"Šuplíkový" projekt: Polyfunkční objekt, Uničov

Historická struktura sídla by neměla být měněna, řešená část však byla druhotně modifikována jiným trasováním okružní komunikace – tř.Hrdinů. Názor na řešení této části byl upřesněn v Regulačním plánu (RP), kde byla navržena kompaktní uliční čára. Předkládaný návrh více precizuje podmínky RP a vychází z názoru, že je možná i kombinace mezi historickou rozvolněnou strukturou a kompaktní zástavbou. Děje se tak pomocí uzavření stáv.ul.čáry objektem nad původním půdorysem o 2.NP – tento objekt zde dříve stál a ulici uzavíral – a dále je vytvářena již kompaktní ul.čára nárožním objektem, propojeným s ostatní zástavbou pomocí ohradní zdi s branou, tak jak jsou i ostatní objekty v ul.Medelské. Historická půdorysná linie ulice zůstává zachována rehabilitací ukončujícího objektu a osovým zalomením, západněji se již návrh nalézá na nově vymezeném území tř.Hrdinů.

Počet podlaží je stanoven v RP na 2NP + podkroví, což je v návrhu dodrženo. Jsou rovněž dodrženy poměrné výšky korunních říms objektů v sousedství. Nová zástavba sleduje také klesání terénu – západně položený objekt je osazen níže. U objektu nejsou předsazená schodiště, výškové rozdíly jsou vyrovnány vnitřními schody. Tvary a sklony střech vč. šířkových parametrů jsou odvozeny z okolí – jedná se o sedlové střechy, u objektu blíže Medelské bráně je štít opticky snížen náznakem polovalby.

Vyvrcholením urbanistické struktury města jsou věže církevních staveb s hl.lodí kostela, Mariánský sloup a radnice se svou věží. V přímém sousedství je to pak Medelská brána s navazujícím zbytkem hradební zdi. Pohledy na dominanty zůstávají nerušeny, zvl.je dbáno na umožnění pohledu na Medelskou bránu. Nové objekty nevytváří dominanty ani výškově, ani jinak na sebe zbytečně neupozorňují. Předpokládá se tlu-mená pastelová barevnost (lomené zakalené odstíny).

Navržený otevřený prostor ul.Medelské se přirozeně zužuje a graduje Medelskou bránou jako dominantou – vstupem do města. Směry uličních os jsou zohledněny ve směrech hl. uličních front. Průhledy v ulicích jsou tak zachovány i lépe definovány.

Návrh vědomě navazuje na tradiční architektonické postupy z hlediska utváření hmoty, formy i použitých materiálů a reaguje na kontext místa, nechává se jím inspirovat. Stavba usiluje o citlivé začlenění do existujícího kontextu, omezuje současné negativní rysy prostředí (podepření pilíři štítové stěny sousedního domu, stáv.rozpadlá urbanistická struktura, výhled na panelové sídliště). Užívá přitom citace historického tvarosloví a schémat v parafrázovaných souvislostech (a to nikoliv nesmyslných), vyplývajících z pohybu na současné arch.scéně – jedná se o moderní výrazové prostředky. Není užito křiklavých barev. Je použito tradiční hmotové formy a zcela nečleněných hladkých fasád, není však užito vícetabulkových oken, která by v novodobé stavbě působila anachronicky vzhledem k poloze na dopravním okruhu a ve vazbě na panelovou zástavbu za tř.Hrdinů (v tomto ohledu je tato vrstva návrhu mírně kontrastní).

Historické vztahy jsou tedy respektovány, jsou však limitovány přiblíženou novou trasou tř.Hrdinů, kde je v návrhu dosaženo akceptovatelného kompromisu – historické kompo-ziční vztahy jsou tvůrčím způsobem dotvořeny. Nový návrh není řešen na úkor existují-cích hodnot, je ovšem řešen na úrovni architektury a designu dnešní doby. Kontextuální architektonické tvarosloví je tak transponováno do první dekády 21.stol. - obdobně, jak lze nalézat v příkladech soudobé arch.tvorby po celé Evropě.