Slováci ji chtěli zbourat, nakonec ale prošla ambiciózní obnovou. Kontroverzní dostavba SNG je po 20 letech opět přístupná

Radikální Dedeček

Slovenská národní galerie (SNG) sídlí v komplexu budov u historického centra města na břehu Dunaje. Po svém založení roku 1948 se nastěhovala do historické stavby Vodních kasáren z druhé poloviny 18. století, která však záhy přestala kapacitně dostačovat, a tak se v 60. letech začalo připravovat její rozšíření.

K projektu byl povolán tým architekta Vladimíra Dedečka (1929-2020), který dnes platí za vůdčí osobnost slovenské poválečné architektury. Dedeček má na kontě jedny z nejlepších slovenských realizací z druhé poloviny 20. století, včetně velkých veřejných vzdělávacích, kulturních a stranických sídel, jako je třeba komplex poľnohospodárskej univerzity v Nitre (1960-1966), Slovenský národní archív (1983) nebo nejvyšší soud Slovenské republiky (1989).

Více k tématu

A Architektura

Jatka předělaná na galerii? V Ostravě proběhla skvělá konverze na galerii umění Plato

19. 8. 2022

N Novinky a názory

Pocta slovenskému brutalismu. Dům umění v Piešťanech prohlásili národní kulturní památkou

29. 6. 2022

Dedeček se projektu zhostil s radikalitou sobě vlastní. Mezi stávající budovy navrhl dech beroucí mostovou konstrukci o délce 74 metrů, která získala příznačný název Přemostění. Ráznost originálního návrhu ještě posiluje absence jakýchkoli oken směrem k řece – otevřený výstavní prostor uvnitř osvětlovaly pouze severní světlíky. Při pohledu na tuto dominantní stavbu není divu, že pobouřila celé Slovensko. Po revoluci se navíc vzedmula vlna protestů požadující její demolici, kterou podporovala nejen laická veřejnost, ale i řada odborníků.

My chceme demolici!

Nejistá situace kolem Přemostění, které bylo dokončeno roku 1979, panovala ještě po roce 2000, kdy se začalo pracovat na rekonstrukci celého galerijního areálu. Důvodem byl tristní technický stav Přemostění, do kterého začalo zatékat, takže muselo být roku 2001 (tedy pouhých 22 let po jeho dokončení) trvale uzavřeno. Návrh modernizace vzešel ze dvou architektonických soutěží – první z roku 2003 neměla jednoznačného vítěze, druhou konanou o dva roky později pak vyhráli architekti Pavol Paňák a Martin Kusý z ateliéru BKPŠ, který dnes patří mezi vůbec nejstarší slovenská studia (založeno 1991).

Za pokornou obnovu Přemostění vděčí slovenská architektura tehdejší ředitelce SNG Kataríně Bajcurové, která rozhodla o podmínce v rámci druhé soutěže, že návrhy musí počítat se zachováním kontroverzní Dedečkovy stavby a její citlivou modernizací. Rozhodnutí tak přineslo symbolickou tečku za úvahami o demolici Přemostění.

Čekání a čekání

Přestože projekt rekonstrukce areálu SNG byl připraven už po dvou letech od konání soutěže, realizace nabrala obrovský skluz – zejména kvůli přicházející ekonomické krizi byl projekt roku 2009 zastaven. O jeho navrácení do hry pak postupně usilovala současná ředitelka SNG Alexandra Kusá. Stavební práce byly zahájeny až roku 2016 – letošní otevření areálu tak proběhlo neuvěřitelných 21 let po uzamčení Přemostění.

„Rekonstrukce národní galerie s námi byla tak dlouho, že je pro mě zvláštně a nečekaně těžké uchopit její konec. Riskujíc velká slova, opravdu si myslím, že je to historický okamžik, a to nejen pro galerii, ale také pro naši zemi. Je to největší kulturní stavba, kterou jsme začali a dokončili po revoluci. Je to naše vizitka, o kterou se zasloužila tvrdá práce mnohých včetně lidí z kulturní obce a rezortu, kolegů a kolegyň ze SNG, architektů, projektantů, dodavatelů, samotných dělníků a mnohých dalších,“ prohlásila ředitelka Alexandra Kusá.

Tečka

Architekti Pavol Paňák a Martin Kusý přistoupili k rekonstrukci Přemostění s patřičnou péčí znásobenou také blízkým vztahem s Vladimírem Dedečkem. Přesto se však rozhodli pro jednu výraznou změnu jeho původní podoby. Do obou štítových stran objektu nechali vsadit velká okna nabízející výhled na Dunaj. Z pohledu architektů jde o symbolický krok – Dedeček totiž uvažoval o prodloužení celé konstrukce, z jeho plánu však nakonec sešlo a nová okna značí, že k tomu už ani nikdy nedojde. Paňák s Kusým svůj záměr s Dedečkem nicméně konzultovali a dostali k němu jeho posvěcení.

„Přípravě a realizaci projektu areálu národní galerie jsme se s kolektivem našich kolegů věnovali 17 let. Byl to proces dlouhý a se všemi peripetiemi architektonické profese. Naší snahou bylo vytvořit autentické dílo, ve kterém jsou skloubené čtyři psolední století architektury, prostory pro moderní provoz instituce a prezentaci naší výtvarné kultury. Zda se nám to podařilo, poví historie,“ rekapitulují svůj projekt architekti Kusý a Paňák.

Po zásluze

Rekonstrukce Přemostění je nicméně jen jednou z částí celkové modernizace areálu SNG. Velkými úpravami prošla také budova Vodních kasáren, kde došlo k odhalení jejího zdiva i novému zasklení arkád, bylo navrženo nové propojení areálu s centrem Bratislavy pomocí pasáží i nová veřejná prostranství. Důležitým cílem bylo zajištění dobré orientace návštěvníků ve spletitém areálu a posílení vazeb s okolním městem. Komplex navíc obohatila novostavba depozitáře, jejíž barevnou fasádu pokryly staré hliníkové profily z různých částí areálu, které tu zanechaly architektonické zásahy Vladimíra Dedečka. Téma recyklace byla pro projekt modernizace vůbec příznačná, důsledně se pracovalo se stavebním materiálem, například demontované travertinové desky byly použity jako lavičky na nádvoří.

Přestože slavnostní otevření SNG již proběhlo, areál ještě zdaleka není hotový. Zbývá dokončit některé stavební práce, vybavit interiéry a instalovat stálé výstavy. Už teď je však jisté, že Bratislava získala galerijní areál evropské úrovně – a československá architektura záblesk naděje, že s poválečnými stavbami mohou i velké státní instituce nakládat s respektem a péčí. Srovnatelně velkorysé rekonstrukce se totiž v československém kontextu zatím žádná stavba z poválečné éry nedočkala.