Skandinávský design: Víc než mýtus

Přesto, že je výstava koncipována pro daleko větší prostor než který může UPM nabídnout, podařilo se dosáhnout přijatelného kompromisu v její instalaci. Českému divákovi je tak umožněno seznámit se s více než dvěma stovkami exponátů, mezi kterými nechybí výrobky slavných jmen i značek (Iitala, Marimekko, Arabia atd.). Mnohým z nich se v průběhu doby podařilo stát se ikonami modernosti a dobrého vkusu a jsou považovány za klasiku svého oboru, vyráběnými a nakupovanými dodnes. Výstava představuje hnutí skandinávského designu jako důležitý prvek v historii tohoto odvětví, ale neopomíjí ani mýty a stereotypy, které se okolo tohoto tématu vyrojily v průběhu posledních padesáti let. Přehlídka mapuje tvorbu skandinávských umělců z Dánska, Švédska, Norska, Finska i Islandu. Strukturována ovšem není podle národností jednotlivých autorů, ale jednotlivé exponáty byly rozděleny do šesti tématických částí. Kurátor výstavy Prof. Dr. Widar Halén, ředitel UPM v Oslo, si při koncipování výstavy uvědomil skutečnost, že mladí lidé nemají návyk popisných výstav a spíše jim vyhovuje možnost ponechání prostoru pro vlastní interpretaci. To byl také jeden z důvodů, proč se inspiroval dílem filozofa Italo Calvina. Ten ve svém díle "Šest poznámek k příštímu tisíciletí", uvažoval o některých vlastnostech, které se stanou důležité pro tvůrce a designéry v novém tisíciletí. Takové vlastnosti pro něho představovaly: lehkost, rychlost, přesnost, viditelnost, násobnost a konsistence. Dvě úvodní části výstavy prezentují počátky skandinávského designu. Poslední část nazvaná Stereotypy Galore, tvoří předměty spojené tradičně se severskou kulturou. Tento trend se rozvíjel v době postmodernismu, kdy designéři začali staré a lokální tvary chápat jako cosi „neotradičního“. Někteří současní tvůrci v něm pokračují umírněnějším, minimalističtějším způsobem. Tradice se jim totiž jeví jako přítěž pro svoji sofistikovanost a vážnost. „Rozsviť,“ řeknou „a nastav nám zrcadlo, takové, které představuje určitý druh klišé, humoristickou verzi skandinávského designu.“

Symboly modernostiSkandinávský design se stal v 50. a 60. letech 20. století synonymem modernosti a zajistil si tak stálou přítomnost na mnohých výstavách, obchodních přehlídkách i v odborných publikacích. Stal se jak oficiálním tak i neoficiálním reprezentantem skandinávské kultury a zároveň dobrým obchodním artiklem. Přesto, že v roce 1980 uspořádala skupina umělců z Osla smuteční obřad, aby se slavnostně rozloučila s pojmem "skandinávský design", přežívaly tyto ideály v severských zemích i nadále. Jedním z důvodů byl neutuchající mezinárodní zájem, dalším pak skutečnost, že zlatý věk severského designu představoval proud nevysychající inspirace pro tvůrce nejenom ve Skandinávii, ale i po celém světě. Během rozkvětu postmodernismu v 70. a 80. letech zájem o tento koncept polevil, ovšem na začátku 90. let zažil svůj comeback.Nyní nastal správný čas pro přehodnocení fenoménu skandinávského designu a to i v krajích, které zdánlivě největší slávu tohoto fenoménu nezažily. Výstava, která mapuje severskou tvorbu totiž není první, kterou UPM pořádá. První proběhla dokonce už ve 30. letech V době normalizace pak knihovna UPM nabízela časopisy, ve kterých bylo možno nalézt dostatečné množství informací o skandinávských trendech, které ovlivnily výrobu nábytku u nás. Například designéři Dřevotvaru v Jablonném, vyjížděli za inspirací na veletrhy do Skandinávie a vnesli přírodní barevnost „tón v tónu“ i do ustálených vod tehdejší československé výroby. V 90. letech pak UPM pořádalo retrospektivní výstavu designéra Arne Jacobsena. Výstava Skandinávský design víc než mýtus, k nám doputovala po úspěšné prezentaci v Německu, Itálii a Belgii a bude představena v dalších šesti evropských zemích. Svou pouť ukončí symbolicky v USA, kde se v 50. letech podařilo severskému designu proslavit.

Historie pojmu skandinávský designKde se vlastně vzalo označení skandinávský design? Poprvé byl tento termín použit v roce 1951 v názvu výstavy Skandinavian design for Living (Skandinávský design pro život) pořádané obchodním domem Heal v Londýně. Tato výstava tvořila komerční protějšek přehlídky, kterou v témže roce uskutečnila Britská rada pro design pod názvem Skandinavia at Table (Skandinávie u stolu). Ovšem svoji světovou proslulost si získal až v momentě, kdy po USA putovala mezi lety 1954-1957 výstava Design in Skandinavia (Design ve Skandinávii). Důležitou roli pro rozšíření tohoto fenoménu sehrály evropské výstavy, které proběhly v 50. letech v Miláně a Paříži. I ty přispěly k ustálení neodmyslitelných "poznávacích znaků" skandinávského mýtu, jakými jsou například jednoduchost,čistota linií, světlost a funkčnost.

Skandinávský podzimVýstava Skandinávského designu je součástí přehlídky severské kultury nazvané Skandinávský podzim. Na přehlídce bude vedle designu prezentována kultura všech pěti severských států. Skandinávci představí nejenom svoji architekturu a design ale i filmy, fotografie, literaturu, hudbu, poesii a divadlo (1.října 2004-2.ledna 2005). V řadě doprovodných akcí zaujímají velký prostor setkání s umělci. Přehlídku dále doprovází Festival severských filmů (3.11.-7.11.2004 > kino Světozor) a Laponský festival „Ozvěny světa za polárním kruhem“ (19.11 –21.11.2004). Z dalšího doprovodného programu vybíráme přednášky>o produktovém designu firmy LEGO (20.11. v 18 hod, Uměleckoprůmyslové muzeum, ulice 17. listopadu, Praha 1)„Samoty v proměnách historie > 1130 let bydlení na Islandu“ islandského architekta Ingvara Gíslasona (30.11. v 19 hod, Skandinávský dům, Zlatnická 10, Praha 1). více informací > www.skandinavianhouse.cz, www.upm.czSkandinávský design > víc než mýtus Skandinavian Design beyond the MythVýstavní sál Uměleckoprůmyslového muzea otevřeno denně kromě pondělí 10-18 hodulice 17. listopadu, Praha 1 1.října 2004-2.ledna 2005fotografie v pravém sloupci © Tereza Provazníková střední sloupec dokumentace k výstavě