Španělští architekti Barozzi Veiga pojali švýcarské muzeum umění jako novodobou průmyslovou halu

Nová umělecká čtvrť Lausanne

Novostavba Muzea výtvarných umění MCBA byla vybudována na místě již nepoužívaných železničních staveb z 19. století v širším centru Lausanne. O tom, že ustoupí nové výstavbě, rozhodly výsledky mezinárodní architektonicko-urbanistické soutěže z roku 2010. V jejím zadání bylo kromě navržení muzejní budovy i vytvoření masterplanu pro celou oblast. Vítězem se stalo španělské studio Barozzi Veiga, které na původní odkaz místa navázalo fragmentárně, do novostavby muzea totiž zapojilo některé prvky z historických železničních budov.

Více k tématu

A Architektura

Podkrkonošské městečko Lázně Bělohrad má novou radnici s prolamovanou fasádou od ateliéru re:architekti

5. 5. 2023

A Architektura

Střídmá, přesto monumentální. Kaple sv. Antonína Paduánského jako tiché místo k rozjímání

24. 3. 2023

„Cílem projektu je přeměnit jednu z částí Lausanne na novou uměleckou čtvrť soustředěnou kolem tří hlavních městských muzeí: výtvarného umění, fotografie a muzea designu a současného užitého umění. Všechny tyto aktivity jsou umístěny ve velmi složitém městském prostředí, které je ovlivněno starými železničními nádražími, jež jsou v současné době v nevyužívaném stavu,“ napsali architekti ke svému návrhu. Muzeum MCBA bylo otevřeno na podzim roku 2019, současně s ním funguje už i sousední budova sdílená Muzeem fotografie Musée de l’Elysée a Muzeum současného designu a užitého umění MUDAC od studia Aires Mateus.

Stavba jako obytná zeď

Budova od studia Barozzi Veiga stojí na obdélníkovém půdoryse a hmotově se přizpůsobuje sousednímu nádraží. Má podobu hranolu, který své interiéry směrem ven otevírá jen poskromnu. Je tomu tak z praktického důvodu, aby do výstavních sálů nepronikalo příliš slunce s ohledem na potřebné umělé nasvícení jednotlivých děl. Jelikož budova stojí v sousedství železnice, neproniká dovnitř skrze tlusté stěny ani hluk. „Stejně jako ve velké průmyslové továrně, kde má struktura přednost před kompozicí fasád, lze budovu definovat jako obytnou zeď, která přesně odděluje průmyslový svět od nového veřejného prostoru,“ říkají o budově architekti.

Muzeum má dohromady tři podlaží, ústředním prostorem je hala otevírající se napříč všemi úrovněmi. Její součástí je také fragment bývalé nádražní haly, který vystupuje směrem ke kolejišti na jižní fasádě. V interiérech architekti co nejvíce pracovali s horním osvětlením – tak, jak je to pro muzea a galerie nejvhodnější. Přirozené světlo dovnitř přivádí šedové zastřešení, které při pohledu na budovu zůstává skryté za nízkými atikami. Součástí muzea jsou také prostory jako knihovna, knihkupectví, restaurace nebo auditorium.

To, jak je budova uspořádaná uvnitř, se nejvýrazněji projevuje při pohledu na hlavní průčelí. Prostory parteru a některé další místnosti se otevírají okny směrem k novému náměstí. Kvůli odstínění traktuje hlavní fasádu 84 pilastrů vysokých 22 metrů, které fungují jako slunolamy. Vyrobeny byly jako prefabrikáty v rodinné cihelně Röben a na stavbu pak na místě ukotveny. Cihelnu Röben na českém trhu zastupuje společnost Klinker Centrum, která je specialistou na lícové pálené materiály. Budova muzea je obložená cihelnými pásky typu Aarhus weissgrau ve světle šedé barvě s lehkým melírem, jejich odstín byl na míru upraven tak, aby zcela odpovídal požadavkům architektů. Cihlový rastr dodává fasádám žádoucí jemný detail, který vyniká hlavně pod slunečními paprsky a současně napomáhá ke zdůraznění historického odkazu místa. Architektonickou hodnotu Muzea výtvarných umění MCBA ocenily poroty několika mezinárodních architektonických soutěží. V roce 2020 zvítězila v soutěži Fritz-Höger-Preis, která vyznamenává nejlepší cihlové stavby, o rok později získala také ocenění za nejlepší architektonický návrh roku v soutěži Paris Design Awards.