Stavitelství nebo architektura?

Vaše nová kniha Rostislava Šváchy poskytuje základní přehled o současné české architektuře a je určena hlavně laikům. Vyšla v mutaci čeština - angličtina, je tedy určena i pro zahraniční zájemce o českou architekturu?Zahraniční investoři jsou zvyklí si s sebou vozit svoje architekty. A to je jeden z důvodů, proč jsme vydávali tuto knížku, abychom ukázali i cizím developerům a potenciálním klientům a to nejenom těm, co žijí venku, ale i těm co žijí a podnikají tady, že máme architekty, kteří jsou srovnatelní s mnoha zahraničními architekty, a někdy jsou dokonce i lepší. Česká povaha lehce upadá do extrémů. Na jednu stranu si myslíme, že jsme hvězdy a na druhou stranu sklouzneme k opačnému extrému, kdy se o sobě domníváme, že nic neumíme a máme nízké sebevědomí. Kniha jasně ukazuje kolik je u nás kreativních lidí..Máte za to, že je současná česká architektura ve světě málo známá?Myslím si, že česká architektura je určitě známá ve státech, které s námi sousedí, ale ve světě známá není. To si nedělejme iluze. Proto se ji také snažíme propagovat v zahraničí a naše knihy připravujeme vždy souběžně s českou verzí i v angličtině. Pozorujete zlepšení kvality české architektury od roku 1989 po současnost? Mohu mluvit jen za posledních pět-šest let co existuje naše organizace. Myslím si, že produkce na architektonické scéně se stále zlepšuje. Ideálně je to vidět na našich ročenkách. V designu je situace jiná, protože je úzce spojený s průmyslem. Bojím se, že dnešní český design je spíše uměním nebo řemeslem, ale nejedná se o design, poněvadž jedním z jeho charakteristických rysů je sériová výroba. A podívejte se, jak jsme na tom s průmyslem! V knize Český design 1995-2000, kterou jsme před pár lety vydali, jsme prezentovali přes sto designérů a asi dvě stovky jejich prací. Je až zarážející kolik toho zůstalo v modelech a prototypech. Výroba návrhů, které „měly štěstí“ skončila většinou u malých sérií. V architektuře je situace samozřejmě jiná a přece jen optimističtější. V dubnu příštího roku má vyjít nová ročenka architektury, bude něčím zvláštní? Vzhledem k tomu, že jde o páté – jubilejní vydání, zařadíme mimořádnou rubriku, ve které zhodnotí naši architekturu po roce 1989 jeden český teoretik a dva architekti žijící v zahraničí. Jedním z nich je Švýcar působící v Rakousku a druhý Čech žijící v Německu. Mají odstup a mohou hodnotit českou scénu nezávisleji.A kromě toho chystáme ještě zvláštní přílohu ročenky, která bude zajímavou sondou do názorů devíti vybraných českých architektů. .Máte pocit, že pohled takříkajíc zvenku přinese české architektuře zpětnou vazbu? Určitě ano. Ukážu to na jednom příkladu. Jedním z nejlepších recenzentů našich knih je prof. Matúš Dulla z Bratislavy. Velice pečlivě sleduje naši scénu a na druhou stranu si dokáže zachovat tak potřebný nadhled. Prostě není zatažený do našich obvyklých „žabomyších šťouchanic“. Má odstup.Myslíte si, že ročenky architektury jsou i pro laickou veřejnost? Jsou především pro laickou veřejnost. Vezměme si například téma bydlení, to je asi pro širší publikum to nejzajímavější. Chceme ukázat na konkrétních příkladech, jak by třeba lidé mohli bydlet, že existuje něco zajímavějšího než jen „podnikatelské baroko“. Máme u nás architekty, kteří dokáží nakreslit zajímavé domy, ať už bytové nebo rodinné. Šíření osvěty a nabízení alternativy je hlavní důvod, proč se snažíme stále něco vydávat.Považujete některá vydání ročenky za silnější, nebo mají konstantní kvalitu? Určitě jsou některé ročníky „silnější“. Některý rok najdeme spíše monumentální stavby a druhý rok třeba domy, které mají komornější měřítko. Tomu se neubráníme. Nejsme tak velká země a nestavíme tolik. To souvisí i s tím, proč překrýváme rok. Nemáme tedy ročenku třeba 2004, ale 2003-2004. A abychom to ještě trochu zkomplikovali, vydáváme ji v roce 2005. Důvodem je hlavně to, že staveb, které bychom chtěli zařadit, není dostatečně mnoho a chceme, aby naši „ročenkáři“ měli možnost volby z maximálního množství.Jak provádíte výběr staveb? Často si lidé myslí, že zařazení architekti si musí platit do knihy „vstupné“ a velice se diví, když zjistí, že to není pravda. Takové řešení by nás příliš svazovalo. Chceme docílit maximální nezávislosti a svobody výběru, který však samozřejmě vždy zůstává více nebo méně subjektivním. Proto patří můj velký obdiv a dík našim sponzorům, kteří na nás nekladou v tomto směru žádné nároky, a díky jejich velkorysosti můžeme vydávat knihu, která nepatří mezi komerční katalogy. A pokud jsem měla možnost zjistit, jde o projekt naprosto ojedinělý i ve středoevropském měřítku.Výběr staveb v ročenkách provádí architekt. Jaké kladete požadavky na tohoto člověka? Vždy je to jeden člověk a zatím vždy praktikující architekt. Hlavní kritérium výběru je na první pohled až překvapivě prosté. Snažíme se oslovovat lidi, kteří mají vlastní názor, jsou schopni ho zformulovat a nebojí se ho obhájit. A to zas není tak jednoduché. Další nutnou podmínkou je, že to musí být člověk, který si na ročenku udělá čas. Příprava knihy totiž trvá vlastně celý rok. Funguje to tak, že vybraný architekt osloví jednotlivé ateliéry, které nominují svoje aktuální práce. Náš „ročenkář“ si z nich vybere ty, které považuje za nejlepší. Výběr pak probíhá v několika kolech. V předposledním kole zůstává asi 60 - 70 staveb, a to je už většinou červen. Celé léto pak architekt jezdí po jednotlivých stavbách a na místě si je prohlíží, aby byl schopný vybrat konečný počet třiceti až třiceti pěti staveb. Tato fáze je velmi důležitá, protože fotografie mohou skutečnost výrazně zkreslovat. Podle obrázku to může být nádherný dům a pak na místě vidíte, že je téměř neobyvatelný. Vybrané domy by měly splňovat požadavky nejen estetické, ale samozřejmě i funkční. A nezanedbatelné jsou i názory lidí, kteří v nich žijí a pracují, a které tak má editor knihy „z první ruky“. Kromě vybraných staveb má ale ročenka také další rubriky či kapitoly, kde je zaznamenán třeba přehled událostí v architektuře a designu, vydaná literatura, výsledky vybraných celostátních soutěží a další. Láká Vás nějaký projekt, do kterého byste se chtěli v budoucnu pustit? Tak těch je strašně moc, ale nejsou peníze a dokonce ani lidi. Když jsme začínali, člověk plul v oblacích a za těch pár let ho to zase srazilo na kolena. Takže dnes si myslím, že když dokážeme vydat každý rok ročenku a k ní ještě tak jednu nebo dvě další knížky, je to v našich momentálních finančních možnostech asi maximum.Děkuji za rozhovorProstor – architektura, interiér, design je nezisková společnost, která upozorňuje veřejnost na zajímavé práce v oblasti stavitelství, architektury a designu jako součásti kulturního života společnosti, a to s důrazem na práce současných českých autorů. Hlavní náplní činnosti obecně prospěšné společnosti je vydávání publikací včetně doprovodných výstav a přednášek a spolupráce při přípravě TV a rozhlasových pořadů. Od roku 1999 vydává společnost pravidelně ročenky architektury. Posledním projektem je vydání knihy Česká architektura a její přísnost (R. Švácha, 2004) www.prostor-ad.czSouvisející články>>>Prostor pro domy a věci | rozhovor P.Volfa s D.VernerovouPRO KAŽDÝ DEN | SOUČASNÝ ČESKÝ DESIGNČESKÁ ARCHITEKTURA 2001|2002ČESKÁ ARCHITEKTURA 2002|2003Rostislav Švácha | ČESKÁ ARCHITEKTURA A JEJÍ PŘÍSNOST