"Šuplíkový" projekt: Rozhledna
Dřevo jako stavební materiál pro výstavbu vyhlídek, vyhlídkových věží či geodetických bodů bylo používáno od nepaměti. Životnost takovýchto staveb byla závislá vždy na dostupné úrovni ochrany dřevěných prvků zejména proti povětrnostním vlivům. Historicky se životnost pohybovala v řádu desítek let - při použití opracovaných rostlých kmenů –kulatiny nelze prakticky dlouhodobě zabránit vzniku trhlin a tím následné degradaci konstrukce. V důsledku těchto skutečností byly některé dřevěné rozhledny již našimi předky realizovány s opláštěním obvodovými stěnami , kryté například šindelem.
Jan Mádlík , 15. 12. 2014
Vzhledem k požadované výšce vyhlídkové plošiny 30m nad úrovní terenu, materiálu veže a v návaznosti na vyhl. 23/2008 sb. § 20, je naším logickým vyústěním, že rozhledna musí být navržena bez obvodových stěn .
Život rozhledny začíná výstavbou a dále pokračuje systémem následné údržby. Tato přímo ovlivňuje, kolik generací si bude mít možnost vychutnat rozhled po okolí Městských lesů.
Současně by však mělo být patrné v jakém časovém období stavby vznikla – pokud se tedy nejedná o repliku například nějaké shořelé či jinak degradované historické dřevěné stavby, která má tvarosloví odpovídající její době vzniku. S dobou vzniku stavby souvisí zejména systematika použití dřeva jako hlavního konstrukčního materiálu. Velkým příkladem použití dřeva jako hlavního konstrukčního materiálu v současné době, je pro nás Rakousko, kde se takovéto realizace uplatňují i v mnohem více klimaticky namáhaných partiích, nežli je právě naše Černá Stráň.
Náš návrh řešení vychází právě z tohoto klimaticky odzkoušeného konceptu dřeva jako hlavního konstrukčního materiálu ve formě lamelového lepeného dřeva. Návrhem nosné struktury rozhledny z lamelového lepeného dřeva /dále LLD/ snižujeme na minimum množství spojů - styčníků a tím možných potenciálních vstupů zejména atmosférické vody do nosných dřevěných konstrukcí. Jednoduchost následné údržby by se měla pozitivně projevit na životnosti takto realizované stavby.
Ideový návrh řeší umístění dřevěné rozhledny v Městských lesích Hradec králové na p.č. 942/20 v k.ú. Nový Hradec Králové, pozemek je ve vlastnictví Statutárního města Hradec Králové, v nájmu Městských lesů Hradec Králové a.s.
Lokalita zvolená k výstavbě rozhledny se nachází na okraji PP Černá stráň a současně leží na trase III. Městského cyklookruhu . Ve vzdálenosti cca stovek metrů od místa výstavby vedou turistické trasy. Nadmořská výška lokality se pohybuje okolo 292 m.n.m. B.p.v.
Městské lesy jsou využívány k rekreaci širokou veřejností všech věkových kategorií. Z tohoto důvodu jsme začlenili do konceptu dvě odpočinkové úrovně pro osoby které by výstup najednou do výšky 30 ti metrů nebyli schopni realizovat. Na těchto odpočinkových terasách by byly instalovány doprovodné aktivity, k procvičení pohybových či vědomostních schopností /například poznávání jednotlivých druhů dřevin, zvěře něco z historie… atd /
Vlastní objekt rozhledny je situován ke křížení lesních cest a to zejména z důvodu dostupnosti případného zásahu HZS. V souvislosti s požární ochranou je nutno počítat s vytvořením volného prostoru bez porostu ve vzdálenosti 6,5 m od obvodových konstrukcí rozhledny. V návaznosti na ni východním směrem může být situován krytý přístřešek pro návštěvníky, jehož konstrukční tvarosloví by mělo být shodné s rozhlednou. Pochozí plochy, u nichž se předpokládá vyšší provoz turistů budou provedeny z nekalibrovaného přírodního kamene, kladeny do pískového lože, spáry zapískovány.
Nosnou konstrukci rozhledny tvoří tři půdorysně trojúhelníkovitě uspořádané vazníky z lepeného lamelového dřeva /douglaska/ , které jsou spojeny dvěmi odpočinkovými a jednou vyhlídkovou úrovní. Odpočinkové úrovně jsou ve výšce +12, +21 m, vyhlídka je ve výšce +30 m. Vyhlídka je kryta střešní konstrukcí s oplechováním preoxidovaným titanzinkem černé barvy, která připomíná vznik pojmenování- Černá stráň.
Nosná struktura těchto platforem je shodně vyrobena z LLD. Pochozí plocha je tvořena dřevěnými fošnami, které budou upevňovány ze spodní strany.
Schodiště spojující jednotlivé úrovně je vřetenové pravotočivé s odpočinkovými mezipodestami . V jednom rameni je 18 stupňů. Celkový počet stupňů je 180.
Schodiště se zábradlím je navrženo jako celodřevěné z masivních fošen nesených vřetenem s příložkami a vnější nosnou strukturou shodně z fošen. Vzhledem k následným cyklickým revizím a provozní bezpečnosti objektu z dlouhodobého hlediska a vzhledem k tomu, že v celkovém součtu má dřevěné schodiště bez opláštění nejvíce spojů s místy, kde může zatékat a následně docházet k rozvoji hnilobných degradačních procesů bychom doporučili provést toto schodiště spíše z ocelové konstrukce s nášlapy z perforovaných plechů.
