Usedlost u řeky s výhledem na vodní hladinu
Na břehu Slapské přehrady vyrostla z torza starého statku nová usedlost. Zdi má z neomítnuté žuly, střechy z břidlice a další části z modřínového dřeva. Při pohledu z cesty působí, že na místě stojí už dlouho. Ve skutečnosti je z nově vytěženého kamene a do dvora se otevírá velkoformátovými okny.
Adéla Vaculíková , 20. 3. 2025
Z původní usedlosti při Slapech zůstalo jen torzo obvodových zdí, a tak ji bylo třeba vystavět de facto od znova. Majitelé na pozemku nechtěli žádný nepatřičný novotvar, a proto architektům z ateliéru edit! architects zadali, ať na charakter původního venkovského dvora navážou. Výsledkem je srostlice tří objektů uspořádaných do tvaru písmene U, jak to na místě bylo kdysi.
„Nově navržené uspořádání netvoří dokonalou repliku původního stavení, inspiruje se však historickou formou a s přihlédnutím k současným potřebám a podmínkám ji citlivě parafrázuje,“ upřesňují ještě architekti. Největší změnou oproti historické předloze je nová orientace usedlosti směrem k řece. Z obytných místností je velkoformátovými okny vidět přímo na hladinu Vltavy.
Dříve zde stály tři samostatné objekty. V hlavním se bydlelo a zbytek sloužil k hospodářským účelům. Dnes se už bydlí ve všech. Hlavní obytné části zůstaly v největší středové budově, nově vystavěné na původní stopě. Stále má výrazné proporce a velké místnosti, které poskytují prostor pro setkávání. Napravo od středového objektu se nachází odpočinkové křídlo s ložnicemi a obytným podkrovím, vlevo pak samostatná část pro hosty.
Zatímco dříve se mezi jednotlivými objekty muselo přecházet venkem, nyní jsou propojeny dvěma způsoby – zastřešenou terasou, která tvoří přechod mezi interiérem a exteriérem, a vnitřní chodbou, která spojuje střední obytné křídlo s částí pro spaní. Díky tomu dům funguje pohodlně v jakémkoli ročním období. Chodit venku mrazem už nikdo nemusí.
Egoé
Strohé obrysy
Na rozdíl od původní usedlosti mají nové objekty minimalističtější tvar. edit! architects se vyhnuli tradičním přesahům střech a nechali je zakončené ostře. Stavba tak dostala čistší siluetu.
Dešťovou vodu stékající ze střechy odvádějí pryč žlaby v barvě střešní krytiny, konkrétně z břidlice, což je materiál, který mají na střechách i jiné staré usedlosti v okolí. Na stavební tradici místa navazuje také žula použitá pro obvodové zdivo, vytěžila se v nedalekém lomu a zůstala neomítnutá. Což je další rozdíl oproti historickým venkovským stavbám, které zpravidla omítku mívají.
Žulové stěny mají přirozeně chladný odstín šedé, který nyní kontrastuje s teple zbarveným modřínovým dřevem. To ale časem zešedne také a stavba tak ještě více zapadne do okolní krajiny. Podobný přístup architekti zvolili i u zahrady – místo okázalé úpravy je koncipována tak, aby časem splynula s okolní přírodou.
A u základních použitých materiálů se zůstalo také v interiéru, podle architektů už je nebylo potřeba dál zdobit. „Díky kvalitě použitého přírodního materiálu není interiér nutné jakkoliv výrazně upravovat. Prostor s výraznými masivními krovy působí majestátně i bez dalších zásahů,“ říkají edit! architects.
Usedlosti v nové podobě
Přeměna historických venkovských stavení na současné, a k tomu architektonicky kultivované obytné domy, je trend posledních let. V nedávné době jsme na EARCH.cz psali například o staleté chalupě na Šumavě, jejíž původní zdivo dlouho zakrývalo zateplení – rekonstrukce ho pomohla opět vystavit světlu světa. K zemědělské usedlosti na Vysočině zase ateliér RANGHERKA 5 navrhl kvůli špatnému stavu části objektu přistavět novou dřevostavbu. Existují ale i razantnější příklady, třeba na usedlosti ve slovenské Opatové se původní hospodářské objekty demolovaly úplně a do nově postaveného domu se vtáhla pouze část zachovaného historického mlýna.
Více k tématu
I v případě usedlosti při Slapské přehradě od edit! architects je více nové hmoty než té staré. Přijetí prvků a materiálů z původních objektů se stalo hlavně otázkou paměti místa. Majitelé na místě nechtěli nic nepatřičného, a tak si nechali vybudovat novou kamennou usedlost, ve které proti chladu od nohou bojuje podlahové topení.
- Autoři: Ivan Boroš, Juraj Calaj, Vítězslav Danda
- Ateliér: edit! architects
- Země: Česká republika
- Město: Roviště
- Projekt: 2019
- Realizace: 2024
- Zastavěná plocha: 466 m²
- Užitná plocha: 327 m²
- Náklady: 30 mil. CZK
- Fotograf: Jan Pernekr
