Tančící mrakodrap na Tchaj-wanu

350 metrů vysoká budova s mnohaúrovňovým využitím bude na přibližně 10 000 m2 užitné plochy hostit kancelářské prostory Department of Urban Development; 5000 m2 je věnováno Muzeu rozvoje města Tchaj-čhung a dalších cca 3000 m2 pak bude mít různorodé využití, např. pro výstavní prostory umělecké galerie, restaurace a obchody, a autoři nezapomněli ani na střešní zahradu. Součástí projektu bude také venkovní plaza, která by se měla stát jedním z důležitých bodů sociálního života obyvatel města.

Kam vítr, tam plášť

Zajímavější než vnitřní uspořádání mrakodrapu je však jeho venkovní vzhled. Charakter podnebí, pozemku i využití objektu daly budově tvar vlnící se elegantní křivky. Inspirací pro vizuální i funkční pojetí stavby byl DUO studiu květ stromu švestky – rostlinný symbol Tchaj-wanu a Číny. Otevírá se a zavírá podle toho, jak vane vítr, a stejným způsobem reaguje i fasáda „větrné“ věže. Svrchní plášť železobetonové konstrukce tvoří tisíce malých větrných turbín, které generují dostatek elektrické energie, aby pokryly část spotřeby budovy. Vzor fasády se mění podle toho, jak lopatky turbín reagují na momentální povětrnostní podmínky. Zároveň chrání prosklené části před přímým slunečním zářením, a zabraňují tak vytváření skleníkového efektu a snižují náklady na klimatizaci. V souladu s pohybem lopatek turbín získává tvar budovu buď pevnější kontury, nebo se zdá být více transparentní. Podle slov autorů: „Vítr organickou věž oživuje.“ Platí to i v nočních hodinách, neboť tehdy se projeví další vybavení turbín – LED osvětlení zabudované přímo v jejich středu a samozřejmě dotované energií vyrobenou právě turbínou. Barevnost nočního osvětlení reaguje na venkovní teplotu, stejně jako pohyb turbín odpovídá síle a směru větru. Na první pohled tedy bude patrné, jak teplá či studená noc věž obklopuje. Vnější obálka objektu tak bude skutečně živým organizmem, který svým způsobem „dekóduje“ okamžitou povětrnostní a podnební situaci.

Udržitelná architektura

Decode Urbanism Office není prvním ani posledním architektonickým studiem, které se snaží o využití moderních technologií a přírodních vlivů k získání elektrické energie pro vlastní provoz budovy. „Živou“ fasádu s podobným záměrem představilo rakouské COOP HIMMLEB(L)AU v projektu budovy Town Town Erdberg ve Vídni, jenž vyhrál Cenu za udržitelnost 2010 v rámci MIPIM Architectural Review Future Project Awards, v níž jsou představovány nerealizované či nedokončené projekty. Podle slov šéfredaktora Architectural Review, Kierana Longa, dává soutěž možnost seznámit se s příklady architektury, která nejenom naplňuje zadání klientů, ale především přemýšlí o dopadu a vlivu staveb na své okolí. Objekt Town Town Erdberg vyrábí elektřinu dvěma způsoby: turbína na vrcholu věže je umístěna tak, aby zachycovala a zpracovávala dominující větrnou energii, kovové panely fasády obsahují fotovoltaické články k výrobě elektřiny ze slunečního záření. Jak je u COOP HIMMELB(L)AU zvykem, prototyp fasády je testován ve spolupráci s odbornou firmou SFL Technologies. Mnoho současných ateliérů hledá optimální novou podobu architektury v energeticky aktivních architektonických prvcích, což v ekologickém kontextu dává do budoucna jistou naději na udržitelnější stav našich měst.