory architektov za architekturu). Jedná se o dvě „buňky“, útulny pro přespání, ke ketrým se přichází po můstcích z pororoštu. Sestava je překvapivá svým umístěním, nchází se na slovenském Gemeru ─ ve zchátralém kaštělu Koburků, který je už od 70. let prázdný. Pracovat se na buňkách začalo už před pěti lety, teprve teď se ale podařilo uvést je do provozu.

Vybudování útulen souvisí s iniciativou na znovuvyužití kaštělu. Vzhledem k jeho velikosti je to ale běh na dlouhou trať. Kaštěl v Jelšavě má monumentální podobu z poloviny 18. století, formují ho čtyři křídla a několik pavilonů - s tím nejvyšším má až čtyři podlaží. Dodnes je to největší budova ve městě, které má něco přes tři tisíce obyvatel.

První záchranné práce na zajištění sice památkově chráněného, ale extrémně zchátralého kaštělu začaly v roce 2015 z iniciativy města. To v rámci financí ze státního programu obnovy nehmotných památek do procesu zapojilo místní dlouhodobě nezaměstnané, hlavně romské, obyvatele. Velká míra nezaměstnanosti patří k problémům, se kterými se kdysi průmyslově úspěšný slovenský region dlouhodobě potýká.

Město Jelšava v bývalém šlechtickém sídle postupně buduje kulturně-kreativní centrum, které má sloužit jak místní komunitě, tak do obce přivede turisty. V tomto chce Jelšavě pomoct také slovenské občanské sdružení Čierne diery, které se v zemi už deset let věnuje popularizaci památkové péče a budování povědomí o kulturním dědictví. V kaštělu Jelšava si pronajalo jedno z nevyužívaných křídel a ve spolupráci s architekty zde vybudovalo netradiční ubytování.

Zážitkové přespání

„Sdružení Čierne diery ve spolupráci s námi v Jelšavě vytvořilo koncept zážitkové expozice. Pronajali si zchátralou část kaštělu Koburků, pro kterou neexistoval žádný projektový záměr, a umístili do ní skleněné buňky,“ popisují to architekti Peter Lényi, Ondrej Marko, Marián Lucký a Lenka Borecká.

Buňky jsou zde dvě, každá na jiném podalží kaštělu. Jedna je větší, ta pojme až čtyři osoby, menší je určená pro dva. Obě fungují v poměrně vysokém standardu – je do nich zavedená elektřina, dá se zde svítit. Nejsou však vytápěné, spacáky a karimatky proto s sebou. V blízkosti buněk se pak nachází taky sprchy a kuchyňka, je tady vše, co je potřeba k pohodlnému ubytování. Zároveň se lze procházet pustým vnitřkem a vystoupat až do střešního pavilonu.

Oficiálně může v buňkách po předchozí rezervaci přespat kdokoliv a zcela zdarma, všichni jsou však vyzváni k dobrovolnému příspěvku, který putuje na další údržbu a rekonstruování kaštělu.

Projekt Čierných dier měl několik motivací. Jednou je pomoc městu na místo přivést lidi z jiných slovenských regionů i zahraničí. „Desítky kaštělů na Slovensku chátrají a na obnovu mnoha z nich se nikdy nenajdou potřebné miliony eur. To však neznamená, že by se s nimi nedalo naložit jinak,“ píší na webu projektu Čierne diery.

Více k tématu

A Architektura

La Fábrica Ricarda Bofilla. Radikální přeměna cementárny na sídlo architektonického ateliéru

26. 3. 2023

A Architektura

Do prázdné budovy v centru Bělehradu umístili srbští architekti vlastní studio. Upozorňují na problematiku nevyužívaných domů

19. 3. 2023

Právě experimentálním přístupem k péči o kulturní dědictví projekt zaujal porotu CEZAAR. Ocenila na něm tehdy jeho nízkorozpočtovost a dočasnost – respektive neinvazivnost nových konstrukcí vůči těm historickým. Pokud by to bylo potřeba, dají se odstranit bez toho, aby po sobě zanechaly nějaké výrazné stopy.

Na toto téma architekti k projektu dodávají: „Navrhli jsme koncept, v němž návštěvník uvidí národní kulturní památku v surovém stavu, bez příkras.“ A to je právě zdejší unikát, který vám na vyhlášené turistické atrakci nenabídnou. Musíte za ním do opuštěného a zapadlého regionu jako je slovenský Gemer.