Smyslů plné pohovky pro Sigmunda Freuda(ke 150. výročí jeho narození)
V květnu 2006 vzpomíná kulturní svět na dobu před 150 léty, kdy se narodil Sigmund Freud, rakousko-uherský Moravan, jehož učení psychoanalýzy (psychoterapeutické metody a psychologické teorie) se na trvalo zapsalo do evropských a světových dějin psychiatrie.
Lenka Žižková , 25. 5. 2006
Smyslů plné pohovky pro Sigmunda Freuda ke 150. výročí jeho narozenído 9. června 2006Design centrum ČR (Jungmannova 30 – Mozarteum, P-1)Sigismund Schlomo Freud se narodil 6. 5. 1856 v Příboru (tehdy Freibergu), zemřel v Londýně 23. 9. 1939. Na Moravě žil jen 3 roky, pak se jeho rodina přestěhovala do Vídně, kde prožil většinu svého života. Neurolog a psychiatr Sigmund Freud patří bezesporu mezi významné evropské osobnosti. Jeho působení zasáhlo mnoho oborů – lékařství (psychiatrii, psychologii), společenské vědy (sociologii, filosofii), výtvarnou kulturu (malířství, sochařství), literární svět (spisovatele, básníky, umělecké kritiky), svět filmu, fotografie ad. Přesahoval hranice tehdejší vědy i společenských konvencí, a byl proto obdivován a glorifikován, stejně jako kritizován a zatracován. Bořek Šípek, soga Motýl Long, 2005, ArzenalJan Čtvrtník, sofa Ta.bu, 2006, Polstrin designTodd Bracher, pohovka Freud, 2002, Zanotta, zapůlčil ItalksýJak by ztvárnili pohovku, na níž by dnes Sigmund Freud zpovídal své pacienty, současní designéři?To bylo téma, které předložilo Design centrum ČR a Rakouské kulturní fórum v Praze jako nesoutěžní projekt ke 150. výročí narození Sigmunda Freuda významným českým designérům a rakouským, italským a americkým firmám. Tématu se mohli chopit naprosto svobodně, proto výstava představuje zcela odlišné přístupy a koncepty i použití netradičních materiálů. K vidění jsou prototypy nebo již realizované produkty vybrané jako variace na slavné sofa.Lékař Sigmund Freud naslouchal svým pacientům na židli či v křesle, oni uvolňovali své podvědomí ležíce na sofa. A zatímco se jeho movité pacientky zpovídaly ze svých problémů vleže v prostředí noblesní ordinace či psychiatrické léčebny, obyčejné ženy-hospodyně, které měly jistě stejné problémy, vyjadřovaly své představy a sny o domácím štěstí výšivkami, které si samy nebo podle předloh vyráběly. Navíc se jimi pokoušely vytvořit útulné prostředí byť i chudé domácnosti. Atmosféru podobnou kontrastům doby Sigmunda Freuda se snaží navodit výšivky současných mladých žen, které tak nastavují nemilosrdné a současně chápavé zrcadlo pohovkám i návštěvníkům. Miroslava Krausová, R- Otoman, 2006, autorské díloPavel Šťastný, Miroslav Cikán, sofa Portrét panen I, II, 200
