Ulice, která povstala z popela

Ateliér Assemble na celém projektu spolupracoval se Steinbeck Studios a s komunitním pozemkovým spolkem Granby Four Streets (komunitní pozemkové spolky neboli CLT jsou organizace zajišťující rozvoj a správu dostupného bydlení, zahrad, občanských i komerčních služeb atd. a podporující ekonomickou diverzitu, dostupnost bydlení a přístup ke službám ve svém okolí). Cílem bylo představit novou vizi pro oblast ulice Granby v Liverpoolu a přetavit tvrdou práci místní komunity do renovace tamějšího bytového fondu a veřejných prostor, ale i poskytnout nové pracovní příležitosti. Za tím účelem vznikly Dílna v Granby a Zimní zahrada.

Granby Street bývala rušnou hlavní třídou v samém jádru jedné z etnicky nejvíce různorodých liverpoolských komunit. Ze všech ulic s původní viktoriánskou řadovou zástavbou však dekády „regeneračních“ programů přežily jen čtyři ulice. Kdysi prosperující komunita se tak náhle octla odtržená od okolního světa. Zůstaly po ní pouze „čtyři ulice v Granby Street“, jak jsme projekt nazvali, které jsou navíc jen řídce osídlené a složené z na sebe namačkaných domků. Účelem renovačního projektu bylo opravit deset ze stávajících domů a dát je k užívání místním rodinám. Nadto je zde zřízena Dílna v Granby, společnost zaměstnávající místní obyvatele a specializující se na výrobu předmětů, jež mohou být užity místními domácnostmi, ale i dále prodávány. Dílna se nachází přímo v Granby.

Třetím projektem je Zimní zahrada, veřejně přístupný krytý skleník nacházející se v torzech dvou opuštěných budov, který má do budoucna sloužit jako prostor pro setkávání. Při renovaci byl brán zřetel na užité materiály. Projekt vzhledem k nedostávajícím se zdrojům zužitkovává vše, co ulice nabízí, a zároveň má ambici poskytnout kvalitně provedené a trvanlivé bydlení. Celý návrh bral v potaz bohatou rozmanitost svých uživatelů, jejich časové i investiční schopnosti, jež celý projekt umožnily zrealizovat.

Jak bylo řečeno, deset ze čtrnácti ulic s viktoriánskými řadovkami bylo strženo. Se zbývající komunitou jsme zvolili strategii drobných kroků a připravili jsme řadu dílčích úkolů, jež se dají dobře provést i v malém měřítku. Strategie spočívá v opravách a adaptacích, v individuální práci s každým z renovovaných domů. Množství prvků bylo například třeba ručně zhotovit: to se týkalo kachliček do koupelen, dveřních klik nebo krbů – všechny tyto součástky jsou nyní živoucím důkazem času, práce a péče, kterou do obnovy domů komunita věnovala. K jejich výrobě posloužila dílna, kterou jsme na jednom z dvorků otevřeli; při renovaci jsme přistoupili i ke sběru a recyklaci poškozených cihel, štěrku a suti. Opuštěné domy a ulice se náhle proměnily v místa neutuchající produkce.

Sami jsme se usídlili v domě č.p. 48, jemuž se přezdívalo „projekční dům“. Ubytovali jsme se v prvním patře a dílnu zřídili na dvorku, komunitní schůze se konaly v obýváku a v kuchyni se otevřela malá kavárnička, provozovaná komunitou a pro komunitu.

Domy na Cairns Street byly postavené okolo roku 1900. Jak bylo v té době typické, mají nepórovité a neizolované cihlové zdi s dřevěnými trámy, původně zakrytými břidlicovými taškami. Každý z domů má výklenek s pískovcovým ostěním a přístřeškem. Materiálově je definují dva základní prvky: nosné zdi jsou cihlové, střechy, podlahy a ostatní zdivo je dřevěné.

Zatímco vkus 19. století by tyto materiály nevystavoval, nyní jsme je ponechali obnažené: konstrukční kostra nyní odhaluje něco z podmanivé historie celé oblasti. Například odstraněním podlahy v prvním patře se náhle odhalil elegantní oblouk, který vzniká ve spoji komínů. Celkový renovační přístup spočíval jen v minimálních zásazích, třeba i jen v nabízení nových pohledů na starší prvky. Nový vklad spočívá v užití robustních a zároveň dostupných materiálů, jež jsou sice pro domácí užití neobvyklé, ale vybavení každého z domů trochou ručně zhotovených součástí ve výsledku oslavuje jedinečný charakter celé oblasti.