Smuteční síň do Roudnice nad Labem
Jednou z nejvíce přitažlivých soutěží loňského roku byla nová budova obřadní síně pro Roudnici nad Labem. Dnes můžete posoudit, jak toto téma pojal ateliér Václava Filandra.
Václav Filandr , 20. 1. 2012
Zdůvodnění zvoleného celkového řešení umístění stavby v území
Objekt smuteční síně je umístěn ve vymezeném území podélnou osou kolmo k příjezdové komunikaci. Požadované parkoviště i stání pro jeden autobus je umístěno podél severozápadní delší hrany pozemku s tím, že točna pro autobus je umístěna v severním rohu pozemku. Toto řešení vytváří ještě rezervu pro cca 16 parkovacích stání. Tímto parkovištěm a novou zelení je pozemek vymezen vůči polím, se kterými hraničí. Směrem ke stávajícímu hřbitovu je prostor smuteční síně napojen pouze pěšími cestami s možností expanze hřbitova tímto směrem.
Příchod ke smuteční síni je situován kolmo k příjezdové komunikaci a její směr je podpořen řadou jednoduchých lineárních svítidel, které mají odezvu i uvnitř síně (zde jsou integrované do stěny síně). Příchod nejbližších pozůstalých je řešen na jihovýchodní straně objektu. O deset metrů dále je příchod veřejnosti do kanceláře a zároveň vstup pro 5 zaměstnanců. Příjezd pohřebních vozidel je z parkoviště na odvrácenou severovýchodní stranu objektu, kde jsou automatická vrata a vykládání a nakládání vozidel se děje - skryto pohledům - uvnitř objektu.
Před vstupem do objektu je dostatečně velká dlážděná plocha, která umožní i příjezd pohřebního vozu před hlavní vstup při „vynášení rakve“. Po okrajích jsou umístěny lavičky. Je zde doplněna zeleň formou již vzrostlých stromů, trávníku a nízké zeleně. Stávající alej je respektována.
Zdůvodnění zvoleného komplexního architektonického řešení
Pro objekt smuteční síně byl zvolen jednoduchý tvar úzkého vysokého hranolu s nízkou podnoží. Jednoduché geometrické tvary vyhovují široké škále náboženských, etnických, kulturních i místních zvyků. V průniků těchto dvou hmot je umístěn vstup, který je kryt vysokým hranolem síně. Vstupní fasáda i podhled hranolu jsou opatřeny tmavým sklem reflexním (v něm jsou umístěny vysoké posuvné dvoukřídlé dveře stejného materiálu), takže bude patrná reflexe přicházejících osob zepředu i zhora. Ze zádveří je vstup do čekárny - čekárna pro ostatní pozůstalé byla vytvořena vzhledem ke klimatickým podmínkám situování tohoto objektu - na rovině – otevřená západním větrům… zde by jenom přístřešek byl nedostatečný. V zádveří je umístěno točité schodiště pro přístup personálu ke strojovně klima sálu a k video i audio technice na ochozu. Lze je někdy využít i pro hudebníky při potřebě živé hudby. Toto schodiště je umístěno za neprůhlednými, průsvitnými černými skly.
Ze zádveří vstoupíte do vlastní síně, kde na levé straně jsou umístěny lavice a prostor pro stojící návštěvníky. Na stěně po pravé straně jsou umístěna vertikální svítidla ve formě loučí, jako pokračování svítidel z exterieru budovy. V ose příchodu na vyvýšeném podiu je umístěn katafalk. Toto umístění umožňuje bezkolizní a důstojné vynášení rakve. V levé části podia je umístěno místo řečníka a zároveň místo pro ovládání režie celého obřadu (hudba, promítání apod.). Nejbližší pozůstalí mají samostatný vstup a čekárnu, ze které je vstup do místnosti vystavení rakve a do vlastní síně k prvním řadám lavic. Vlastní smuteční síň je navržena jako uzavřený, převýšený prostor, kde ve střeše podél vstupní stěny je vytvořen světlík, kudy se úzký pruh světla dostává do sálu a osvětluje hlavně katafalk a přístupovou cestu. Nad prostorem pro řečníka je na čelní stěně asi nejtmavší místo v celém prostoru síně. Na tuto stěnu budou promítány dle potřeb náboženské symboly, fotografie, filmy apod. Po obřadu rakev umístěná na katafalku je spouštěna do jeho útrob a zde na zadní stěně je posuvný uzávěr otvoru, který se otevře a rakev zajede do provozních prostor. Výškově je vše řešeno tak, aby nebyl přímý pohledový kontakt se zázemím.
Filozofie návrhu tkví v propojení exterieru s interierem při vstupu do smuteční síně. Při usednutí je již pohled namířen dovnitř, ve vzpomínání a rozloučení, v prostoru izolovaném od exterieru, pouze s úzkým světlem přicházejícím shora…
Zdůvodnění některých specifických částí zvoleného řešení: zejména konstrukčního řešení a použití stavebních materiálů
Celý objekt je konstrukčně i pohledově řešen z černě probarveného betonu jako monolitická konstrukce s izolací uvnitř stěn. Okenní otvory jsou řešeny jako černá skleněná reflexní stěna na celou výšku podlaží se strukturálním zasklením. Kde sklo překrývá stavební konstrukce je fritováním zneprůhledněno. Vnější skla dvojskel jsou předsazena na vnější povrch betonové konstrukce. Použití reflexního skla je zde z důvodů architektonických i z důvodů orientace vstupu k jihozápadu. V interieru v čekárnách a provozech můžou být stěny opatřeny omítkami, případně stěrkami (hygienické důvody). Strop síně je opatřen akustickým podhledem s prvky jemného tahokovu s akustickou izolací. Střecha je plochá – bitumenová izolace ve spádu na polystyrénových klínech. Dlažba venkovní – před vstupem je kamenná – šedá žula, v interiéru tmavá žula nebo mramor. Na katafalku a pultu řečníka je rovněž použit černý mramor. Lavice budou polstrované dřevěné mořené tvrdé dřevo – dub a pod.