Svobodná a veselá škola
Škola v Alžírské ulici v Praze je radostnou stavbou pro děti, je zhmotněním představ o moderním a vkusném prostředí pro výchovu a péči o nejmenší. Autorem projektu renovace areálu školy je ateliér rala v čele s architektem Radkem Lampou.
Jaroslav Sládeček , 18. 4. 2012
Budova, jejímž provozovatelem je ZŠ a MŠ Červený vrch, slouží jako mateřská škola a školní družina. Jde tedy o sociální výstavbu s omezenými finančními náklady, čímž byla škála možností při vytváření návrhu limitována. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto o nástavbě a celkové rekonstrukci objektu.
Areál se nalézá v blízkosti ulice Evropská, od níž je odcloněn dvěma panelovými domy s pásem zeleně. Leží na mírně svažitém pozemku ohraničeném ulicemi Alžírská, Africká a Kladenská a je řešen jako velká zahrada s cestičkami, spojujícími jednotlivé pavilony. Ty jsou zde celkem čtyři. První tři jsou identické školní budovy (dvě jsou již zrekonstruované), čtvrtá část je kuchyně s technickým zázemím areálu a bytem správce. Tento hospodářský pavilon je převážně jednopodlažní, v místě bytu správce má dvě a někde tři nadzemní podlaží.
Rekonstrukce nebo novostavba?
Objemy pavilonů byly původně dvoupatrové a pro účely školy byly touto rekonstrukcí zvýšeny o jedno podlaží. Nástavby, přístavby a dostavby jsou často kamenem úrazu, neboť zpravidla citelně změní tvář domu. Je vzácností, když se povede navázat na původní objekt formou, korespondující s charakterem původního objektu v míře dostatečně citlivé, aby celkový výsledek nebyl neohrabaným slepencem několika nesourodých celků.
Kvůli omezenému rozpočtu byla zvolena cesta nástavby dalšího podlaží a bylo jen otázkou, jak tuto nástavbu pojmout a vypořádat se s charakterem domu ze šedesátých let. Autoři návrhu se snažili, aby nikdo nepoznal, že k nějakému zvýšení objektu vůbec došlo. Nastavěné podlaží důsledně kopíruje spodní podlaží původní budovy, takže návštěvník nepozná, že před rekonstrukcí byl dům o patro nižší. Dokonce ani není lehké poznat, zda jde o dům postavený v šedesátých letech nebo zda se nejedná o novostavbu. Tím se autoři úspěšně vypořádali s otázkou, zda vytvářet kontrast mezi původní a dostavovanou částí. Jelikož se však v tomto případě jedná o budovu starou 40 let, mohli bez výčitek přistoupit k onomu purismu, který zde splnil jejich očekávání.
Pestrá fasáda pro děti
Podle charakteru fasády je na první pohled zřejmé, že jde o stavbu pro děti. Omítka pavilonu je v bílé barvě a tím vytváří čistý prostor k barevným hříčkám, pro něž byla vybrána technika mozaiek. Ta má své výhody oproti nátěrům, především barevnou stálost a plastickou strukturu.
Mozaiky jsou tvořeny barevnými čtverci o rozměru 5x5 cm a jejich vzory mají jasný kompoziční význam. Každá stěna je jiná podle toho, kam se obrací. Na jižní fasádě, kde jsou velká okna, tvoří mozaika jeden obrazec, pokrývající celou fasádu. Přestože je použita na tak velké ploše, zůstává střízlivá a umírněná. Zároveň vytváří pestrou dekoraci pro přilehlý prostor dětského hřiště, které se tím stává útulnou součástí areálu.
Živost je zde navíc umocněna i barevnými plochami otočných panelů hravé zástěny, která vytváří předěl mezi zadním vstupem do školy a prostorem pískovišť. Tento prvek umožňuje jednoduchým způsobem oddělit jednotlivá prostranství a jeho samotná otočná konstrukce zároveň nabízí další možnosti k hrám.
Na severní fasádě, kde jsou okna malá a kde je umístěn hlavní vstup, návrh již střízlivěji kombinuje bílou omítku ve vyšších patrech s mozaikou, umístěnou jen okolo oken v přízemí.
Svět fantazie, barev a tvarů
Zajímavě barevné řešení má také interiér. Zatímco na fasádě byla použita vedle bílé a šedé barvy také kombinace modré, žluté a červené, v interiéru se rozehrává koncert různých odstínů barev od modré po zelenou. V kontrastu s teplými červenými podlahami a přírodním dřevem dosahuje celkový dojem interiéru klidného a přívětivého účinku. Modrobílá mozaika společně se zelenou prostupuje zvnějšku až do jádra koupelen a umýváren. Do nich je možné nahlížet ze tříd i chodeb, a tak mít děti nejen co nejvíce na očích, ale především moci trávit většinu času v otevřených prosvětlených a vzdušných místnostech, což jsou podmínky pro školu ideální a nutné.
Dokončení na další straně.
Jak to uvnitř funguje
Z hlediska dispozice došlo na původním objektu k několika menším, ale nutným úpravám. Prostor nástavby pak umožnil vytvoření dvou tříd družiny základní školy.
V přízemí vzniklo zasklením stávajícího průchodu nové zádveří a do prostoru stávající terasy byl vestavěn osobní výtah probíhající až do 3. nadzemního podlaží, aby byl celý objekt přístupný i osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Nutné změny se dotkly i dispozice sociálního zázemí a zázemí pro personál. V rámci úprav tohoto přízemního podlaží byla také vytvořena třída MŠ.
V 1. a 2. NP byl pomocí obezdění stávající terasy vytvořen nový prostor pro přípravnu jídel, sklad a výtah. Pro lepší přehled o pohybu dětí byly v obou stávajících podlažích proraženy z denní místnosti otvory do šatny a obdobně i do umývárny dětí z prostoru herny. Tím se tyto prostory více propojily, opticky rozšířily a získaly na zajímavosti díky novým průhledům mezi jednotlivými místnostmi.
Na novém třetím podlaží nástavby se nachází dvě třídy družiny základní školy. Disponuje také dvěma oddělenými nikami, které jsou součástí každé třídy. Posuvné stěny pak umožňují oddělení niky od vlastního prostoru třídy nebo naopak jejich propojení a variabilní zvětšení prostoru. Podobně jako v nižších podlažích mateřské školy i zde bylo vytvořeno optické propojení mezi oběma třídami, sociálním zařízením a chodbou.
Všechna podlaží jsou propojena dvouramenným schodištěm osvětleným světlíkem, který zároveň plní funkci výlezu na střechu a odvětrání v případě požáru.
Počítačové zpracování
Projekt byl zpracován v ArchiCADu a architekti v případě tohoto zadání ocenili jednoduché a uživatelsky příjemné prostředí při 3D digitalizaci stávajícího stavu rekonstruovaného objektu. Návrh byl s možností okamžité kontroly vytvářen rovněž ve 3D. Pro členění výkresů stávajícího stavu, návrhu i kombinace bouraných a nově navrhovaných konstrukcí autoři využili kombinací vrstev, různé sady per pro barevné nastavení výkresů a mapu pohledu. Architekti i projektanti stavební části i profesí ocenili jednoduchý export do DWG – stále ještě dnes nejžádanějšího, zejména ze strany specialistů, souborového formátu pro předávání 2D dokumentace.
Více k tématu
- Autoři: Radek Lampa, Jan Mackovič, Petra Pelešková, Petr Šindelář
- Ateliér: architektonický ateliér rala s. r. o.
- Země: Česká republika
- Stavebník: MČ Praha 6
- Město: Praha 6
- Ulice, číslo: Alžírská 647, pavilon č. 2
- Datum projektu: 2008
- Realizace: 2010