Sportovní areál Blanice - Vodňany | projekt 1

1. Popis zvoleného urbanistického řešení, obsahující návrh pojetí celého areálu a jeho vazeb na okolí

Jako perspektivní se nám jeví využití sportovního areálu pro pěší propojení mezi budovami Jihočeské univerzity v areálu v Zátiší s nově budovaným komplexem ve  Wolflově mlýně. Vybudování pěší komunikace severním směrem podél fotbalového hřiště s návazností na stávající odbočku z ulice Staromostecké západním směrem a zároveň vybudování vstupu do Wolflova mlýna ze sportovního areálu v prostoru mezi hlavní budovou mlýna a hospodářskými budovami (dnes je v tomto místě menší přístavek) by umožnilo logické propojení dvou univerzitních areálů s řešeným „oddechovým“ prostorem.

Řešení areálu Blanice je navrženo tak, aby kromě sportovních aktivit nabízel také místo pro relaxaci, pobyt s malými dětmi, odpočinek studentů a také dostatečně dimenzované občerstvení pro osoby využívající nabídky areálu. V neposlední řadě je v areálu navržena také ubytovací kapacita pro až cca 35 osob, která může být využívána jako ubytovna, ale také např. jako studentská kolej.

Dominantní stavbou areálu je rekonstruovaný objekt zázemí. K jeho jižní části je navržena prosklená přístavba restaurace, která se spolu s rampou při východní straně objektu stává určujícím architektonickým prvkem areálu. Hlavní vstup do budovy je v jejím jihovýchodním rohu.

Z prostoru jižně před restaurací je navrženo odstranit parkovací plochu. Tento prostor je navržen jako rozšířený venkovní prostor restaurace, námi pracovně nazvaný „Odpočinek pod platany“. Ve stínu vzrostlých stromů zde mohou být umístěny stolky restaurace a zároveň herní prvky pro děti. Můžou zde být i prvky využívající vodu, které ještě zatraktivní čas strávený v této hlavní „pobytové“ venkovni prostoře.

Parkoviště je navrženo vpravo od vstupní brány do areálu. V jeho přední části je odstavná a manipulační plocha pro autobus. Dále je navrženo 35 stání pro osobní automobily včetně 3 pro osoby se sníženou schopností pohybu. Tato stání jsou umístěna poblíž hlavního vstupu do budovy.

Obslužná komunikace pro zásobování restaurace a celého areálu obkružuje prostor před restaurací a umožňuje její zásobování ze západní strany tak, aby se nekřížilo s provozem hlavního vstupu do budovy.

Vlevo od vstupní brány je navržen přístřešek pro kola, motorky, sekačku a traktůrek a také prostor pro popelnice. Podél tohoto přístřešku je východním směrem navržena pěší komunikace ke vstupu do Wolflova mlýna. Mezi touto komunikací a oplocením areálu může být jednoduchá „dětská krajina“ vybudovaná z přírodních prvků.

Tenisová hřiště, fotbalové hřiště, skatepark a dráhy pro metanou jsou ponechány na svém místě. Na rozhraní mezi tenisovými hřišti a fotbalovým hřištěm navrhujeme umísti dvě „vyhlídkové věže“. Nad hřištěm pro metanou je navrženo požadované zastřešení.

Prostor mezi fotbalovým hřištěm a hřištěm na metanou je ponechán volný. Může sloužit jako oddechová pobytová louka a zároveň zde může být stanoviště cirkusu.

2. Zdůvodnění zvoleného komplexního architektonického řešení objektu „budova“

Předložený návrh řešení objektu budova má dva cíle. Zatraktivnit vizuální stránku objektu a zpřehlednit a jasně rozčlenit provoz uvnitř budovy s ohledem na rozdílnost jednotlivých aktivit.

Jedním z hlavních požadavků zadavatele bylo umožnit navrženým řešením celoroční bezproblémové užívání všech prostor budovy. Návrh jasně člení provozy v objektu a vymezuje její prostory tak, aby nedocházelo k nežádoucímu křížení provozů.

Problém nutnosti vybudování bezbariérového přístupu do 2. NP řeší návrhem rampy vně objektu. Tím se jednak uvolní prostor stávajícího schodiště uvnitř budovy pro jiné požadované aktivity a zároveň rampa vnese do fasády objektu určující architektonický prvek (dřevěné „stromy“), který pak je využit jak při návrhu rozšíření restaurace, tak při návrhu drobné architektury v celém areálu.

Díky rampě bude možné do prostor po vnitřním schodišti umístit nutné doplňkové aktivity provozních celků tak, že nebude nutné snižovat ani kapacitu ubytovny ve 2. NP ani snižovat počet šaten v 1. NP. Do prostoru v 1.NP tak lze umístit požadované zázemí restaurace (WC pro veřejnost, sklady a přípravny) a do prostor 2. NP umístit požadované vybavení ubytovny (sušárna, úschovna).

Navržené rozšíření restaurace dodává jejím prostorám nový rozměr. Zároveň umožňuje případné rozšíření odbytového provozu i do dalšího podlaží nebo naopak uzavření prostoru přístavby v období menší návštěvnosti a využívání pouze omezené kapacity restaurace v hlavni budově. Vhodně zvolené technické řešení prosklení stěn (např. instalace průhledné fotovoltaické fólie) umožňuje také pracovat se zisky ze sluneční energie v tomto prostoru.

V rámci řešení lepšího výrazu fasád objektu navrhujeme také upravit okna 2. NP budovy na okna francouzská. Tímto řešením přestane mít budova výraz poplatný době svého vzniku. Zábradlí před francouzskými okny pak vnesou do fasády i potřebný architektonický detail.

Barevné řešení fasád objektu předkládáme ve dvou variantách. Tradičnější zelená barva odpovídá více umístění areálu v převážně přírodním prostředí. Při použití červené barvy je pak více podtržena dynamičnost sportovního areálu.

3. Popis provozně dispozičního řešení a řešení materiálového a konstrukčního s důrazem na opatření snižující energetickou a provozní náročnost objektu – bude uveden odhad tepelných ztrát

dispoziční řešení a provoz v objektu

Provoz objektu je navržen tak, aby jednotlivé celky mohly fungovat samostatně a při jejich používání nedocházelo ke zbytečnému křížení.

V jižní části v 1. NP objektu je navržen provoz restaurace. Hlavní vstup je navržen při začátku rampy do 2. NP na východní straně objektu. Z chodby je přístupný hlavní odbytový prostor restaurace s výčepem (případně barem) a také oddělené WC hostů.

WC je dimenzováno pro 50 osob a navrženo v prostoru zrušeného schodiště. WC pro ženy jako navrženo jako bezbariérové. Tato WC mohou být využívána také diváky při akcích v areálu.

Prostor restaurace je propojený s prosklenou dvoupatrovou přístavbou při jižní fasádě objektu. Přístavba je navržena tak, aby spolu s prostory ve stávající budově umožnila umístit 50 odbytových míst. V případě potřeby je možné do přístavby vestavět další podlaží. Přístavba umožňuje výhled na přilehlá sportoviště a dětské hřiště v prostoru „Pod platany“. Vzrostlé stromy v tomto prostoru mohou také v budoucnu v letních měsících vhodně stínit prostor přístavby v letních měsících. V přechodných obdobích a v zimě naopak umožní získat pasivní tepelné zisky ze sluneční energie. Do přístavby je navržen také přímý vstup zvenčí tak, aby vzniklo příjemné provázání mezi aktivitami restaurace, hřišť i prostor určených dětem. Zároveň navržené řešení umožňuje v případě menšího množství hostů v restauraci (např. v zimních měsících) uzavřít provoz v přístavbě a obsluhovat pouze ve stávající budově (cca 20 míst a bar).

Zázemí restaurace je navrženo na západní straně objektu. Z této strany je navrženo zásobování restaurace s přímou vazbou na sklady a přípravny zázemí. Hned u vstupu je také umístěna kancelář vedoucího pro jednoduchost vazby na přejímku zboží. S kanceláří sousedí prostory personálu (šatna, WC, sprcha a úklid). Vlastní kuchyně je dostatečně dimenzovaná pro výrobu hotových jídel a minutek, případně také salátů a výrobků sladké kuchyně.

Uprostřed dispozice, blíže k restauraci (a bytu ve 2. NP) je navržena kotelna a přípravna TUV. Minimalizují se tak ztráty ve vedení rozvodů. Provozy užívané celoročně jsou umístěny tak, aby délka potrubí byla co nejkratší.

Kotelnou je umožněn nouzový průchod do prostor šaten sportovců.

Šatny sportovců jsou v severní části přízemí objektu. Přístup do nich je vchodem ze severní strany. Samostatný přístup zvenčí je do klubovny a obou WC pro diváky. V severovýchodním rohu objektu jsou navrženy šatny pro fotbal (samostatně domácí a hosté). Ve zbývajících prostorách jsou 4 samostatné šatny s přičleněnými umývárnami. Z chodby jsou přístupná WC muži, WC ženy a úklidová komora. Dispoziční úpravy jsou navrženy tak, aby nebylo nutné zasahovat do ležatých rozvodů kanalizace.

Do 2 .NP je navržen bezbariérový přístup po rampě vně objektu. Rampa je krytá střechou tak, aby se dala používat celoročně. Je navržena s ohledem na předpisy pro užívání osobami s omezenou schopností pohybu a také s ohledem na předpisy řešící požární bezpečnost budov. Toto řešení umožňuje samostatné fungování ubytovny bez jakéhokoliv propojení s provozem v 1. NP budovy.

Na zádveří ve 2. NP navazuje prostor pro ukládání sportovního vybavení v dimenzi 0,3 m2/lůžko. Za zádveřím je umístěna recepce (kancelář ubytovny) a za ní kuchyňka a sklad. V jihozápadním rohu budovy je potom byt 2 + kk využitelný buď samostatně nebo jako součást ubytovny. Z prostoru chodby je také přístupná sušárna oděvů v dimenzi 0,2 m2/lůžko a úklidová komora. Celý zbytek tohoto patra pak tvoří pokoje ubytovny přístupné z chodby. Na konci kratší chodby je navržen sklad lůžkovin.

Je navrženo 13 pokojů a jeden apartmán s dvěma pokoji. Každý pokoj je vybaven WC, sprchou a umyvadlem. Pro minimalizaci stavebních úprav a zásahů do rozvodů vodovodu a kanalizace je navržena úprava tak, že v samostatné místnosti je navržena sprcha (na stávajícím místě) a WC, umyvadlo je pak umístěno v pokoji. Celek splňuje standard turistické ubytovny třídy **.

opatření snižující energetickou a provozní náročnost objektu

Úvodem je třeba poznamenat, že úspory plynoucí z navržených opatření budou tím větší, čím více bude budova využívána. Pokud by například ubytovna fungovala pouze sezónně a přes zimu nebyla využívána nebo byla využívána pouze částečně, jeví se zateplení této části budovy jako problematická investice s velmi dlouhou dobou návratnosti.

dodatečné zateplení budovy, výměna výplní otvorů

Dodatečné zateplení objektu je navrženo tak, aby splňovalo alespoň doporučené hodnoty tepelného odporu pro daný typ konstrukce. Zateplovat na úroveň standardu pro pasivní domy, se při současné znalosti provozu v budově nejeví jako ekonomicky efektivní.

Obvodový plášť budovy je z dutých cihel tl. 450 mm. Dodatečné zateplení navrhujeme v tloušťce odpovídající 120 mm běžné tepelné izolace. Jižní fasádu v prostoru přístavby restaurace nebude potřeba zateplovat.

Výplně otvorů budou kompletně vyměněny. Navrhujeme použít okna a dveře s hodnotou U=1,1 W/m2.K. V prosklené přístavbě pak dvojsklo (trojsklo) se selektivnim nizkoemisivnim povrchem (U ± 0.7 W/m2.K). Konkrétní řešení této části objektu pak doladit i s ohledem na případné užití průhledné fotovoltaické fólie (vhodná kombinace tepelně – izolačních vlastností zasklení a fólie).

Zateplení střechy by mělo být provedeno v min. tloušťce celkem 300 mm běžné tepelné izolace. Pokud se konstrukce střechy po provedené stavebně-technického průzkumu ukáže jako bezproblémová, bylo by nejvýhodnější použít foukanou minerální izolaci, jejíž instalace se obejde bez větších zásahů do konstrukce střechy. Pokud by bylo potřeba střešní plášť rekonstruovat, je možné volit i mezi dalšími typy tepelné izolace a jejich pokládky. Při provádění stavebně-technického průzkumu střechy je potřeba také zhodnotit kvalitu stávající tepelné izolace a možnost jejího použití jako jedné z vrstev navrhované tepelné izolace.

Podlahu stávajícího 1. NP zateplit nelze, podlaha přístavby restaurace může být provedena jako zateplená. Stropní konstrukci mezi 1. a 2. NP navrhujeme zateplit pěnovým polystyrenem tloušťky 60 mm se sádrokartonovým podhledem. K zamezení vzniku tepelných mostů v místě nosných zdí by bylo vhodné zateplit také pás těchto zdí přiléhající ke stropu v šířce alespoň 200 mm.

Všechny výše uvedené tloušťky tepelné izolace se vztahují na běžnou tepelnou izolaci. Pokud by byla použita tepelná izolace kvalitnější, je možné instalovat ji v menších tloušťkách. Finanční náklady na výše zmíněná opatření odhadujeme ve výši 1,6 mil. Kč.

//-->

//-->

4. Popis řešení systému vytápění, přípravy TUV, větrání, rekonstrukce ZI a rozvodů E rekonstrukce zdravotních instalací

Úpravy jsou navrženy tak, aby nebylo nutné zasahovat do ležatých rozvodů kanalizace v podlaze 1. NP. Nově navržená WC v prostoru 1. NP jsou umístěna při obvodových zdech tak, aby případné ležaté rozvody bylo možné napojit na stávající kanalizaci mimo zastavěnou plochu budovy.

V 1. NP jsou nová WC navržena tak, aby se dalo využít stávajících rozvodů kanalizace a z nich udělat např. pouze odbočky pro nově umisťované mísy. Ve 2.NP jsou nově navržena WC umístěna do prostoru koupelen co nejblíže ke svislým rozvodům tak, aby nebylo nutné zasahovat do stropní konstrukce. Realizace nově navržených rozvodů vodovodu a kanalizačních potrubí pro umyvadla a pisoáry není technicky složitá.

V dalším stupni PD doporučujeme provést podrobný stavebně-technický průzkum zejména rozvodů kanalizace a zvážit, zda je skutečně nutné např. vyměnit všechny svislé rozvody. Finanční odhad kompletní rekonstrukce rozvodů ZTI (kromě ležaté kanalizace 1.NP) a realizaci nově navržených úprav včetně osazení běžnými zařizovacími předměty je cca 1,2 mil. Kč.

Z odpadní vody lze také rekuperovat teplo pro zvýšení energetické soběstačnosti objektu.

Vzhledem k množství sprch především v šatnové části objektu a předpokladu jejich nárazového intenzivního využívání (po zápase), by tato technologie mohla výrazně přispět ke snížení nákladů na přípravu TUV. Běžně uváděná úspora se pohybuje kolem 40% nákladů. Tato úprava vyžaduje samostatné posouzení v rámci energetického auditu, který zhodnotí finanční přiměřenost této investice.

Další výraznou úsporu v rámci investice do rozvodů ZTI přinese zateplení rozvodů TUV. Tato investice má rozhodně ze všech uvažovaných nejlepší návratnost.

rekonstrukce rozvodů elektro

Při rekonstrukci rozvodů elektro je potřeba zohlednit především speciální požadavky vyplývající z požárně bezpečnostního řešení stavby. Jedná se zejména o požadavek na požární odolnost kabelů umístěných v chodbě (chráněné únikové cestě) ve 2. NP. S ohledem na tyto skutečnosti je odhad nákladů na rekonstrukci rozvodů elektro (včetně běžných typů ovladačů, zásuvek a svítidel) 1,4 mil. Kč.

vzduchotechnika

Rozvody vzduchotechniky musí být řešeny samostatně pro provoz kuchyně restaurace a samostatně pro hygienické zázemí šaten a ubytovny. V kuchyni doporučujeme použít rozvody vzduchotechniky s aktivní rekuperací odpadního tepla. Zde se investice vzhledem k celoročnímu provozu jistě vyplatí. Vyplatí se i použít investičně náročnější aktivní rekuperaci oproti rekuperaci pasivní. Vhodnost použití rekuperačních jednotek na rozvodech vzduchotechniky v hygienickém zázemí doporučujeme posoudit energetickým auditem, ale jejich instalace se jeví spíš jako zbytečně finančně náročná bez přiměřeného zisku v úsporách.

Maximum provozů, kde je to vhodné, je navrženo tak, aby bylo umožněno přirozené větrání okny.

Finanční náročnost instalací vzduchotechniky odhadujeme na 450.000,- Kč.

Vytápění a příprava teplé užitkové vody

Vzhledem k rozdílné energetické náročnosti provozů umístěných v budově a také vzhledem k jejich možné sezónnosti doporučujeme použít rozdělený zdroj tepla. Pokud by se použil jen jeden - předimenzovaný zdroj tepla, po většinu doby by pracoval daleko od nominálních hodnot, s minimální účinností. Lepším řešením je rozhodně použít "kaskádu kotlů". První kotel optimalizovat na celoroční provoz restaurace a případně i bytu, druhý kotel se spustí při nárůstu spotřeby pro zázemí sportovců a ubytovnu. Pokud by ubytovna měla plný celoroční provoz, „rozdělení“ kotlů by se tomuto přizpůsobilo. Toto řešení je potřeba doladit v dalším stupni PD.

Přesné posouzení nejvýhodnějšího zdroje tepla by mělo vzejít z energetického auditu budovy. Je možné uvažovat jak s tradičními zdroji tepla (např. pelety), které jsou investičně méně náročné, tak se získáváním tepla pomocí alternativních zdrojů energie (např. tepelné čerpadlo).

Při návrhu je třeba upřesnit a zohlednit také potřebnou dynamiku zdrojů tepla. Pouhou výměnou akumulačních kamen např. za kotel na peletky lze ušetřit až 40% nákladů na vytápění.

Odhad energetických ztrát a možnosti úspor

V současné době odhadujeme tepelné ztráty v budově na 75 kW.

Výměna zdroje tepla v kombinaci se zateplením objektu může při konzervativním odhadu přinést úsporu 50% nákladů na energie. Uvažovat s větší úsporou vzhledem k nemožnosti zateplit všechny konstrukce objektu, se jeví jako spekulativní.

Další velké úspory lze získat správným hospodařením s teplou užitkovou vodou.

Jednoznačně nejvýhodnější je izolace všech rozvodných potrubí. Dále by zřejmě bylo výhodné alespoň do některých sprch instalovat rekuperaci tepla z odpadní vody.

V provozu restaurace přináší velké úspory rekuperace tepla z odpadního vzduchu.

Návratnost všech investic do úsporných opatření velmi závisí na intenzitě využívání budovy. Čím více se budou jednotlivé provozy využívat, tím větší budou zisky z úspor při provozu objektu.

5. Popis aktivit, objektů a zařízení navržených v rámci „širších vztahů“ vč. odhadu nákladů členěných dle jednotlivých typů aktivit (volně dle počtu a druhu aktivity, zařízení, objektu – jen celkový náklad bez DPH)

prostor „Odpočinek pod platany Prostor je navržen jižně před restaurací na místě současné parkovací plochy. Jedná se o prostor, který těsně přiléhá k restauraci a může zde být umístěna také venkovní terasa restaurace. Určujícím prvkem zde jsou vzrostlé stromy, které v létě stíní celý prostor včetně navržené přístavby restaurace. Ve stínu těchto stromů zde mohou být umístěny stolky restaurace a zároveň herní prvky pro děti. Můžou zde být i prvky využívající vodu. Celek by měl působit dojmem, jaký v nás vyvolávají živé bulváry francouzských měst – propojení možnosti občerstvení, odpočinku, aktivit pro děti pod dohledem dospělých, kteří si mohou zpříjemnit čas využitím služeb restaurace.

Finanční náklady na výsadbu 11 ks stromů, terasu a cca 6 herních prvků pro děti mohou být kolem 200.000,- Kč. Záleží na výběru konkrétních hracích prvků, velikosti terasy apod.

Parkoviště

Parkoviště je navrženo vpravo od vstupní brány do areálu. V jeho přední části je odstavná a manipulační plocha pro autobus. Dále je navrženo 35 stání pro osobní automobily včetně 3 stání pro osoby se sníženou schopností pohybu. Tato stání jsou umístěna poblíž hlavního vstupu do budovy. Počet stání je navržen dle příslušných předpisů pro řešení dopravy v klidu. Parkovištěje doplněno vzrostlou zelení a prostorově vymezeno výsadbou keřů (živými ploty).

Plocha určená pro parkování osobních aut může být řešena z jiných materiálů, než plocha pro manipulaci s autobusy. Pro parkování osobních aut je dostačující plocha ze zatravňovacích tvárnic, pro manipulaci s autobusy je potřeba vytvořit klasickou vozovku s živičným povrchem. Finanční náklady na realizaci části parkoviště určené pro otáčení autobusů jsou cca 1,0 mil. Kč, náklady na parkoviště pro osobní automobily jsou cca 1,5 mil. Kč.

Obslužná komunikace

Obslužná komunikacepro zásobování restaurace a celého areálu obkružuje prostor před restaurací a umožňuje její zásobování ze západní strany tak, aby se nekřížilo s provozem hlavního vstupu do budovy. Tato komunikace může zůstat stávající nebo ji lze rekonstruovat.

Přístřešek pro kola, motorky, traktůrek, prostor pro popelnice

Přístřešek a prostor pro popelnice jsou umístěny vlevo od vstupní brány. Prostor pro popelnice navrhujeme vymezit gabionovými stěnami. Přístřešek je navržen jako nepodsklepená přízemní budova, nezateplená s kombinací stěn plných a průhledných (mříže). Přístřešek je navržen jako variabilní dřevostavba s tím, že vymezení prostorů pro jednotlivé aktivity (sekačka, traktůrek, úschovna kol, motocyklů) může být variabilní jak co do vymezeného prostoru, tak co do typu stěn uzavírajících jednotlivé prostory (plné stěny, mříže, otevřený prostor). Jako nosné prvky zde navrhujeme použít dřevěné sloupy ve stejném designu jako sloupy vnější rampy u hlavní budovy. Finanční náklady na přístřešek, prostor pro popelnice a dlažbu před tímto prostorem mohou být kolem 800.000,- Kč.

Dětská krajina a komunikace k Wolflovu mlýnu

Od přístřešku je východním směrem navržena pěší komunikace ke vstupu do Wolflova mlýna. Cesta je navržena podél tenisových kurtů. Mezi tímto chodníkem a oplocením areálu může být jednoduchá „dětská krajina – přírodní hřiště“ vybudovaná z přírodních prvků. Jedná se o nenáročnou „mikrokrajinu“ vytvořenou z terénních úprav využívajících materiál vzniklý při ostatních úpravách v areálu. Z něj mohou být navršeny jednotlivé „kopce“, z nízkých gabionových stěn je možné vytvořit například bludiště, mohou tu být i živé přírodní herní prvky z vrbového proutí. Finanční náklady na stavbu chodníku mohou být cca 400.000,- Kč. Náklady na přírodní hřiště pak cca 150.000,- Kč.

Tenisová hřiště, fotbalové hřiště, skatepark

Tato hřiště navrhujeme ponechat ve stávajícím rozsahu a na plochách, které jsou pro ně nyní určeny.

Hřiště na metanou

Nad hřištěm pro metanou je navrženo požadované zastřešení. Zastřešení je navrženo jako několikalodní prostor krytý segmentovými střechami. Tyto střechy jsou neseny dřevěnými sloupy ve stejném designu jako má nově navržená vnější rampa hlavní budovy. Pro správné fungování zastřešení by bylo lepší, kdyby střecha přesahovala obrys hřišť na metanou minimálně o 1,5 m na každou stranu. Odhadované finanční náklady na tuto stavbu jsou 1,0 mil. Kč.

Vyhlídkové věže

Na rozhraní tenisových kurtů a fotbalového hřiště jsou pro rozšíření diváckých možností navrženy dvě „vyhlídkové věže“. Věže jsou navrženy dřevěné. Odhadované náklady na jednu věž jsou 200.000,- Kč

Chodník severním směrem

Podél fotbalového hřiště je severním směrem navržen chodník, který by měl za areálem navázat na stávající komunikace a umožnit pěší propojení areálu Blanice a areálu Jihočeské univerzity v Zátiší. Odhadované náklady na tuto stavbu jsou 400.000,- Kč.

Pobytová louka

Prostor mezi fotbalovým hřištěm a hřištěm na metanou je ponechán volný. Může sloužit jako oddechová pobytová louka a zároveň zde může být stanoviště cirkusu.