Rudá věž smrti. Ač je pod ochranou UNESCO, stále do ní prší
Sovětský svaz chtěl v 50. letech uran – a političtí vězni v Československu ho těžili a pěchovali do barelů bez jakékoliv ochrany před radioaktivitou. Řada z nich záhy zemřela na nemoc z ozáření. Architekti ze studia COSMO je teď připomněli působivou expozicí.
Karolína Vránková , 20. 11. 2023
Mezi vězni byl i pradědeček architektky Terezy Kabelkové. Celou rodinu na několik generací ovlivnilo, že byl v 50. letech jako politický vězeň poslán do uranových dolů v Jáchymově. Těžil rudu, ale nejtěžší „nepřátelé režimu“ byl přiděleni na její třídění. Probíhalo v cihlové věži, kde propadávala přes obrovská síta. Všude se tu vznášel smrtící radioaktivní prach. Místu se začalo říkat Rudá věž smrti.
Více k tématu
„Prababička mi o tom jako dítěti občas vyprávěla – jen co sama věděla, praděda o tom nikdy nemluvil. Byla jsem ještě malá, ale tahle rodinná historie ve mně zůstala,“ říká Tereza Kabelková. Chtěla říct a ukázat příběhy vězňů, kteří o nich stejně jako její pradědeček často ani neměli sílu mluvit. Jako diplomovou práci na Fakultě architektury ČVUT proto navrhla památník, umístěný od podzemí věže.
Byla to jen vize, ale teď se povedlo ji aspoň částečně zrealizovat. Architektku oslovil ji historik Jakub Jareš z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Studio COSMO, které mezitím založila s architektem Jiřím Kabelkou, navrhlo expozici; je mnohem skromnější než plány v diplomové práci. Nebyly prostředky na nové prostory, dokonce ani na opravu věže. Architekti ale vzali zpustlý stav památky jako součást své intervence.
„Expozice vypráví příběh vězňů prostorovým zážitkem,“ vysvětluje Tereza Kabelková. Po vstupu do haly je průhled zakryt velkým válcem s pootevřeným vstupem. Budoucnost je nejistá. „Nevidíte, jak tento příběh bude pokračovat. Vnitřek válce přináší pocit uvěznění a pohled do tváří bývalých politických vězňů – ve formě jejich vyšetřovatelské identifikační fotografie,“ popisují architekti.
V dalších částech se návštěvník dozvídá fakta o vězeňském životě, ale expozice cílí i na emoce. Vrcholem je samotná věž. Návštěvník dovnitř projde stísněným tunelem, dívá se vzhůru do věže, usedne na opuštěnou židli a poslouchá vzpomínky jednoho z vězňů.
Věž je od roku 2008 národní kulturní památkou a v roce 2019 byla zapsána na seznam UNESCO jako součást Hornického regionu Krušnohoří. I přesto je ve špatném stavu, zatéká sem a propadá se střecha. Nachází se navíc ve značně zpustlém areálu, kde později sídlil výrobce trolejbusů Škoda Ostrov a kde jsou dnes už jen pozůstatky bývalé výroby. V sousedství je funkční ostrovská věznice. „Je to významná památka, doufáme, že se povede území důstojně upravit,“ říká architekt Jiří Kabelka. Působivé je to tu však i teď: smutné dějiště drsných událostí.
- Autoři: Tereza Kabelková, Jiří Kabelka, Jakub Jareš
- Ateliér: Studio COSMO
- Země: Česká republika
- Město: Vykmanov
- Realizace: 2022
- Grafika: Adéla Vorbová
