Usedlost s vyhlídkou do kraje
Na pokraji obce Klokočná stávala před téměř třiceti lety polorozpadlá stodola. Na jejím místě vyrostl moderní dům, který má všechny znaky moderního obytného objektu. K jeho přednostem patří fakt, že nepálí mosty mezi člověkem a přírodou. Vzájemné vztahy naopak utužuje.
Alena Vondráková , 27. 5. 2008
Investory navštíveného domu je manželská dvojice architektů – Alena a Tomáš Bezpalcovi. Ti nejen vlivem své profese, ale životních zkušeností s bydlením nehodlali prožít život v bytě ani rodinném domě v samotné Praze. Ze žižkovského pronájmu se chtěli přestěhovat někam, kde metropole bude na dosah, ale kde zároveň budou moci žít v těsném spojení s okolní přírodou.Navigovaly vrstevniceHodně času manželé věnovali hledání vhodného stavebního pozemku. „Měli jsme chatu v obci Březí, a tak jsem celé Černokostelecko dobře znal, protože jsem je sjezdil na mopedu. V této oblasti jsme si vytipovali několik pozemků. Bohužel všechny byly orientovány na sever. Když jsme je ale předložili tchánovi, aby je posoudil, smetl nám je ze stolu. Řekl, že dům je největší investice v životě člověka. Jeho výstavbě věnujete peníze, čas, energii. Už proto by již samotný pozemek měl nabízet nějaký vklad – potok, výhled, les, prostě něco, co je pro vás důležité,“ vzpomíná ing. arch. Tomáš Bezpalec a manželka ho doplňuje: „Uvědomili jsme si, že to, co od svého domova chceme, je výhled a slunce. Tomáš tehdy vyndal mapu a podle hustoty vrstevnic, vytipovával místa, která by nám tohle nabídnout. Trabantem jsme pak vyjeli na místo, o kterém vrstevnice naznačovaly, že by mohl splnit naše očekávání. Dojeli jsme do vesničky Klokočná a zjistili, že na jejím okraji se nachází polorozpadlá kamenná stodola, která je na prodej.“ Místo na vrcholu poměrně příkrého svahu nabízelo dostatek slunce a krásnou vyhlídku do kopečkovité tváře Středočeské vrchoviny.Stodola se recyklovalaManželé neměli v úmyslu nahradit stodolu rodinným domem, který by se lišil od okolní zástavby. Naopak si přáli, aby objekt v maximální míře splynul s obcí. Stodolu by ani nebourali, pouze rekonstruovali. Přestavba v tomto případě ale nepřicházela v nepřipadala v úvahu. Zeď o tloušťce 80 cm byla postavena z kamenů různých velikostí spojených hlínou. Objekt tak nešlo zbavit vlhkosti, ani zateplit. Z toho důvodu se přistoupilo k jeho demolici. Ze staré stodoly přežila pouze část základů, na kterých vyrostl zcela nový dům, který však svými rysy – obdélníkovým půdorysem, sedlovou střechou... připomíná svoji předchůdkyni.V případě hory kamenů manželé neřešili nerudovskou otázku, kam s nimi. Jednoduše je využili k úpravě terénu v okolí domu. Velké kameny byly použity na schody, dlažbu a kamennou zídku, Drobné kameny pak posloužily k „rozbití“ značně příkrého svahu na jižní straně domu třemi terasami.Je to usedlost Nešlo však pouze o samotný objekt. „Na dům s pozemkem se díváme jako na usedlost. Ta vyžaduje prostorovou a funkční koncepci. Proto jsme se snažili vše řešit jako celek. To znamená, nejen aby obytné prostory byly orientovány na jih, měly nejhezčí výhled, ale aby se u terasy nenacházel kompost a podobně,“ říká Tomáš Bezpalec.Na pozemku poznáte, že jeho využití byla věnována nemenší pozornost než samotné dispozici domu. Za vstupní branou, kde se původně nacházel kozí chlívek, je dnes stání pro auta. Pod domem pozemek vymezuje altán, v němž se počítá se saunou. Za domem je situovaný hospodářský dvůr. Najdete na něm vše, co k provozu domu a minihospodářství patří a co by všude jinde překáželo, či budilo dojem nepořádku a neuspořádanosti - dřevníky, záhonky s bylinkami, nářadí... Prostor pod domem slouží coby rekreační zóna. Těsně u domu je dostatek prostoru pro zahradní nábytek. Na prostřední terase mají manželé k dispozici betonovou tůň o průměru 2,5 metru, v níž se během celého roku, včetně nejchladnějších dnů v roce, věnují otužování. Výraznou zeleň představuje malý háj z cypřišovců. „Když jsme před lety přemýšleli, co zde zasadíme, chtěli jsme, aby to bylo něco, co rychle roste, nepadá a je stále zelené,“ vzpomíná Alena Bezpalcová. Cypřišovce nezklamaly. Rostly jako z vody, a tak i za nejparnějších dnů mohou nabídnout příjemný chládek. Promyšlenost je znát na každém kroku. Na svážku k terase s bazénem je takzvané plevelárium, vyhrazené původní vegetaci, jako jsou divizny, třezalka, žebříček... Pod kamennou zídkou se daří meruňkám. Dolní část pozemku uzavírá hradba ze vzrostlých černých borovic. Dispozice domuZajímavé prvky postřehnete již v krytém závětří domu. Jeho stříšku podpírá pilíř z cihel. Kovové hřídele ze staré stodoly jsou nasměrovány na čtyři světové strany. Pozornosti neujde ani velký plát žuly před vchodovými dveřmi. Umístění vchodu do boku domu komentuje architekt slovy: „Naši předkové vstupovali do domu zprostředka. Toto řešení jsme ale nemohli zvolit, protože jsme si přáli uzavřený hospodářský dvůr.“Za vstupními dveřmi se nachází malá předsíň a po její pravé straně šatna doplněná univerzálními úložnými prostory. Prosklenými dveřmi se vstupuje do ústředního obytného prostoru, který tvoří obývací pokoj propojený s kuchyní. Jeho středem je mohutný pilíř ze stejné žuly, jako je plošina před vchodovými dveřmi. Další část domu protíná chodba, jejíž stěny tvoří pilíře proložené dveřmi a vestavěnými skříněmi. Na jižní stranu jsou orientovány všechny obytné místnosti – kromě obýváku a kuchyně tři ložnice. Spojení všech zmíněných místností s přírodou zajišťují podstatně lépe než okna balkonové dveře. Na severní straně se nachází technická místnost s kovovým schodištěm do sklepa a na půdu, dvě koupelny a domácí úklidová místnost.Chodba původně procházela od předsíně celým domem. Naproti obývacímu pokoji se nacházela malá pracovna. Po Listopadu, když člověk nemusel mít v občance razítko, že je zaměstnán, usoudili manželé, kteří začali pracovat samostatně, že jim pracovna nebude stačit. Místnost, kde se nacházela, proto spojili s obývákem, vybudovali zde krb… a část půdy proměnili v prostorný ateliér. Přísun denního světla zajišťuje atypické okno o výšce 2,7 metru. „Věděli jsme, že běžná okna by domu ublížila,“ vysvětluje architekt. Díky atypickému oknu a vyvýšené podlaze je v ateliéru nejen dostatek světla, ale opět těsný kontakt s krajinou. Promyšlená originalitaDům se začal stavět se začal již v roce 1980, z velké části svépomocí, a vlastně ani dnes ještě není zcela hotov. Je postavený z pálených cihel, zateplený polystyrénem a opláštěný dřevem napuštěných natmavo. Stropy tvoří dřevo, polystyren a a betonová mazanina. Sedlová střecha má dřevěný krov, střešní krytinu tvoří plech. Coby podlahová krytina byla použita keramická dlažba, „olemovaná“ bordurou z kletovaného betonu. „Jeho výrobní postup je takový, že se beton pocukruje cementem a dlouho se uhlazuje. Tak se vytvoří odolná vrstva, která se nakonec napustí fermeží,“ vysvětluje Alena Bezpalcová. V domě však najdete řadu dalších materiálů, které nejsou interiérech běžně k vidění. Zajímavý je například obklad za varnou plochou a dřezem z opakního skla, vyznačující se vysokou tvrdostí a leskem, či nátěr z antických zemin, vyhlížejí jako stará omítka, který však má velmi snadnou údržbu. Zajímavá je i podlahová krytina v obou koupelnách. Tvoří ji černé teracové dlaždice plněné mramorovými kamínky zabroušenými do roviny.Sebemenší známky klišé postrádá i vybavení interiéru, které bylo většinou vyrobeno na zakázku, a veškeré doplňky. Za pozornost stojí například obyčejné žárovky, v roli nástěnných svítidel, připomínající louče.Manželé Bezpalcovi si svůj domov budují již téměř třicet let. Je to pro ně, tak jak říkal tatínek paní architektky, největší investice života, především času, energie a přemýšlení. Na druhou stranu asi právě proto dům tak dobře zvládá roli domova. Alena a Tomáš Bezpalcoviautoři projektu, investoři „Když pracujeme na projektu, u každého návrhu řešení sepisujeme vážné důvody, proč ano a proč ne. Vše by mělo být podloženo, odůvodněno. Chybou dnešní architektury je, že se často staví na základě pouhých pocitů.“Autoři projektu: akad. ing. arch. Alena Bezpalcová a ing. arch. Tomáš BezpalecUžitná plocha: 235 m2Konstrukce: zděná (pálené cihly), dřevěný trámový strop a krovStřešní krytina: plechPodlahová krytina: keramická dlažba,Vytápění: elektrické podlahové, krb na pevná palivaPsáno pro časopis Domov 5 | 2008
