Stavebnictví a jeho bolavá místa

České stavebnictví v roce 2005 navázalo na růst v posledních letech, který je ovlivněn investory ze soukromého i veřejného sektoru. Veřejný sektor se na poptávce podílí zhruba 50%, staví se školy, nemocnice, sportoviště nebo čistírny odpadních vod. Stavebnictví podporuje zejména bytová výstavba podporovaná nízkoúrokovými hypotečními úvěry stavebních spořitelen, výstavbou dálnic a obchvatů velkých i malých měst a stavbou obchodních a administrativních center, která jsou financována zahraničními subjekty.Podstatnou část tvořily práce vykonané v tuzemsku, v zahraničí byla realizováno pouze 1,4% prací. Zahraničí pro české stavebnictví představuje především Slovensko a Polsko. U nás se jedná zejména o novou výstavbu, rekonstrukce a modernizace. Znepokojující je nízké zastoupení oprav a údržeb, což naznačuje, že stav budov a komunikací se u nás zhoršuje. Nejvíce stavebních prací je realizováno v Praze, v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji, z toho plyne, že v těchto krajích je také nejvíce lidí zaměstnáno ve stavebnictví. Ovšem průměrné mzdy jsou nejvyšší v Praze a Olomouckém kraji. Naše stavebnictví, při srovnatelné architektonické, technické a kvalitativní úrovni s úrovní evropskou, má konkurenční výhodu nižší ceny stavební práce. Tento rozdíl se ovšem bude časem vyrovnávat, porostou mzdy, ceny stavebních materiálů, náklady na bezpečnost práce a na splnění vyšších technických nebo ekologických norem.Předpokladem úspěšného rozvoje stavebnictví je celkový ekonomický růst ekonomiky a proinvestiční politika nové vlády. Důležité je také úspěšné čerpání finančních prostředků z EU. Zde je potřeba zřídit centrální místo s odborníky na tuto problematiku, aby nedocházelo k vyřazení projektů z důvodů formálních nedostatků. Pro rozvoj bytové výstavby je důležité zachování 5 % DPH pro bytovou výstavbu. Současná situace je taková, že v zemích EU platí výjimka pro zařazení do snížených sazeb DPH do roku 2010. Je navržena snížená sazba pro sociální bydlení, u nás je to pro byty s podlahovou plochou do 90 m2, u rodinných domů do 150m2. Návrhy národních vlád bude ovšem v polovině roku 2007 schvalovat evropský parlament. Návrh naší vlády by se vztahoval asi na 90 % bytové výstavby.Stavebnictví by také pomohla změna pracovního zákoníku, aby byl větší prostor na dohodách mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Nový zákoník je ovšem ještě komplikovanější než původní a nepřinese uvolnění trhu pracovních sil. Navíc přináší povinnost pro zaměstnavatele platit první dva týdny nemocenské dávky zaměstnanců, což může být finančním problémem především pro malé firmy. Další překážkou českého stavebnictví jsou administrativní bariéry pro získání postavení vyšších dodavatelů staveb ve většině evropských zemích nebo pracovní povolení. V Německu se musí například za pracovníky odvádět příspěvky do tzv. dovolenkové pokladny. Problémem je také nedostupnost technických norem pro malé a střední firmy. Normy nejsou volně dostupné a firmy si je musí kupovat, mnoho firem pak nedoplňuje nové normy a při realizaci staveb s nimi nepracují.Poslední dobou se setkáváme s další skutečností, se kterou se budou muset firmy a stát vyrovnat. Stavebnictví nemá optimální věkovou strukturu v dělnických profesí, stav učňů je třetinový oproti potřebě. Je to následek vzdělávací politiky státu, která má za cíl co nejvíce populace směřovat do maturitních oborů a nepřihlíží k potřebám pracovního trhu. V zemích EU je tento problém řešen imigrací.Se stále většími problémy se ale potýká průmysl výroby stavebních hmot. Zejména je to stav na trhu se zemním plynem a elektrickou energií. Koncem roku 2005 došlo k padesátiprocentnímu zdražení plynu a do dnešního dne nebyl schopný antimonopolní úřad v této věci rozhodnout. Podobná situace je i v oblasti elektrické energie. Situaci komplikuje také evropská směrnice o obchodování s povolenkami na vypouštění oxidu uhličitého do ovzduší, které podle některých názorů nemají výrazný vliv na stav životního prostředí a které naopak omezují hospodářskou soutěž. Stát přiděluje povolenky a určuje, kolik maximálně může výrobce vyrábět. Obchodování s emisemi vede k přesunům některých firem do zemí, kde evropské povolenky neplatí a díky tamním technologiím se objem emisí oxidu uhličitého paradoxně zvyšuje.I přes všechny problémy, se kterými se stavebnictví potýká, objem stavebnictví u nás, stejně jako v celé Evropské unii meziročně roste. Zatímco v zemích původní patnáctky je to ale jen jedno až dvě procenta, v deseti nových státech Unie se růst pohybuje mezi pěti až osmi procenty. Stavebnictví u nás má rovněž dostatečnou kapacitu k tomu, aby vyrovnalo vybavenost stavbami země EU 15.