Stavební firma HINTON sídlí v nápaditých kancelářích od Stanislava Fialy. Mám rád, jak přemýšlí o detailu, říká generální ředitel Petr Šimon
Stavební firma HINTON funguje už deset let v kancelářích navržených Stanislavem Fialou. Jak se ve hravých interiérech pracuje? Jsou skutečně nejen krásné, ale i praktické? A proč padla volba právě na Stanislava Fialu? Na otázky odpovídá generální ředitel firmy Petr Šimon.
EARCH.CZ , 11. 11. 2022 / Advertorial
Stavební firma HINTON v České republice působí již od roku 2011. Za tuto dobu realizovala desítky staveb v mnoha českých městech a proslavila se úzkou spoluprací s architektem Stanislavem Fialou, který je držitelem řady prestižních ocenění včetně ceny Architekt roku 2019. Kromě velkých realizací jako je Šporkovský palác nebo polyfunkční dům DRN na Národní třídě navrhl také interiéry kanceláří HINTON na Vinohradech, které firma obývá už deset let. Oplývají jak nápaditými detaily, surovými materiály, ale i plně funkčním dispozičním řešením. Vedle jednotlivých místností určených pro práci a jednání se zde nacházejí i společné prostory jako kuchyň s velký stolem, u kterého rád tráví čas i generální ředitele firmy HINTON Petr Šimon.
Kanceláře na Vinohradech pro vás navrhl architekt Stanislav Fiala. Stavební společnost HINTON už zároveň realizovala několik staveb podle jeho návrhu – včetně rekonstrukce Šporkovského paláce nebo novostavby polyfunkčního domu DRN (Palác Národní) na Národní třídě. Proč HINTON oslovil pro návrh interiérů svých kanceláří právě něj?
Petr Šimon: Se Stanislavem Fialou se známe skoro 25 let. Téměř všechny jeho stavby jsme realizovali my, tím myslím já a skupina lidí, která se nyní pohybuje ve firmě HINTON. Vzhledem k našemu přátelství a také tomu, že se mi líbí jeho design, jsme oslovili jeho. Standa má vždy dobré nápady, například jak udělat kanceláře trošku jinak. Takže jsme věděli, že i kanceláře HINTON dostanou nějakou šťávu. Standa se zaměřil na zvýraznění stavebních materiálů, se kterými na stavbách pracujeme, a tím nemyslím jen materiály „finální“, ale i ty, které používáme při procesu stavby – jako bednění, cihly, a tak dále.
Jak a kdy vaše spolupráce vznikla?
Potkali jsme se asi v roce 1997 nebo 1998, když jsme pracovali v IPS (stavební společnosti Inženýrské a průmyslové stavby, pozn. red.), tam jsme společně začali stavět MUZO ve Strašnicích. Byla to naše první stavba, za kterou jsme poté dostali i cenu Stavba roku 2000 a Cenu primátora hlavního města Prahy. Od té doby jsme v zásadě dělali téměř všechny realizace spolu.
Více k tématu
Jak architekturu Stanislava Fialy z čistě vlastního pohledu vnímáte? A jaká je vaše nejoblíbenější realizace uskutečněná podle jeho projektu?
Když vynechám svůj dům, tak asi palác Špork a DRN ale je to těžké každá má něco do sebe. Vždy záleží na tom, jaký účel plní. Výborný je Golf Klub Čertovo Břemeno, skvělá je také řada rodinných domů, které navrhl.
Jeho architekturu vnímám jako velmi nadčasovou, hlavně v tom, že se vždy zamýšlí nad materiály tak, aby vypadaly dobře i po letech. Jeho domy vypadají stále dobře, maximálně zešedne dřevo, ale všechny ostatní materiály jsou trvalé a trvale udržovatelné, neprojevuje se na nich omšelost. To se mi na jeho architektuře opravdu líbí a platí to také o našich kancelářích. Mám rád jeho přemýšlení o detailech, od klik u dveří po světla a tak dále. Detaily tvoří celek.
Budovy od Stanislava Fialy dokáží být velmi netradiční. Jak se HINTON vypořádává s jejich tvarovými složitostmi? Například palác DRN by v tomto mohl být dobrým příkladem.
Těžce. Samozřejmě jsou jeho stavby technicky složitější než tradiční nebo třeba katalogové stavby. Ale když se do projektu člověk ponoří, naši technici nebo i já s tím mám jako stavbyvedoucí zkušenosti, tak to člověka začne bavit. Je to hodně o promýšlení, jak danou věc udělat nebo neudělat, aby vše vyšlo dobře. Úspěch závisí také na přímé spolupráci se Standou a o diskuzi přímo s ním.
A teď už zpět k vašim kancelářím na Vinohradech. Interiér je skutečně promyšlen do posledního detailu. Obstál ale v praxi? Jak se společnosti v kancelářích funguje?
Na to by bylo nejlepší se zeptat všech, kteří v nich pracují. Ale navzdory tomu, že jsou takto originální, jsou především naprosto funkční. Návštěvy se nás ptají, jestli jsme je dostavěli včera. A my jim říkáme, že už je máme deset let. I dispozičně velmi dobře fungují.
Jak byste charakter kanceláří stručně popsal? Máte zde nějaké oblíbené místo?
Asi stůl, kde všichni pijeme kávu. Ten si myslím, že je naším nejoblíbenějším stolem vůbec. Neodehrávají se zde jen oslavy, ale právě setkání u kávy a jídla, kde si toho hodně řekneme, i třeba právě pracovního.
Sám jste nakousl, že interiér kanceláří budí u vašich návštěv reakce. Zaznamenal jste nějakou skutečně speciální? Co je nejvíce oslovuje?
Reakce skutečně budí, hodně lidí komentuje jejich netradičnost, líbí se jim třeba naše kliky u dveří ve tvaru zednických lžic či v roxorovém designu. Hrají si také se spouštěcími rozvaděči. Řada lidí se jde podívat i na záchody, ty snad budí vůbec nevíce reakcí.
Na kancelářích je zajímavé ponechání materiálů v jejich surové podobě – ať už jde o dřevo nebo přiznané cihly. Podlaha je zase litá, ale jsou v ní ponechány praskliny a zakomponovány fragmenty kamene. Jaká je za tím myšlenka?
Chtěli jsme ukázat ty materiály, které používáme na našich stavbách, než je zakryjeme – to je jedna myšlenka. Druhá myšlenka byla i malinko ekonomická. Zpracovali jsme prkna ze staveb, která bychom jinak vyhodili. Vykartáčovali jsme je a znovu použili. Beton jsme nechali jen jako betonovou mazaninu, kámen zase odkazuje k tomu, že v budově dříve bývaly luxusní kanceláře obložené zeleným mramorem. Nechali jsme ho třeba na parapetech a abychom ho přenesli dál a vše propojili, tak jsme kousky kamene poházeli i do betonu.
Otázka na závěr – roxor i v interiéru nebo jen zalitý v betonu?
My jsme ho ponechali na klikách, které jsou z opravdového roxoru, nejsou to jen odlitky. Takže jsem jednoznačně za roxor i v interiéru.
