Stavíme malou síť
Jde to různě, za použití různých hardwarových prostředků, s rozdílnou efektivitou. Jak konkrétně? To si povíme v následující kapitole věnované práci v síti, její bezpečnosti a bezproblémovosti. Jak tedy efektivně zasíťovat malou kancelář? Profese architekta nezahrnuje jen individuální práci na malých projektech, je třeba počítat s koordinací a řízením většího pracovního kolektivu. Pokud se v architektonické kanceláři sejde více lidí pracujících na počítači, je nutné začít s přípravou sítě pro sdílení souborů a tiskáren, případně vyřešit společné připojení k internetu. V dnešním dílu e-praxe se zaměříme na sítě pro menší a střední pracovní skupiny v počtu 2–15 pracovníků. Vynecháme tedy přímé propojení dvou počítačů kříženým ethernetovým či USB kabelem a vrhneme se rovnou na malou síť, kde jsou počítače připojeny do tzv. síťového uzlu (hub, switch).
Ondrej Semerák , 22. 10. 2003
Typická malá síť je založena na principu uspořádání všech počítačů do rovnocenné pozice (peer to peer). Každý každého vidí a kdokoli může sdílet a poskytovat soubory a prostředky pro ostatní. Podobné sítě většinou využívají síťového rozhraní TCP IP a jednoduché sdílení souborů a tiskáren v Microsoft Windows. Hlavní výhody spočívají v nízké pořizovací ceně jednotlivých komponent a snadném nastavení všech potřebných parametrů. Podobnou síť zvládne sestavit každý člověk delší dobu se pohybující v systému Windows nebo Mac OS. Při praktickém užívání je ale potřebná alespoň základní disciplína v pracovním kolektivu, neboť přidělování prostředků probíhá víceméně náhodně a dle potřeby a okamžitých požadavků. Data mohou být uložena na každém počítači, potom ale vzniká problém s duplicitou dat a je složitější jejich vyhledání. Pokud budou data uložena na jednom z počítačů, vzniká zase problém s bezpečností, neboť všem přístupná data je možné omylem smazat.V každém případě je třeba v podobné síti vyřešit problém zálohování a archivace dat, neboť možné následky plynoucí z chyby způsobené lidským faktorem nebo selháním techniky mohou být závažné.Komponenty malé sítěSíťové kartyZákladním dílem v počítači potřebným pro komunikaci je síťová karta. V současné době všechny prodávané notebooky a část stolních počítačů již obsahuje vestavěnou 10/100mbps síťovou kartu pro rychlou síť vedenou strukturovanou kabeláží. V případě potřeby lze síťovou kartu zakoupit téměř v jakémkoli obchodě s výpočetní technikou, ceny se pohybují od 300 do 600 Kč. Hlavní výhoda strukturovaných kabelů spočívá v kapacitě a rychlosti média, v jednom kabelu lze vést souběžně i telefonní linku, vše se pak zapojuje do konektorů typu RJ-45 umístěných na připravených zásuvkách ve zdi a poté do uzlových prvků síťové komunikace, jako jsou například síťové huby. Tyto sítě mají hvězdicovou strukturu; znamená to, že od každého počítače vede samostatný kabel až do zesilovacího prvku. Starší typ sítě vedený v koaxiálním (černém) kabelu se již téměř nikde nepoužívá, navíc byl dříve používaný způsob liniového vedení velmi náchylný k poruchám. Síťový uzel (hub)Malá síť se skládá především z pracovních stanic zapojených do společného síťového uzlu (hub). Typický síťový hub umožňuje komunikaci v rychlostech 10/100 mbps a umožňuje připojit 5–24 počítačů současně. Většího množství připojených stanic dosáhneme zapojením dvou a více hubů do jednoho společného řetězce pomocí síťového kabelu, který spojí speciální komunikační sloty jednotlivých hubů. Levnější síťové huby nejsou podobným komunikačním slotem vybaveny, je tedy třeba zvážit při koupi zařízení, jestli počet zásuvek na připojení počítačů bude v budoucnu stačit. Ceny se pohybují v rozmezí od 1 500 Kč za nejjednodušší 10mbps domácí hub s pěti porty, 2 500–5 500 Kč za 10/100mbps hub s 24 porty až po skládatelné 100mbps huby s 36 porty za více než 10 000 Kč.Externí modem a sdílení připojení k internetuKaždý současný ateliér by měl disponovat alespoň jednou e-mailovou adresou pro komunikaci s klienty a externími spolupracovníky. Je tedy potřeba zajistit připojení celé sítě na internet. Nejjednodušší a nejrozšířenější jsou externí telefonní modemy. Rychlejší variantu představuje kabelový modem, případně modem ADSL či přípojka na externí satelitní parabolu. Modem se připojí k jednomu z počítačů v síti, tento počítač pak bude sloužit jako brána do vnější sítě a internetu pro všechny ostatní uživatele v síti. Ceny modemů se pohybují od 1 500 Kč za nejlevnější telefonní modem, přes 2 500–6000 Kč za kabelový a ADSL modem až po 8 000–15 000 Kč za bezdrátové připojovací prvky a satelitní paraboly.Konfigurace a nastavení síťového připojení k internetu už vyžaduje znalost síťových protokolů a především zabezpečení sítě před možnými útoky cizích osob z vnější sítě a internetu. Existuje několik programů zajišťujících sdílení internetu a zabezpečení sítě, jako například Win Proxy nebo Win Route, u nás je asi nejrozšířenější kancelářský komplex LAN SUITE od firmy Software602. Sdílení tiskáren nebo tiskový server?Zpřístupnit tiskárnu v síti lze pomocí základního sdílení souborů a tiskáren v systému Windows. Tento způsob je také zcela zdarma, pokud nepočítáme cenu samotného operačního systému Windows. Tento způsob je sice nejjednodušší, ale přináší s sebou občas několik problémů. Sdílená tiskárna připojená k určitému počítači v síti nebude fungovat, pokud je daný počítač vypnutý nebo na něm není uživatel přihlášený do sítě. Pokud je navíc tiskárna připojena přes zatím stále rozšířený LPT kabel, bude při tisku zatěžovat hostitelský počítač natolik, že bude neúnosné na něm pracovat v náročnějších programech na grafiku nebo 3D modelování. Pokud navíc dojde k reinstalaci hostitelského systému nebo přepojení tiskárny k jinému počítači z důvodu reorganizace pracoviště, bude nutné znovu na všech počítačích nastavit novou sdílenou tiskárnu.Asi nejspolehlivější řešení tedy představuje samostatné zařízení nazývané tiskový server (printserver). Nejjednodušší printservery jsou veliké jako krabička cigaret a připojují se jednou stranou přímo na port tiskárny, na druhé straně mají konektor pro připojení k síťovému zařízení typu hub. Větší tiskové servery o velikosti krabice od mléka již mají řadu konektorů typu LPT nebo USB pro připojení více tiskáren současně, často disponují vlastní pamětí nebo pevným diskem a mohou být do sítě připojeny jak síťovým kabelem, tak pomocí bezdrátového spojení. Tiskové servery jsou nezávislé na ostatních síťových součástech, jsou stále zapnuté a připravené přijímat tiskové úlohy ze všech počítačů v síti. Nejlevnější tiskový server s připojením pro jednu tiskárnu vychází zhruba na 3 500 Kč, dražší varianty pro sdílení dvou a více tiskáren pak stojí 6 000 Kč a více.