Uhlíkově neutrální sportovní hala připomíná díky vegetačním střechám hráze nizozemských jezer

Jako skutečná hráz

Sportovní hala ETB Sombroek ve městě Edam-Volendam ve střední části Nizozemska zaujme svým specifickým tvarem. Její stěny i střechu z velké části pokrývá zeleň. Stavba podle návrhu nizozemského studia Kuiper Steur Architecten vypadá, jako by vyrostla přímo ze země. „Vymodelovali jsme tělo hráze, které je porostlé vegetací, stejně jako opravdové hráze v Holandsku,“ komentuje koncept budovy architekt Jack Steur, partner ve společnosti Kuiper Steur Architecten.

Středně velké město Edam-Volendam se nachází na pobřeží sladkovodního jezera IJsselmeer, které začalo vznikat ve 30. letech minulého století přehrazením původního mořského zálivu. Téma hrází, které se architekti snažili zosobnit i v nové sportovní budově, je tak pro lokalitu specifické. Edam-Volendam je stejně jako Amsterdam navíc protkané vodními kanály, s jedním z nich sportovní hala ETB Sombroek navíc bezprostředně sousedí.

Více k tématu

A Architektura

Sportovní hala je středobodem malé obce na Valašsku

18. 5. 2022

A Architektura

Areál věnovaný studentům, sportovcům i pacientům je srdcem dánského městečka

9. 5. 2022

Komunikace s okolím

„Nová budova sportovního areálu měla přispět ke kvalitativnímu zlepšení oblasti. Budova se nachází na druhé příjezdové cestě do čtvrti Broeckgouw a má působit jako orientační bod,“ komentují urbanistickou roli stavby architekti. V budově založené na pilotách a konzolové konstrukci z oceli se vedle velké tělocvičny nachází také sál na gymnastiku a fitness nebo dva taneční sály, které se rovněž využívají pro lekce jógy nebo bojových umění.

Specifikem ostře tvarované stavby se stala především její otevřenost. „Sportovní haly a tělocvičny mají obecně introvertní a uzavřený charakter. Budova sportovního areálu ETB Sombroek je mnohem otevřenější a extrovertnější. Je to budova, která komunikuje se svým okolím,“ vysvětlují architekti. Sportovní hala se směrem k hlavní silnici a vodnímu kanálu otevírá celoprosklenou fasádou, skrze kterou proudí přirozené denní světlo do hlavní vstupní haly.

Rostliny a keramika

Vedle zeleně pokryly šikmé stěny budovy také velkoformátové keramické obklady od české značky RAKO, použité jsou jak v exteriéru, tak interiéru. Propojení vnitřku s vnějškem se pro koncept architektů ze studia Kuiper Steur Architecten stalo zcela klíčovým. Celkovému dojmu ve výsledku výrazně napomohly právě použité dlaždice – v interiéru vstupní haly i na vnějších pobytových plochách a stěnách stavby totiž byly použity dlaždice a obkládačky ve stejném barevném odstínu a formátu. „Architekti ze společnosti Kuiper Steur navrhli podlahy v nejsvětlejší barvě dlaždic RAKO Kaamos ve formátu 60 x 60 cm a třídě protiskluznosti R11B. Neglazované slinuté dlaždice v odstínu slonové kosti Kaamos Outdoor s mírně strukturovaným příjemným povrchem se nacházejí také v exteriéru. Obě části díky tomu vizuálně splývají v jednu velkou, souvislou plochu a plynule přecházejí jedna v druhou,“ vysvětluje za RAKO Kees Bootsman, obchodní manažer.

Promyšlený koncept, který pracuje s barvami erbů obou původních částí města – Edam (zelená a červená) a Volendam (oranžová a modrá) – se přesunul na stěny v interiéru. „Chtěli jsme prostřednictvím barevného konceptu obkládaček přiblížit barvy naší obce hostům a sportovcům, kteří k nám přijíždí z tuzemska i ze zahraničí. Barevné obkládačky jsou použity na stěnách šaten, sprch a WC. U vnitřních podlah je důležité mít správnou protiskluznost, což umožňuje chodit po podlaze bezpečně jak v obuvi, tak naboso. Přesto musí být dlaždice ještě snadno udržovatelné. Díky volbě ekologických keramických obkladů RAKO jsme mohli použít dlaždice v tloušťce 2 centimetrů se stejným designem a s vyšší protiskluzností ve venkovním i vnitřním prostoru ve vstupní zóně,“ vysvětluje architekt Jack Steur.

Vedle estetické hodnoty architekti mysleli i na parametry ekologické a energetické. Celý sportovní objekt proto funguje jako CO₂ neutrální, je vybavený tepelným čerpadlem a solárními panely, vegetační střecha zase funguje jako zásobník na vodu. Se stejným důrazem byly vybírány i stavební produkty a technologie, architekti totiž budovu záměrně navrhli tak, aby se v případě potřeby dala rozšířit a byla schopná absorbovat další náplň. Flexibilita a udržitelnost je totiž podle autorů základním aspektem pro dlouhou životnost budov.