Světlo světa spatřily dva nové zákony | zákon o veřejných zakázkách a koncesní zákon (PPP) | I. díl

Poté, co zákony schválí parlament i senát a podepíše prezident republiky, významně ovlivní zejména ty subjekty, které mají zájem o veřejné zakázky na stavební práce a s nimi související služby. Jak už to tak bývá, nové právní normy jsou složité, proto se Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství (ABF) rozhodla uspořádat konferenci a na ní odbornou veřejnost seznámit s právními úpravami a hlavními změnami, které přinášejí. Konference se konala v rámci 16. mezinárodního veletrhu FOR ARCH v pražských Letňanech, pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ve spolupráci s Hospodářskou komorou hl. m. Prahy, Svazem podnikatelů ve stavebnictví a Svazem drobných, malých a středních zaměstnavatelů ve stavebnictví.Rozdíl mezi veřejnou zakázkou a koncesní smlouvouPro lepší orientaci se nejprve vysvětlíme rozdíl mezi veřejnou zakázkou a koncesní smlouvou. Veřejná zakázka je smluvní vztah, kdy po realizaci dodávky, služby nebo stavby zadavatel v plné hodnotě zaplatí a soukromý dodavatel nevyužívá žádné další užitky z předmětu plnění veřejné zakázky. V rámci koncesní smlouvy koncesionář poskytuje službu nebo realizuje dílo pro zadavatele na základě smlouvy na dobu určitou a navíc je mu umožněno brát užitky z realizace této služby nebo díla, případně i formou zpoplatnění uživatelů služby. Koncesionář pak nese část rizik vyplývajících z realizace předmětu plnění koncesní smlouvy. Součástí koncesní smlouvy může být částečná, ale i úplná finanční úhrada ze strany zadavatele.Zákon o veřejných zakázkáchProgram konference se skládal se ze dvou bloků. Dopolední blok byl zaměřen na zákon o veřejných zakázkách. Ten v minulosti prošel složitým vývojem a byl často kritizován pro svou složitost a nepřehlednost. Jeho současnou podobu, která plně odpovídá požadavkům Evropské komise, představil Mgr. David Dvořák z Odboru veřejných investic Ministerstva pro místní rozvoj. Přednášející pohovořil o důvodech přípravy nového zákona a porovnal ho se stávajícím zákonem. I když současný zákon číslo 40/2004 Sb. je účinný teprve od května loňského roku, bylo nezbytné přijmout zákon zcela nový. Jeho hlavním cílem je převzít do českého právního řádu dvě zadávací směrnice EU, které byly vydané v dubnu loňského roku a nahradily směrnice předchozí. Zákon v návaznosti na nové směrnice přináší několik změn, které by v konečném důsledku měly přispět k větší efektivitě a k administrativnímu zjednodušení celého procesu zadávacího řízení. Jedná se například o centrální zadávání, rámcové smlouvy, či o možnost elektronického zadávání jednotlivých veřejných zakázek. Jednotlivá ustanovení nového zákona byla přeformulována, nebo podrobněji rozvedena a to tak, aby zákon byl co nejvíce jednoznačný a aby byly eliminovány případné výkladové problémy. Nicméně podle předkladatelů zákona nová právní norma zásadním způsobem nemění celý systém veřejného zadávání. Cílem tak bylo zachovat co nejvíce ze struktury a z obsahu dosavadního zákona číslo 40/2004 Sb. To vše by pak v konečném důsledku mělo výrazně přispět ke zmenšení korupčního prostředí v oblasti zadávání veřejných zakázek.Výtah z důležitých ustanovení nového zákona o veřejných zakázkáchV rámci rozdělení veřejných zakázek stanoví nový zákon veřejné zakázky nadlimitní, podlimitní a veřejné zakázky malého rozsahu. Jednotlivé limity se budou na úrovni EU měnit každé dva roky. Limit pro rozlišení mezi podlimitními veřejnými zakázkami a veřejnými zakázkami malého rozsahu zůstal zachován a je stanoven na hranici 2 mil. Kč. Úprava veřejných zakázek malého rozsahu (do 2 mil. Kč) se nemění. Úloha centrálního zadavateleNový zákon umožňuje, aby jeden subjekt (tzv. centrální zadavatel) mohl zadávat veřejné zakázky pro jiné zadavatele. Díky tomu podle předkladatelů zákona dojde k úspoře finančních prostředků v důsledku nákupu větších objemů a k větší profesionalizaci zadávání, například u málo zkušených zadavatelů. Nový zákon však centrálního zadavatele nezřizuje; pouze vytváří podmínky pro jeho vznik na nejrůznějších úrovních.Elektronické zadávání veřejných zakázekNový zákon otevírá prostor pro postupnou elektronizaci zadávacího řízení, přičemž písemné i elektronicky prováděné úkony zcela zrovnoprávňuje. Přínosem pro zadavatele i dodavatele je nejen snížení administrativních nákladů, ale i zvýšení transparentnosti celého procesu řízení.Elektronické aukceTento proces plně automatizovaného způsobu hodnocení nabídek může v konečném důsledku přinést značné úspory (podle zahraničních zkušeností řádově 10 až 20%, ve výjimečných případech ovšem až 50%). Výhodou je i automatizace celého procesu, vedoucí k vyšší objektivitě zadávacího řízení.Nový zákon rovněž zavádí institut zvýhodnění dodavatelů, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením. Zároveň jsou však stanovena přísná kritéria pro prokazování této skutečnosti, aby nedocházelo ke zneužívání této výhody.Seznam kvalifikovaných dodavatelů a Seznam certifikovaných dodavatelůDíky seznamu kvalifikovaných dodavatelů dochází k významným administrativním i finančním úsporám. Navíc se výrazně snižuje riziko vyloučení ze zadávacího řízení z důvodu chybného prokázání kvalifikace. Zákon nově a podrobně upravuje pravidla pro vznik systémů certifikovaných dodavatelů. Dodavatelé tak budou mít možnost nahradit prokázání kvalifikace v plném rozsahu certifikátem, který vydává nezávislý certifikační orgán. Podle nového zákona nebude tato možnost omezena pouze na stavební zakázky.Účinnost nového zákona je plánována od 1. ledna 2006. Předkladatelé zákona zde vycházejí z data pro povinné převzetí evropských směrnic, kterým je 31. leden 2006. Tento článek vznikl za pomoci těchto webových stránekwww.pppcentrum.czwww.mmr.czwww.sps.czwww.asociaceppp.cz