V půli cesty | rozhovor s Olegem Hamanem

Rok 2004 se chýlí ke konci. Na jeho samotném začátku, ve druhém lednovém čísle, jste se zmínil, že se chcete v prvé řadě soustředit na pokud možno vyrovnaný rozpočet týkající se Obce architektů. Nelehkým úkolem pro Vás, ale i další členy Rady OA, bylo nalézt vhodné zdroje. Polovinu svého funkčního období v roli předsedy OA máte za sebou, jak se vám v tomto směru dařilo?Vyrovnaný rozpočet je alfou a omegou jakékoliv existence. Přestože jsme udělali pro příjmovou stránku maximum, jsme zatím na půli cesty. V letošním roce se navíc negativně projeví ztráta za Píseckou bránu. Snažíme se, aby všechny akce, které pořádáme, na sebe vydělaly. Tak tomu bylo například u výstavy prací slovenské Ceny Dušana Jurkoviče nebo u expozice 7. Salon OA. Naopak proti tomu pořádání Grand Prix se stalo ziskovým. Minimální zisk pro příští rok plánujeme ve výši 350.000 Kč. Další velkou rezervou je výnos z našeho časopisu ARCHITEKT. Do budoucna uvažujeme i o případném pronájmu našich webových stránek. Samozřejmě, že proti příjmům stojí vždy výdaje; největším z nich je za stávající situace sekretariát. Do příštího roku proto máme připraveno nové organizační schéma, které by mělo pomoci náklady na sekretariát snížit.Ještě v prvním čtvrtletí 2004 měla OA v pronájmu objekt Písecké brány, na jeho konci již tomu tak není. V této souvislosti přišel do sekretariátu OA dopis arch. Fuchse, týkající se právě Písecké brány a činnosti OA v ní. Jaký je Váš celkový názor z pozice předsedy OA na tuto kauzu? Rada OA je dokonce obviňována, že tento Klub architektů záměrně zlikvidovala. Kdo je viníkem této vzniklé situace a za jakých podmínek vůbec byla smlouva na Píseckou bránu uzavřena? Kde se, dle Vašeho názoru, stala chyba, že OA o možnost užívání tohoto historického objektu přišla? Celý případ Písecké brány je příběh mezi dobře míněným přáním a realitou. Po mém zvolení předsedou OA jsem musel - bohužel - vnímat jenom trpkou realitu. Samotná Obec neměla od objektu ani klíče. Půjčila je totiž podnájemci, který v Písecké bráně provozoval tamní kavárnu. Ten prostory používal pro svoje večírky a svatby, s tichou podporou Prahy 6, a dodnes Obci nezaplatil ani korunu nájmu. Nájmy neplatil s odůvodněním, že objekt vlastně nepřevzal. Do objektu navíc teklo - dodavatelem rekonstrukce 1. etapy byl Petr Fuchs - a jemné permanentní drolení cihelných kleneb z důvodu neodborného otryskání (stavebním dozorem investora Prahy 6 byl Pavel Galán) neodpovídalo hygienickým požadavkům pro provoz kavárny. Navíc Obec dlužila za nájmy podle smlouvy městské části Praha 6 nemalou sumu. Při jednáních s místostarostkou ing. Kousalíkovou jsme společně s Mílou Čejkou a Zorkou Krejčí pochopili, že z její strany není žádná vůle situaci řešit v náš prospěch. Stejný výsledek nás potkal u starosty Mgr. Chalupy, kde se jednání zúčastnili navíc Arnošt Navrátil a Alexandra Videmannová. Po té, co nám byla k 30. 4. 2004 dána výpověď z důvodu neplacení nájmu, jsme zachraňovali, co se dalo. S Prahou 6 se nakonec podařilo dohodnout snížení ceny nájmu a podepsat tzv. nulovou variantu, že si nic nedlužíme. I přes tento krok, kdy byl Obci odpuštěn závazek ve výši cca necelých 300.000 Kč, dopadla Písecká brána po doúčtování energií se ztrátou cca -257.000 Kč. Petr Fuchs o tomto vývoji podává ve svém dopise neúplné informace, které jsou asi jeho dobře míněným přáním. Účtuje Praze 6 věci, jež jsme sice provedli, ale neměli na ně objednávku, zapomíná proti svým výnosům započíst nemalé náklady na energie, jejichž faktury byly účtovány na Obec architektů a které bylo nutné zaplatit bez odkladu. Regionální sdružení Písecká Brána navíc dluží Obci architektů na základě smlouvy o půjčce částku ve výši 130.000 Kč, která byla splatná k 30. 11. 2003. Chtěl bych odmítnout nařčení, že Rada OA měla v úmyslu zlikvidovat Píseckou bránu. Škoda, že ten, kdo to říká, nepomohl regionálnímu sdružení v době, kdy nutně potřebovalo finanční prostředky. Pokud je mi známo, pomohl jsem jenom já zápůjčkou z osobních prostředků. Myslím si, že na neúspěchu s Píseckou Bránou neseme sami z poloviny zodpovědnost. Za druhou půlku může místostarostka Prahy 6 ing. Kousalíková. Zjištění, že možná i kvůli Písecké bráně nezískala senátorské křeslo, nás však nemůže uspokojit.Dalším „slibem“ z Vaší strany bylo prosadit uzavření ekonomicky výhodné dlouhodobé smlouvy s J.H. & ARCHYS o vedení časopisu ARCHITEKT.. V červnu 2005 s tímto subjektem vzájemná smlouva o provozování časopisu ARCHITEKT končí. Podařilo se Vám naplnit předpokládanou vizi? Jsou již všechny půjčky, které si Jiří Horský (J.H. & ARCHYS) vypůjčil „do začátku“ svého soukromého vydávání časopisu ARCHITEKT vráceny Obci architektů? Je ohroženo vydávání tohoto časopisu? Co smlouva, bude prodloužena, nebo OA svěří časopis ARCHITEKT jinému subjektu?Společnosti J.H. & ARCHYS byla nabídnuta smlouva na dalších 10 let. Samozřejmě že v jejím návrhu bylo požadováno vyšší nájemné, protože tato myšlenka úzce souvisí s vyrovnaným rozpočtem. Bohužel, tento návrh byl ze strany J.H. & ARCHYS odmítnut. Představa Jirky Horského je de facto prodloužení stávající smlouvy o dalších 10 let. Na to zase nemůže přistoupit Obec architektů. Máme přitom ze tří nezávislých zdrojů potvrzenou výši námi požadovaného nájmu jako reálnou. Stojíme nyní před otázkou, zda vypsat nové výběrové řízení na nájemce našeho časopisu ARCHITEKT, anebo ho vydávat zase sami. Mimochodem, kdybychom se rozhodli pro druhou variantu, tak ta přináší velké daňové výhody, což opět souvisí s vyrovnaným rozpočtem.Nový rok ťuká na dveře…a s ními nový, již XII. ročník GRAND PRIX OA 2005. Poslední ročník přinesl premiéru z hlediska organizačního, spolupráci s agenturou Foibos. Splnila podle Vás svůj účel, nebo se GP 2005 dočká při přípravách jiné formy zajištění? Jak jste byl spokojen s celým průběhem výstav GP OA 2004, které putují nejen po vlasti české, ale momentálně asi nejúspěšněji reprezentují naše architekty v zahraničí?Zajištění renomované přehlídky, jakou nepochybně GP OA je, profesionální agenturou považuji v dnešní době za jediné možné řešení. Usilujeme přitom o to, neopakovat chyby z posledního ročníku. Naším cílem je, aby GP byla jedinou soutěží svého druhu na území České republiky. Jednáme o společném postupu s ČKA. Naší povinností je zajistit co nejkvalitnější porotu. Pro příští ročník nám potvrdili účast Sir Michael Hopkins z Velké Británie, Ĺubo Závodný ze Slovenska a Zdeněk Lukeš. Účast dále přislíbil prof. Bengt Lundsten z Finska a spolupracovník Borise Podreccy, Matej Vozlič ze Slovinska. Pokud jde o putující výstavy Grand Prix, tak se dle mého soudu jedná o velmi náročnou činnost, která pomáhá Obci architektů jak zvyšovat její renomé, tak prezentovat architekturu široké veřejnosti. V tomto směru jsme začali spolupracovat s Českými centry v Evropě a chceme mít příští ročník k dispozici expozici ve více kopiích, aby bylo možno vystavovat na několika místech najednou. Zájem je nově z Maďarska, Číny, Španělska, Rakouska, Francie, Gruzie a Estonska. GP OA 2005 se teprve připravuje, zato 7. Salon Obce architektů je právě ve fóru. Poprvé dostal mezinárodní podobu. Jak hodnotíte jeho letošní ročník?Velmi dobře. Byl jsem úrovní osobně překvapen. Účast zahraničních architektů a studentů potvrzuje potřebu komunikace. V akcích obdobného typu budeme rozhodně pokračovat.Obec architektů se snaží jít s dobou. Ve spojení s kolektivem pracovníků internetového portálu e-architekt „oživila“ své webové stránky www.architekt.cz. Myslíte si, že se pro příspěvkovou organizaci vyplatí mít systém elektronické podoby své prezentace? Jak jste Vy osobně, jako řadový uživatel internetu, se stránkami Obce architektů spokojen?V dnešní době je taková tvář prezentace nezbytností. Jsem velmi rád, že se nám jí povedlo dát dohromady. Všem, kteří se na stránkách podíleli, bych chtěl touto formou poděkovat. V průběhu celého roku 2004 jste absolvoval i různé „služební“ cesty spojené s architekturou - Řecko, Kazachstán, čeká Vás Moskva, či turecký Istanbul (nutno dodat, že cestujete tzv. „za své“, fond OA zatím není schopen tyto služební cesty hradit, i když všichni chápeme jejich důležitost). Jednou z nich je připravované setkání XXII. Kongresu UIA v červenci 2005 v Turecku. Jaké jste při pobytech načerpal zkušenosti o evropské / české architektuře z pohledu mezinárodních kolegů? Myslíte si, že máme ve světě dobrou pozici, nebo je stále co vylepšovat?Každá cesta vás něčím obohatí. Čím dál více se utvrzuji, že svět není jenom Evropa a Amerika. Třetí tisíciletí je třeba chápat jako tisíciletí komunikace. V červenci příštího roku proběhne v Istanbulu kongres UIA, který se koná jednou za tři roky. Při přípravě kongresu se dají vnímat tendence vrátit předsednictví UIA zpátky z Brazílie do Evropy a zefektivnit práci odborných komisí. Česká republika snad tomu přispěje svými třemi hlasy, které má v této mezinárodní organizaci. Sekretariát OA prošel během roku 2004 náročnou činností, doprovázenou přeměnami. Spolupracovalo se Vám dobře s jeho kolektivem, nebo je potřeba něco změnit v jeho chodu?Sekretariát se musel během roku potýkat s neúměrným počtem technických těžkostí a problémů. Tento stav je dán vysloužilou technikou a neřešenými věcmi z minulých let. Věřím, že příští rok bude lepší a že nebude takový tlak. Přál bych si, aby všichni v sekretariátu dobře ovládali počítač, protože se v dnešní době jedná o naprostou nezbytnost. Děkuji sekretariátu za úsilí, které OA věnoval, zejména pak jeho vedoucí, paní Videmannové, jež mu věnovala mnoho přesčasových hodin.Uzavřeme myšlenkově rok 2004 a nahlédněme do roku příštího. Co čeká Obec architektů v roce 2005? Jaké splnitelné úkoly si dáváte do tohoto roku ve spojitostí s OA? A jak se na Vaše úsilí tváří ve Vaší firmě s odstupem12 měsíců?V příštím roce nás čekají dva hlavní úkoly. Za prvé, co nejlépe zorganizovat GP, za druhé vyřešit vydávání časopisu ARCHITEKT. V tomto případě musíme udržet jeho kvalitu a zajistit z prodeje „slušný“ výnos, který by přispěl k zajištění vyrovnaného rozpočtu OA. K druhé části otázky musím podotknout, že u mého společníka společnosti CASUA, Aleše Poděbrada, mám zatím pochopení. Tedy, zatím!Děkuji za rozhovor. Foto: Alexandra M. Videmannová