Studenti FA ČVUT navrhli a postavili dřevěnou tribunu na břehu pražského Džbánu

Nový mobiliář na slavnostní vernisáži 26. září 2018 osobně vyzkoušeli místostarosta Městské části Praha 6 Martin Polách a radní Roman Mejstřík, jenž má na starosti životní prostředí. Za Fakultu architektury ČVUT promluvil její děkan Ladislav Lábus a po lavici se prošel rovněž proděkan pro vnější vztahy Jan Jakub Tesař. Jedná se již o druhý projekt spolupráce FA ČVUT a MČ Praha 6, jako první se loni v létě podařilo zrealizovat dřevěný průchod v parku Indiry Gándhíové v Dejvicích.

Tentokrát studenti hledali místo dále od univerzitního kampusu, záměrem byl objekt, který by ve veřejném prostoru mohla využívat co nejširší veřejnost. Volba nakonec padla na svažitý břeh nad vodní nádrží Džbán v Praze – Vokovicích. Místo v těsné blízkosti travnaté pláže, v horní části hraničící s oblíbenou pěší trasou/cyklostezkou. Ve svahu už navíc existovala vyšlapaná pěšina a nebylo třeba výrazně zasahovat do vzrostlé zeleně.

Práce začala prohlídkou Prahy 6, rozdělením do týmů, vytipováním místa a prvními skicami. Následovalo rozpracování konceptu a dokumentace návrhu, specifikace materiálů, rozpočet akce, objednávky. Dílny se pod vedením architektů Josefa Mádra a Štěpána Tomše zúčastnilo celkem 11 studentů. Celkem trvala, od první čáry na papíře až po realizovaný objekt, devět dní a samotná stavba na místě zabrala 6 dní.

Výsledkem je pobytová lavice ve formě tribuny, která nabízí různé úrovně sezení. Přístupná je dobře z horní i spodní úrovně. Konstrukce lavice je dřevěná z masivních 160mm KVH nosníků, opláštěná prkennou palubou. Dřevěné prvky jsou chráněny silně ředěnou vrstvou lazury, takže prosvítá kresba dřeva, a lavice díky šedému tónování splývá se svahem a okolím.

Objekt je navržený jako dočasný s plánovanou životností minimálně tří let, která se ale při občasné údržbě dá výrazně prodloužit. Studenti také uklidili velkou část svahu v okolí lavice i v místě, kde si připravovali stavební materiál.

Ve svažitém terénu si museli poradit se zakládáním, obtížné bylo vrtání zemních vrutů nebo osazení nosníků do roviny. „Nejpodstatnějším poznatkem pro mě bylo, že se návrh během realizace mění a vyvíjí kvůli úskalím a nástrahám, které se neobjeví v ateliéru nad papírem či počítačem,“ sděluje svoji zkušenost z letního workshopu studentka 2. ročníku FA ČVUT Iveta Bernatová.

Realizace studentského projektu by nebyla možná bez podpory společnosti Molepo s.r.o., na jejímž pozemku se stavba nachází, společnosti Robert Bosch odbytová s.r.o., která studentům zapůjčila nářadí, a firmy BAYO.S, jež dodala kotevní techniku.

Převést návrh do reálné podoby je pro studenty jedinečná zkušenost. Architekt Mádr si ale nejvíc cení spolupráce v týmu: „Každý účastník workshopu je potřebný, každý má svůj přínos, každý se může prosadit, každý si najde své místo v týmu. Každý je lepší na něco jiného, ostatní se od něho učí a on od nich.“ A věří, že budoucí zaměstnavatelé ocení mladé architekty se zájmem o obor a praktickými zkušenostmi.

Ateliér Josefa Mádra funguje na FA ČVUT v rámci Ústavu navrhování II, který na fakultě praktikuje koncept „learning by doing“. Na spojení školní výuky s praxí formou realizovaných projektů se specializuje od roku 2013, kdy pod vedením mladých akademiků a doktorandů ústavu postavil tým ČVUT v Kalifornii energeticky soběstačný dům AIR House, dnes informační centrum univerzity.