Světlo 05 | 2007 - Architekturní osvětlení
Architekturní či architektonické osvětlení je fenomén, který se objevil již dávno, avšak jeho nebývalé rozšíření spojené s rozvojem světelné techniky lze pozorovat až v druhé polovině 20. století, zejména v několika posledních letech. Pod názvem architekturní je možné chápat spíše umělecké osvětlení staveb, zatímco architektonické osvětlení může být pojímáno spíše jako osvětlení přírodních objektů jako skal, krasových jeskyní apod. Běžně se však mezi těmito termíny nedělá rozdíl, navíc nejsou nikde definovány.
Jiří Novotný , 24. 9. 2007
Ve starověku se stavěly především různé sakrální stavby jako kostely, chrámy apod., popř. paláce vládců, jejichž stavitelé usilovali o co největší využití denního světla. Zřizovalo se jen slavnostní osvětlení přístupových cest a schodišť při zvláštních příležitostech. V první polovině dvacátého století se vnější architekturní osvětlení průmyslových a administrativních budov téměř nepoužívalo. Uplatňovaly se jen reklamní nápisy a symboly, většinou s použitím svíticích trubic. Architekturní osvětlení různých památek a významných budov žárovkovými světlomety bylo nákladné, takže jeho instalace byly jen omezené. Dnes se vnější osvětlení budov rozšiřuje v centrech velkoměst na většinu významnějších objektů a často má reklamní charakter, dále na mnoho historických budov a pomníků, a to nejen ve velkých městech. Vedl k tomu ohromný rozvoj turistického ruchu a samotné světelné techniky (tu se snaží sledovat náš časopis). Přirozeně při projektování, výstavbě i provozu architekturního osvětlení vzniká množství otázek a problémů, které je třeba řešit. Především jde o rozhodnutí, co a jak osvětlovat; dříve (aspoň v Česku) bylo nutné získat souhlas architekta města, což nutilo investora a projektanta řešit osvětlení s ohledem na okolní zástavbu. Dnes by se vlastně k takovýmto záměrům mělo vyjadřovat i MŽP, neboť zbytečně intenzivní osvětlení fasád znamená neužitečnou spotřebu energie a zatěžování prostředí rušivým světlem. Bohužel v současné době tyto mechanismy zjevně nefungují, prostě máme větší svobodu. Apeluji tedy na projektanty a investory, aby při řešení architekturního i reklamního osvětlení dodržovali aspoň světelnětechnické zásady a estetická hlediska (viz např. Světlo č. 4/2007, str. 47). časopis SvětloZ obsahu čísla 05 | 2007:Pro osvěžení pamětiJubileum doc. Ing. Jiřího Plcha, CSc.130. výročí narození prof. Vladimíra Lista Svítidla a světelné přístroje Maturitní práce studentů SUPŠS Kamenický Šenov – design světelných objektů Nové kolekce svítidel LucisTraxon – LED pro vrcholný světelný designLihová svítidla 1. část Trh, obchod, podnikáníSvítidla Serie 03 s překrývanými zářivkami – čerstvá novinkaLUMINEX zve na veletrh Tendence 2007Nový hráč na trhu s osvětlením Široký sortiment núdzových svietidiel SEC Lighting Inovační řešení elektroinstalace Světelnětechnická zařízeníSpolečnost Thorn a Pražské Quadriennale Osvětlení obchodního komplexu Forum Coimbra v Portugalsku Architekturní osvětlení lázeňského Hotelu Kolonáda Osvětlení Langweilova modelu Prahy Technicko ekonomická hlediskaOsvětlení cyklistických stezek Snižování energetické náročnosti veřejného osvětlení Osvětlení interiérů Stolní svítidla (část 1) Provoz a údržba osvětlení Uživatelské rozhraní grandMA 2Port Node onPC Systém LuxLift – snadná údržba svítidel Bezdrátové dálkové ovládáníOvládání a řízení osvětlení firmy WAGO Veletrhy a výstavy For Arch 2007 se blížíNázory a zkušenostiRušivé světlo Část 7. – Měření rušivého světla Normy, předpisy a doporučení Nové hodnocení vnějšího zastínění denního osvětlení Světelné zdroje Bílé LED – světlo budoucnosti Z odborného tisku City, People, Light – akce Philips v Rotterdamu Činnost odborných organizací 26. generální zasedání Mezinárodní komise pro osvětlování CIE v Pekingu
