Práce je rozvinutím oceněného soutěžního návrhu pro urbanistickou soutěž na ideové řešení Strahova. Skládá se ze dvou komplementárních projektů: architektonické studie konverze Masarykova stadionu na studentské koleje a urbanistické studie nové zástavby prostoru stávajících kolejí.
Východiskem pro obě úlohy byla analyticko-koncepční studie celého VRÚ Strahov. Z ní je patrné, že největším problém území je velikost a absence programu Masarykova stadionu. Přesunutí studentských kolejí do jeho tribun funkčně propojí celé území, vyřeší spory o přesouvání studentů na periferii a uvolní atraktivní pozemky dožívajícího kampusu pro novou výstavbu.
Proč nepostavit raději nové koleje, jejichž výstavba by byla levnější?
Nové koleje by se pravděpodobně stavěly na okraji Prahy. To není výhodné pro studenty ani pro život města. Masarykův stadion nabízí dostatečný objem pro ubytovací kapacity a unikátní prázdno, jako důležitý prostor potenciálních aktivit. Kombinace výstavby nových kolejí s revitalizací Masarykova stadionu tedy přináší prostorové kvality, které by si výstavba nových kolejí jen těžko mohla dovolit.
Kritériem návrhu byla citlivost zásahu k původní formě, kapacita a standard bydlení.
Proč by měl být Petřínský vrchol zastavěn a proč převážně obytnou zástavbou?
Parky petřínských svahů by měly mít jasné hranice, které je provážou každodenním životem, a tedy i přirozenou kontrolou. Taková koncepce rozvoje území je podpořena i reálnými snahami developerů.
Hlavním cílem této studie je vytvoření modelu životaschopné čtvrti, která nebude uzavřenou enklávou za plotem, ale živou tkání v městském organismu. Kritérii pro takový návrh byla optimální hustota (efektivní fungování služeb), typologie zástavby (výhody rodinného domu i města zároveň) a její struktura (kvalitní veřejný prostor).
