Ulice jako obyvák. Platform je terasou, zelenou zónou a intimním úkrytem
Po ulicích se nemusí jen chodit, dá se na nich i žít. Firma mmcité uvádí na trh nový produkt Platform, který dělá ulici obytnější. Dokáže proměnit parkovací místo v malý veřejný prostor s posezením, je to malý ostrov pohodlí uprostřed okolního ruchu. Navrhl ho designér Michael Tomalík z designérského oddělení firmy mmcité (spolu s Davidem Karáskem). Co chtěl městu dát?
EARCH.CZ , 10. 6. 2024 / Advertorial
Co podle vás lidem ve městě schází?
Michael Tomalík: V českých městech to nežije tak, jako třeba ve městech na jihu Evropy. Lidé po ulicích spíš spěchají, než by se zastavili, poseděli, potkali se. Obecně se městský život dost často odehrává někde v interiérech – v kavárnách, hospodách… Ale není úplně běžné, že by lidé fungovali venku, a jak ukazují průzkumy, jen asi desetina lidí by to chtěla změnit. Výjimkou mezi tuzemskými městy je možná Brno, kde se ulice probouzejí k životu.
mmcité uvádí na trh novinku – produkt Platform. Byl jste celou dobu přítomný u jeho vývoje. Jak byste produkt sám představil?
Nebyl jsem součástí vývoje úplně od začátku. Pracoval na něm kolega Viktor Šašinka, ale v té době to bylo míněno spíš jako kusový výrobek. Jedna platforma, která objížděla republiku.
Z toho vznikl dnešní Platform, sériově vyráběný produkt. Jedná se vlastně o jakási „pódia“, která se umisťují ve městech, mimo jiné také na parkovací místa. Tím se prostor zaktivuje a vrátí se lidem, kteří se tu mohou potkávat, posadit, trávit zde čas. Mohou ho využít třeba i restaurace, které nemají zahrádku. Do produktu jsme vložili naše know how z ostatních produktů – to je kvalita výroby, estetika a modularita.
Velikost Platformu je daná místními podmínkami. Jde o segmenty, které se řadí za sebe. Nabízíme tedy různé délky podle počtu segmentů a dvě hloubky. Platform je vlastně takovým pódiem, kam se dají přidat naše další produkty. Existuje i varianta, kde je lavička s opěradlem už součástí konstrukce, takže nemusíte zvláště dodávat další židle. Celek je tím pádem elegantnější.
Platformy ale nemusí stát jen na parkovacích místech. Kde ještě je můžeme vidět a co místu přinesou?
Dají se využít různými způsoby. Třeba v nákupních centrech, kde vytváří soukromí. Malá verze Platform Kupé vznikla díky mojí ženě – byli jsme v Olomouci v nákupním centru a ona potřebovala nakojit dceru, a nebylo kde. Je to ukázka produktu, který vznikl z potřeby.
Když to zobecním, je to takový „ostrov kultivace“. Lidé tam najdou kousek soukromí, Platform rychle zkrášlí a zabydlí nepřitažlivý prostor, můžete se tam posadit k rozhovoru, udělat poradu. Využití je spousta.
mmcité vstupuje svými návrhy do veřejného prostranství měst po celé Evropě, dokonce i v Americe. Cítíte za to zodpovědnost? Co musí mít nábytek pro „všechny“, aby skutečně sloužil všem?
V první řadě by měl mít dobrou ergonomii, aby se dal dobře používat. To je základ. Také musí mít dobrý design, aby se neokoukal. Zároveň by na sebe neměl upozorňovat, měl by být vlastně trochu neviditelný, takový „tichý společník.“ A jako takový by měl být vždycky po ruce, když ho potřebujete.
Co se týká kvality, určitě používáme materiály s dlouhou životností, ať už lokální, evropské nebo tropické. Také je důležitá optimalizace výroby. Jde nám o synergii designu, dobré konstrukce a efektivní výroby.
Jak můžete jako designér ovlivnit cenu?
Vždycky, když navrhujeme nový produkt, snažíme se vyhnout všemu, co je navíc. Tím myslím detaily a dekorace, zbytečný materiál, nadbytečné výrobní kroky. Výsledek ale musí zůstat svěží. Mimochodem, pracuje na tom dost lidí, o nichž se ale nikde nepíše. Chtěl bych jim poděkovat za to, že s námi designéry mají trpělivost. Jsou skvělí.
A ještě je potřeba odlišit slova levný a laciný. Naše produkty nejsou nejlevnější, ale hodnota, kterou dostanete, za to prostě stojí. Vydrží, jsou kvalitní, nerezaví, nedegradují.
Probíhá diskuze o výsledné podobě produktu s veřejností ? Děláte si průzkumy na to, co se lidem líbí a co potřebují?
V první řadě dostáváme zpětnou vazbu od našeho obchodního oddělení. Tím, že působíme po celém světě, má každý trh jiné požadavky. Běžně vyrábíme univerzální produkty, ale často vedeme diskuzi s investorem a na základě jeho požadavků produkt lokalizujeme. Následně si děláme analýzu atypických produktů a toho, po čem je poptávka. Tyto data se pak odrážejí v naší další produkci. Na systematické průzkumy, sběr dat a jejich následnou analýzu se také chystáme. Bude to ale hodně složitý a dlouhý proces i vzhledem k množství trhů, na kterých působíme.
Jezdíte se s kolegy dívat, jak vaše produkty fungují ve světě?
Jezdíme většinou do Milána na veletrh Salone del Mobile v takové menší skupině. Konstruktéři navštěvují veletrhy zaměřené na technologii v Brně. A teď jsem měl mimořádnou příležitost prohlédnout si, jak naše práce funguje v Brazílii, kde máme druhou výrobu. Byli jsme pracovně v Riu, a tam jsme podnikli celodenní výlet za všemi našimi významnými realizacemi. To byla velká inspirace. Radost mám také, když potkám náš mobiliář v Česku, což se stává hodně často, naše produkty jsou skoro v každém městě či vesnici.
Velký zájem vzbudila vaše diplomová práce křeslo IDOL. Časopis Domus zařadil váš projekt mezi 10 nejlepších studentských prací za rok 2014. Mohl byste čtenářům přiblížit, jak křeslo vypadalo a jak fungovalo?
Idol je něco jako velká klec z ocelových kulatin ve tvaru křesla. Vložíte do něj pořádnou peřinu, která je tak velká, že když si potom do ní sednete, už necítíte tu konstrukci, kterou pod sebou máte. Můžete si to celé zabydlet po svém, věšet si na konstrukci různé osobní věci. Dát si tam prkna a na ně knížky, pověsit ramínka s oblečením nebo květiny. Je to takový pokojíček uvnitř křesla.
Více k tématu
Zdá se, že se jedná o podobný princip jako u produktu Platform. Vidíte tam vy sám společné rysy?
Moc ne, i když chápu tu myšlenku. Je to něco jako hnízdo, které kontrastuje s prostředím kolem, v tom je jistá podobnost. Ale jinak to je hodně jiný produkt. Idol byl solitér, trochu jako socha. Produkt Platform se vyrábí sériově a je to na něm vidět. Ale je možné, že když ho lidi začnou používat, že si ho upraví k obrazu svému. To ostatně dělají u všech našich produktů.
Máte nějaký vysněný produkt městského mobiliáře, který byste chtěl v budoucnu navrhnout?
Mám rád, když věci vznikají trochu náhodou. Zajímá mě narušování zaběhlých forem a funkcí, které produkty mají. Často přemýšlím třeba nad tím, jestli autobusová zastávka musí vypadat tak, jak většinou vypadá – jako frontální buňka, kam si stoupnete a čekáte na autobus. Zastávek ve městě je hodně a zabírají dost místa. Tak si říkám, jestli by se nedaly využít jinak. Člověk by tam mohl čekat, a ještě něco k tomu zažít nebo dělat. Nějaké spojení parkletu a zastávky, to by mě osobně hodně zajímalo.
Mg.A. Michael Tomalík se narodil v roce 1987 v Ostravě. Design vystudoval na Fakultě výtvarných umění Vysokého Učení Technického v Brně a na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Jeho diplomová práce, křeslo Idol, byla vybrána časopisem Domus mezi 10 nejlepších studentských prací za rok 2014. Za svého působení v Německu navrhoval jak komerční, tak i autorské produkty, věnoval se výstavnímu designu i projekt managementu. Nyní je členem designérského týmu společnosti mmcité. Se ženou a dcerou žije v Ostravě.
