Sklo a světlo | oslava českého sklářského umění
České sklo to byl vždycky pojem a že je toto tvrzení pravdivé dokazuje výstava, kterou společně připravilo Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze a Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská z Kamenického Šenova. Tato sklářská škola je totiž unikátní. Byla založena v roce 1856, tudíž je nejstarší školou svého druhu na světě a její 150. výročí zařadilo do svého kulturní kalendáře dokonce i UNESCO. Také Česká národní banka vydala k této příležitosti pamětní minci, a to se opravdu školám tak často neděje.
Tereza Provazníková , 28. 6. 2006
Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze17. listopadu 2, Praha 1do 17. září 2006otevřeno út-ne 10-18 Design centrum ČRJungmannova 30 – Mozarteum, Praha 1do 16. srpna 2006otevřeno po-pá 10-18 hodProstřednictvím děl osobností spjatých s touto školou výstava seznamuje s hlavními etapami vývoje českého skla s důrazem na období po druhé světové válce. Mnozí z pedagogů i absolventů této školy podstatně ovlivňovali a ovlivňují vývoj a kvalitu uměleckého skla v Česku a patří mezi jeho světové autority.Výstava v horní části sálu UPM mapuje vývoj školy v letech 1856-1945. Škola měla od svého založení za úkol vzdělávat kvalifikované pracovníky pro sklářské dílny a podniky na severu Čech, kde výroba skla získala dominantní postavení, ale nezapomínejme i na další, později založené sklářské školy v Novém Boru (1870) a Železném Brodě (1920). Po skončení druhé světové války byla většina německého obyvatelstva nucena z Československa odejít a s nimi samozřejmě i němečtí pedagogové. Na jejich místo nastoupili čeští specialisté, kteří velmi brzy prosadili svoji představu o výrobě moderního skla. A právě tomuto směru je věnována spodní část sálu UPM, která je zaměřena na poválečný vývoj českého sklářství tzv. ateliérové sklo. Sklo a světlo – 150 let sklářské školy v Kamenickém Šenově Dagmar Pánkovámísy Polštářky, 2005Ajeto, Lindavasklo foukané, ručně na huti tvarované, stříbřené; š. 34 cmmajetek autorkyfoto Gabriel UrbánekKarolína Kopřivováflakóny, 1997Moser, Karlovy Varysklo foukané, broušené; š. 30 cm Uměleckoprůmyslové museum v Praze, inv. č. 99.632ab, 99.633abfoto Gabriel UrbánekVladimir Klein vázy Flesh, 1999Crystalex, Nový Bor, pro BCT (značku Libera)sklo foukané, broušené, leptané; v. 30 cmUměleckoprůmyslové museum v Praze, inv. č. DE 10.236/31, 32foto Gabriel Urbánek Rudolf Jurnikldortový talíř, 1961Obalové a lisované sklo - OBAS (později Sklo Union), závod Rudolfova Huť, Dubí u Teplicsklo lisované; prům. 32,5 cm Uměleckoprůmyslové museum v Praze, inv. č. 62.060 foto Gabriel UrbánekRené Roubíčekplastiky, 1964Borské sklo, Nový Bor, závod Hantychsklo ručně na huti tvarované (provedl J. Rozinek); v. 43 a 64 cm Uměleckoprůmyslové museum v Praze, inv. č. 62.445, 62.444foto Gabriel UrbánekJosef Hospodkavázy, 1962Borské sklo, Nový Bor, závod Chřibskásklo foukané; v. 56 cm Uměleckoprůmyslové museum v Praze, inv. č. 73.823, 61.864foto Gabriel Urbánek Dagmar Zemanováváza Město (Benátky), 2003sklo foukané, malované; v. 25 cmoddělení malování skla, výtvarné vedení Petr Menšsbírka SUPŠ sklářské v Kamenickém Šenověfoto Gabriel UrbánekMiroslav Knopptalíř Tygři, 1950sklo foukané, lineárně ryté; prům. 21 cmoddělení rytí skla, výtvarné vedení Alois Hásek sbírka SUPŠ sklářské v Kamenickém Šenověfoto Gabriel UrbánekJosef Křížobjekt Mistr Jan Hus, 1975optické sklo broušené; v. 28 cmmaturitní práce, oddělení broušení skla, výtvarné vedení Pavel Wernersbírka SUPŠ sklářské v Kamenickém Šenověfoto Gabriel Urbánek Lenka Venclová Talíř, 1995malováno barevnými smaltymaturitní práce z malířského oddělenívýtvarné vedení Pavel Kopřiva dílenské vedení Jan Pražan prům. 39 cm foto Gabriel Urbánek Adolf BeckertDóza s víkem, 1915čiré sklo, broušené, malované černou barvou a zlatem původní papírová nálepka „Pietsch Steinschönau“v. 12,5 cmOswald LippertVáza, 1933olovnatý křišťál, broušený a pískovaný v. 21,5 cmUPM, inv. č. 18.941foto Gabriel UrbánekTanečnice, 1. polovina 30. letčiré sklo, malované barevnými smalty žákovská práce z malířského oddělenív. 18 cmSML, inv. č. S 3306foto Gabriel UrbánekAteliérové sklo se pohybuje na pomezí užitného umění a volného umění a proslavilo Československo v 60. a 70. letech ve světě. Tento obor využil přirozené vlastnosti skla a obohatil je uměleckým obsahem. O rozvoj ateliérového skla a skleněné plastiky se v tomto období se zasloužil například Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová nebo René Roubíček. V této části výstavy jsou vystaveny ukázky designu a také studentské práce z poslední doby včetně těch aktuálních. V Design centru ČR se nachází další část výstavy, která představuje sériově vyráběné sklo z posledních padesáti let. Zaměřuje se především na stolní a nápojové sklo, ale neopomíjí ani svítidla. Je připomínkou skutečnosti, jak působení průmyslu umožňuje designérům ovlivňovat a kultivovat vkus širokých vrstev spotřebitelů.K 150. výročí sklářské školy v Kamenickém Šenově vychází také bohatě vypravená publikace v české a anglické mutaci. Oslavy probíhají již od loňského roku, kdy v Kamenickém Šenově probíhalo Trienále litého skla. Oslavy vyvrcholí 8. září Konferencí České sklářské společnosti. Samozřejmě je otázkou, kam se bude české sklářství ubírat v budoucnu. O tom, že v mladé generaci je několik výrazných talentů, není rozhodně pochyb, a nakonec můžete se jít přesvědčit sami. Koncepce výstavy: Milan Hlaviš - UPM a Antonín LanghamerKurátor: Milan Hlaviš – UPM a Dagmar Koudelková – DC ČROdborná spolupráce: Lenka Žižková – DC ČR a Pavel Werner – SUPŠSProdukce a instalace výstavy: Vít Weber a Zdeněk Zacpálek - SUPŠS